Duše na cestách. Moje GR 11 aneb Trochu jiná love story. 840 kilometrů dlouhá pouť napříč magickými Pyrenejemi

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Jeden čas jsem také sni­la  a uva­žo­va­la o tom, že bych se vyda­la na trail napříč špa­něl­ský­mi Pyrenejemi, a díky Martině Merisi a její skvě­le a humor­ně napsa­né kni­ze „Duše na cestách. Moje GR11 aneb Trochu jiná love sto­ry. 840 kilo­me­t­rů dlou­há pouť napříč magic­ký­mi Pyrenejemi“, jsem z toho­to snu úpl­ně vystříz­li­vě­la, a radě­ji si nechám na toto dob­ro­druž­ství zajít chuť. 

Knihou pro­vá­zí vel­mi sym­pa­tic­ká a živel­ná Martina Merisi, jež se vyda­la na vel­ké dob­ro­druž­ství v podo­bě 840 kilo­me­t­rů dlou­hé pou­ti napříč nespou­ta­ný­mi a magic­ký­mi Pyrenejemi. Ostatně sta­či­lo se jen roz­hod­nout, sba­lit si batoh jen s tím nej­nut­něj­ším a vyra­zit vstříc novým a dosud nepo­zna­ným dob­ro­druž­stvím...

Nepodceňujte sílu svých snů. Všechno, po čem jste kdy tou­ži­li, čeká za hra­ni­cí vaše­ho stra­chu.

Duše na cestách je napros­to úžas­ná kni­ha, ve kte­ré autor­ka vyprá­ví nejen o své neza­po­me­nu­tel­né pou­ti plné dob­ro­druž­ství a těž­ko pola­pi­tel­ných zážit­ků napříč Pyrenejemi, ale vypi­su­je se i ze svých dáv­ných dět­ských snů a život­ních peri­pe­ti­ích.

Tato absol­vo­va­ná ces­ta není jen ces­tou k pozná­ní sebe sama a svých schop­nos­tí, ale i o síle přá­tel­ství, poci­tu zno­vuna­by­té svo­bo­dy v kou­zel­ném pro­stře­dí hor, kde se mísí poci­ty stra­chu s poci­ty štěs­tí a souná­le­ži­tos­ti. Je to ale také vel­mi sil­ný pří­běh o vel­ké odva­ze, odhod­lá­ní a vůle vydr­žet až do kon­ce i za cenu mno­hých mod­řin, škrá­ban­ců, jiz­vi­ček, úna­vy....

„Tělo krá­čí se mnou živo­tem a odrá­ží na sobě změ­ny, jimiž pro­chá­zím i vnitř­ně. Na trai­lu člo­věk roz­hod­ně nezkrás­ní. Sedřené boky od beder­ní­ho pásu, pod­li­ti­ny, škrá­ban­ce, vyrý­so­va­né vrás­ky, vyfouk­lá prsa, vysu­še­ná kůže jizev víc než má sta­rý námoř­ník.... to je trai­lo­vá rea­li­ta. Jenže i tohle je moje tělo. Denně zvlád­ne ujít spous­tu kilo­me­t­rů na těž­ko, ačko­liv moc nespí a jíd­la i péče má pomá­lu. Je to chrám pro moji duši. Moje schrán­ka na zážit­ky. Jeho pro­střed­nic­tvím můžu zažít všech­ny ty drob­né rados­ti i stras­ti, kte­ré činí život úpl­ným. Cítit vůni oblí­be­né­ho jíd­la, vní­mat blíz­kost milo­va­né­ho člo­vě­ka, pozo­ro­vat světýl­ka v očích mých bliž­ních nebo sly­šet dět­ský smích.... to je požeh­ná­ní, jehož se mi dostá­vá díky tělu. To, jak vypa­dá, je v tomhle ohle­du napros­to nepod­stat­ný. Hlavní je, aby bylo zdra­vý...“ 

Kniha Duše na cestách je vel­mi inspi­ra­tiv­ním pří­bě­hem, kdy autor­ka žila pře­váž­ně pod sta­nem, jak sama říká „stá­le na cestách s obyd­lím na zádech, se skrom­nou část­kou úspor a hlav­ně vel­ký­mi sny. Tahle for­ma bez­do­mo­vec­tví není zas tak špat­ná. Je totiž dob­ro­vol­ná. Rozjímám o živo­tě a pře­mýš­lím nad svý­mi tou­ha­mi a sny. Mnoho lidí se svých snů radě­ji vzdá, než aby po nich zku­si­li sáh­nout.“

Na oplát­ku tomu vše­mu byla autor­ka odmě­ně­na tím, že sama sply­nu­la s pří­ro­dou, navá­za­la tak na har­mo­nii sebe sama - své duše, odleh­či­la své hla­vě a necha­la všech­ny sta­ros­ti roz­ply­nout na vlnách všed­ních dní. Sama se navrá­ti­la k žádou­cí jed­no­du­chos­ti, jež jí pomoh­la posí­lit psy­chic­kou odol­nost, ale i fyzic­kou kon­di­ci. A samo­ta? Ta jí nao­pak pomoh­la utří­dit si své vlast­ní myš­len­ky, a hlav­ně pocho­pit, na čem jí v živo­tě sku­teč­ně zále­ží a co od něj chce.... Je to hlav­ně pří­běh o hle­dá­ní sebe sama....

Text je vel­mi čti­vý, tref­ně pro­špi­ko­va­ný pojmy z hiker­ské han­týr­ky, nechy­bí cizo­ja­zyč­né výra­zy, slo­va či frá­ze, kte­ré si Martina sama vymys­le­la, a o to víc text krás­ně pro­říz­nou, obo­ha­tí a oži­ví. Díky skvě­le vole­ným výra­zům, han­tý­r­ce a oso­bi­té­mu humo­ru se nám tak pod kůži dostá­vá dob­ro­druž­ství, jež spo­lu s autor­kou může­me pro­ží­vat na vlast­ní kůži, vry­je se nám až pod neh­ty a celou jízdu si vychut­ná­te plný­mi douš­ky.

Z tex­tu na vás bude úto­čit spi­sov­ná, nespi­sov­ná čest­ně, stej­ně jako dvoj­smys­ly, kte­ré já osob­ně mám moc ráda, ale i novo­tva­ry a nej­růz­něj­ší slov­ní hříč­ky, ať už z češ­ti­ny, ang­lič­ti­ny či skot­šti­ny. A v nepo­sled­ní řadě i vel­mi humor­ná při­rov­ná­ní, kte­ré si s lás­kou vztáh­ne­te do své­ho živo­ta jako tře­ba tohle, co mi utkvě­lo úpl­ně v hla­vě: úžas­né pon­čo, prak­tic­ké asi jako vid­lič­ka v oku.

Jsem moc ráda za to, že se autor­ka o své zku­še­nos­ti prá­vě podě­li­la v kni­ze, a já jsem si tak moh­la pře­číst o tom, co to všech­no to obná­ší, než se člo­věk do toho vrh­ne napl­no po hlav­ně. A děku­ji za to, i když jen za napsa­nou zku­še­nost.....

„Věřím, že mi ve své vel­ko­ry­sé las­ka­vos­ti odpus­tí­te všech­ny ty ang­li­cismy, vul­ga­rismy i jiné „ismy“. A tře­ba se někte­ré frá­ze uhnízdí i ve vašem slov­ní­ku. A dou­fám, že nikdo nebu­de ura­žen či pohor­šen, neb to jsem nikdy nemě­la v úmys­lu.“ 

A kdo k někte­rým výra­zům nepo­ro­zu­mí, nemu­sí házet flin­tu do žita, neboť i na to autor­ka mys­le­la, a v závě­ru kni­hy jed­not­li­vé pojmy dle jed­not­li­vých oddí­lů seřa­di­la abe­ced­ně tak, aby se daly sná­ze dohle­dat a zjis­tit si tak jejich plný význam.

V kni­ze kro­mě popi­su jed­not­li­vých dob­ro­druž­ství, pod­ma­ni­vých a kou­zel­ných zážit­ků, ale i trp­kých zku­še­nos­tí, a krás­ně popsa­né­ho pro­stře­dí najde­te i navíc  moti­vač­ní „min­d­ful­nes“ myš­len­ky, jak být více sebe­vě­do­měj­ší, vážit si kaž­do­den­ních oka­mži­ků a toho mála, co nám život dává a nabí­zí, pro­to­že v tom málu je nako­nec to nej­vět­ší bohat­ství...

A prá­vě díky tomu­to je kni­ha nad­ča­so­vá, a může­te si ji prak­tic­ky číst kdy­ko­liv, a pokud jí ote­vře­te na jaké­ko­liv strán­ce, vždy tam najde­te něja­ké to moud­ro, jež vás v živo­tě nakop­ne a posu­ne dál, a když ne to, tak urči­tě se zde najde něja­ká ta úsměv­ná hláš­ka, nad kte­rou se od srd­ce zasmě­je­te a máte hned lep­ší den..... Mě napří­klad nej­ví­ce dosta­la věta, díky kte­ré se pře­ne­su snad už nad vším: „Každej se občas bro­dí hov­ny a je úlev­ný zjis­tit, že se jimi nebro­dí­me sami. A ješ­tě lep­ší je vidět, že se z nich dá vyhra­bat. 

To, co krás­ně autor­ka apli­ku­je na tra­su „trail“, ana­lo­gic­ky fun­gu­je i jako to moud­ro a stě­žej­ní myš­len­ka pro naše kaž­do­den­ní živo­ty: např.: To, že na ces­tě občas uhneš nebo vez­meš kostr­ba­těj­ší tra­sou, nezna­me­ná, že ses ztra­til navždy.... nebo:...  Když spě­cháš, pře­běh­neš to, za čím se ženeš....  nebo:... Základem úspěš­ný změ­ny bývá malič­kost, kte­rá nako­nec pro­mě­ní všech­ny naše zítř­ky. či Miluj, jako kdy­bys neměl na výběr. Pokud jde o tebe samé­ho, tak totiž nemáš na výběr.

Duše na cestách je napros­to doko­na­lá kni­ha, kte­rou bude­te číst s úsmě­vem na rtech, a záro­veň se i tak tro­chu zamys­lí­te nad svým vlast­ním živo­tem, kte­rý se po pře­čte­ní této kni­hy bude urči­tě zdát mno­hem barev­něj­ší, a mož­ná i ubí­rat malin­ko jiným smě­rem. 

Rozhodně je to kni­ha, kte­rá vás nakop­ne být si jis­tý sám sebou, svým jedi­neč­ným „člo­vě­čen­stvím“, být si dale­ko jis­těj­ší ve svých kram­fle­cích, a pokud mož­no pře­ko­nat svůj strach a koneč­ně jít si krů­ček po krůč­ku za svý­mi sny....

Duše na cestách

Autor: Martina Merisi

Vydalo: Nakladatelství JOTA, s.r.o.

Počet stran: 408

Vydání prv­ní, v Brně roku 2024

ISBN: 978-80-7689-398-6

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře