Furiosa: Sága Šíleného Maxe

(zatím nehodnoceno)

Loading...

V ROZHOVORU S DOUGEM MITCHELLEM (producent)

Měřítko:

DOUG MITCHELL: „Furiosa“ je epic­ký pří­běh. Když se George - a s pomo­cí Guye Norrise a 200 kaska­dé­rů - pus­tí do akč­ní sek­ven­ce... V tom­to fil­mu je nej­vět­ší sek­ven­ce asi 15 minut, ale v našem svě­tě je zná­má jako pří­bě­ho­vá sek­ven­ce. To, co dosta­ne­te, je obrov­sky orchestro­va­ná akč­ní sym­fo­nie, rock-and-rollová kata­stro­fa, kte­rá se táh­ne od začát­ku prv­ní­ho úto­ku a pořád se točí. A je v ní to nej­lep­ší z Georgeových schop­nos­tí podá­vat akci oprav­du, oprav­du zají­ma­vým způ­so­bem.

Anya jako Furiosa:

DOUG MITCHELL: Anya do toho sko­či­la obě­ma noha­ma ješ­tě před pre-produkcí. Byla vel­mi nad­še­ná a neu­vě­ři­tel­ně pro­fe­si­o­nál­ní. Pracovala s týmem něko­li­ka tre­né­rů. Rozhodně muse­la pro­jít vel­mi přís­ným a nároč­ným tré­nin­kem, a to jak ve smys­lu fyzic­kém, ale také co se týče vozi­del a moto­rek. Nechali jsme ji pra­co­vat s těmi­to růz­ný­mi pro­fe­si­o­ná­ly - osob­ním tre­né­rem, akč­ním tre­né­rem, tre­né­rem boje, tre­né­rem říze­ní - a ona si to oprav­du uží­va­la. Vzala na sebe obrov­ské nasa­ze­ní a pra­co­va­la na všech těch­to doved­nos­tech, aby měla schop­nos­ti podat v roli oprav­du ohrom­ný výkon.

Chris jako Dementus:

DOUG MITCHELL: U Chrise bylo oprav­du zají­ma­vé sle­do­vat jeho setká­ní s Georgem a zvra­ty, kte­rý­mi se dis­ku­se ubí­ra­la. Když se dosta­li k roz­ho­vo­ru o padou­ších, řekl, že to nejsou jen mlá­ti­či do sto­lu a křiklouni, lidé, kte­ří běha­jí a seka­jí lidem hla­vy - ano, někte­ří jsou. Ale mno­ho z nich má jed­nu vlast­nost. Často jsou cha­risma­tič­tí, vel­mi sym­pa­tič­tí. A mys­lím, že to, co zača­lo, což byla ozvě­na mezi Georgem a Chrisem, byla myš­len­ka, že hra­je­te pro­ti dru­hu. Víte, když jste zlý člo­věk, tak to skrý­vá­te, jak vidí­me. A Chris v tom byl sto­pro­cent­ně, jako by ješ­tě před­tím, než to George nabí­zel. A byl to ten nej­ne­o­by­čej­něj­ší pocit, že to dělá ze správ­ných důvo­dů: byla to kva­li­ta pří­bě­hu a úcta k Georgovi jako fil­ma­ři.

Mám pode­zře­ní, že Dementovo šílen­ství je umoc­ně­no smut­kem, kte­rý nikdy nedo­ká­zal pře­ko­nat. Bez ohle­du na to, jak moc se sna­žil pomstít, to jen zatem­ňo­va­lo a ote­ví­ra­lo vět­ší a vět­ší díru. Ta chy­bě­jí­cí část v něm nikdy neby­la a on to hra­je tako­vým tím humor­ným způ­so­bem. Chris hra­je Dementa tak, že je sym­pa­tic­ký, a přes­to jsou jeho činy neod­pus­ti­tel­né. A smy­sl toho, proč to dělá, není úpl­ně jas­ný. Ale je v něm cítit bolest, kte­rou doká­že zadr­žet. Chci říct, že pokud je zra­ně­ný, je mu to jed­no. Nakonec nemá dost morál­ních zásad, aby si uvě­do­mil, že zabí­jet jen pro­to, aby dal pří­klad nebo pou­če­ní, není v pořád­ku.

Výjimečnost „Furiosy“:

DOUG MITCHELL: „Furiosa“ sto­jí sama o sobě, ale se ságou Šíleného Maxe ji spo­ju­je nejen název, ale i typ akce a způ­sob její­ho zachy­ce­ní. Máme tu vozi­dla, kte­rá jsou nová a jedi­neč­ná. Válečný vůz je ohro­mu­jí­cím vylep­še­ním, i když je his­to­ric­ky před „Fury Road“. Je to stří­br­ná bes­tie, sku­teč­né mon­strum. A máme tu letec­ký útok, kdy se z nebe sná­ší motor­kář ve sty­lu zeppe­li­nu a hází bom­by na War Boys, kte­ří brá­ní tuto plo­ši­nu - vza­du je Bommy Knocker, kte­rý se otá­čí a srá­ží motor­ká­ře, kte­ří se na něj pokou­še­jí nased­nout. Je to jako pev­nost, loď pře­vá­že­jí­cí dra­ho­cen­ný náklad, valí­cí se pouš­tí, po zuby ozbro­je­ná War Boys. Typický Šílený Max s kaska­dér­ský­mi týmy, kte­ré byly na palubě - řekl bych, že jsme měli asi 52 postav, 200 kaska­dé­rů. Trvalo to asi 78 dní, natá­če­li jsme to, tři až čty­ři scé­ny den­ně. Temperament při natá­če­ní, výdrž a zruč­nost kaska­dér­ských týmů a to, jak to všech­no zvlád­li... to bylo ohrom­né.

Kaskadérské kous­ky a bez­peč­nost:

DOUG MITCHELL: Guy Norris, jeho týmy a koor­di­ná­tor bez­peč­nos­ti mají jedi­nou pri­o­ri­tu: bez­peč­nost. Zajistit, aby se niko­mu nic nesta­lo. Při natá­če­ní těch­to věcí nejde o to, kdo je nej­vět­ší kov­boj, kte­rý doká­že sesko­čit z nej­vět­ší plo­ši­ny - roz­hod­ně se to dělá postup­ně a roz­váž­ně. A to pod­le pře­dem sta­no­ve­né­ho plá­nu, kte­rý George s Guyem nastí­ni­li pomo­cí sys­té­mu pro­xy Toybox. Takže jsme si vlast­ně vědo­mi, že dyna­mi­ka toho, co se bude­me sna­žit nato­čit, nevy­ža­du­je vizu­ál­ní efek­ty. Tedy, pou­ži­je­me je, pokud bude­me potře­bo­vat věci zabez­pe­čit a vylep­šit. Myslím, že jed­ním z důvo­dů, proč fil­my o Šíleném Maxovi stá­le rezo­nu­jí, je to, že je za nimi prav­da - něco, co kaž­dý při­ná­ší na zákla­dě Georgeových vypra­věč­ských schop­nos­tí.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře