Gladiátor - Nejlepší „sandálovka“ posledních 20 let.

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Římský gene­rál Maximus (Russell Crowe) opět dove­dl své legie k vítěz­ství na bitev­ním poli. Válka je vyhrá­na a Maximus sní o domo­vě. Nepřeje si nic jiné­ho, než se vrá­tit k ženě a své­mu syno­vi. Umírající vlád­ce Marcus Aurelius (Richard Harris) pro něj nicmé­ně má ješ­tě jeden úkol. Žádá, aby se gene­rál ujal vlá­dy. Commodus (Joaquin Phoenix), dědic trů­nu, žár­lí na vlád­co­vu pří­zeň Maximovi a naři­zu­je Maximovu popra­vu, včet­ně jeho rodi­ny. Maximus sice o vlá­sek unik­ne smr­ti, ale těž­ce zra­ně­né­ho ho „zachrá­ní“ otro­ká­ři. Maximus se tak dosta­ne do gla­di­á­tor­ské ško­ly a v aré­ně jeho slá­va den ode dne ros­te. Nyní při­chá­zí do Říma, aby pomstil vraž­du ženy a své­ho syna, aby zabil nové­ho císa­ře - Commoda. Poznal, že jedi­ná moc, sil­něj­ší než vlád­co­va, je vůle lidu. Cesta, kte­rá vede k napl­ně­ní Maximovy pomsty je stát se nej­vět­ším hrdi­nou celé říše.....

Podžánr mečo­vek a san­dá­lo­vek se už ve 20. sto­le­tí dočkal výraz­né­ho zastou­pe­ní ve fil­mech jako Ben-Hur nebo Kubrickův Spartakus. Postupně se ale úspěch mečov­ských a san­da­lov­ských fil­mů dočkal leh­ké­ho úpad­ku a na krát­kou dobu ho opět nako­pl tepr­ve až Gladiátor Ridleyho Scotta!

Ridley Scott už byl teh­dy slav­ný reži­sér pro­sla­ve­ný legen­dár­ní­mi fil­my jako Vetřelec, Blade Runner nebo Thelma a Louise. Právě po Thelmě a Louise ale došlo v rám­ci kva­lit jeho sním­ku men­ší­ho úpad­ku a tím správ­ným návra­tem do jeho vrchol­ných schop­ných sil byl až prá­vě Gladiátor, kte­ré­ho chtěl Scott točit už ve chví­li kdy měl scé­nář sotva 30 strá­nek. Zároveň je hned ze začát­ku nut­né dodat, že Gladiátor není fil­mem pro lidi, kte­ří se pří­liš zao­bí­ra­jí co nej­vět­ší his­to­ric­kou přes­nos­tí a jakmi­le se ve fil­mu set­ka­jí dvě osob­nos­ti, kte­ré se reál­ně potkat nemoh­li nebo se pou­ží­vá zbraň, kte­rá tou dobou ješ­tě neby­la vytvo­ře­na tak je to pro ně auto­ma­tic­ký odpad. Historici tak na Gladiátora můžou více­mé­ně prá­vem pli­vat, ti pra­ví fil­mo­ví fanouš­ci ale těž­ko.

Gladiátor je totiž i po 20 letech nesku­teč­ná his­to­ric­ká akč­ní řez­ba, kte­rá ale pod svou sko­řáp­kou skrý­vá mno­hem víc než pou­hé vrchol­né akč­ní řemes­lo. Ridley Scott v roce 2000 nato­čil film s roz­poč­tem 103 mili­o­nů dola­rů a do fil­mu vlo­žil kaž­dý dolar. Gladiátor tak vypa­dá vel­ko­le­pě a už úvod­ní bitev­ní scé­na je pros­tě a jed­no­du­še před­zvěs­tí dvou a půl­ho­di­no­vé­ho spek­tá­klu, kte­rý má svůj nesku­teč­ný styl a pře­de­vším před­vá­dí sku­teč­ný návrat k antic­kým pec­kám.

Digitální tri­ky se u Gladiátora pou­ží­va­li co nejmé­ně a všech­ny ty kočá­ry, tygři nebo samot­né obrov­ské Collosellum (samo­se­bou ne tak reál­ně obrov­ské, ale více­mé­ně obrov­ské) sku­teč­ně při natá­če­ní exis­to­va­li. Je to dob­ře, pro­to­že v roce 2000 ješ­tě pořád digi­tál­ní efek­ty neby­li na svém vrcho­lu (i přes­to, že svět už pama­to­val Terminátora 2 a za rohem byla tri­lo­gie Pán prs­te­nů) a i díky tomu je akce v Gladiátorovi tak úchvat­ná a krás­ně se na ní dívá.

Gladiátor má ale pře­de­vším štěs­tí v jed­nom z nej­lep­ších fil­mo­vých pro­ta­go­nis­tů a to v Maximovi Decimusovi Meridiusovi nebo­li pros­tě a jed­no­du­še v Maximovi. Už během úvod­ní bojo­vé scé­ny a násled­né­ho stá­le více­mé­ně pro­lo­gu fil­mu se Maximus před­sta­ví neje­nom jako výbor­ný váleč­ník ale i jako moud­rý a pře­de­vším hod­ný muž. Výkon Russella Crowea a jeho násled­né zís­ká­ní Oscara za nej­lep­ší­ho her­ce v hlav­ní roli je jinak čas­to zmi­ňo­vá­no jako jeden z nej­vět­ších omy­lů v rám­ci zís­ká­ní Oscara za nej­lep­ší muž­ský herec­ký výkon a nemůžu více než nesou­hla­sit. Russell Crowe totiž napros­to skvě­le ztvár­nil výbor­né­ho vojá­ka, kte­rý je samot­ným císa­řem milo­ván jako vlast­ní syn, rázem se mu ale celý svět oto­čí vzhů­ru noha­mi a Maximus se vydá­vá na ces­tu pomsty při kte­rém se záro­veň sta­ne hrdi­nou gla­di­á­tor­ských zápa­sů. Crowe zde půso­bí před­vá­dět vel­mi sil­né emo­ce a to mu jde stej­ně tak dob­ře jako když se před­vá­dí v akč­ních sek­ven­cí. Crowe si teh­dy pro toho Oscara pros­tě došel prá­vem.

Stejně jako pro Russella Crowea byl film prů­lo­mo­vý i pro Joaquina Phoenixe, kte­rý zde ztvár­nil zlé­ho, sadis­tic­ké­ho a prav­dě­po­dob­ně psy­chic­ky nemoc­né­ho Commoda, kte­rý dodnes fun­gu­je jako jeden z nej­hor­ších (v tom dob­rém slo­va smys­lu) zápo­rá­ků všech dob. Phoenix též musí před­vá­dět nesku­teč­ně herec­ké kre­a­ce a pře­de­vším je i přes všech­ny své kru­tos­ti mož­ná leh­ké si k němu svým způ­so­bem najít ces­tu. Ale spí­še ne.

Prim sice hra­je pře­de­vším Maximova osob­ní sna­ha o ven­de­tu, hra­je se tu ale o víc. Hraje se tu o budouc­nost celé­ho Říma s růz­ný­mi ška­tul­ka­mi sená­to­rů, kte­ří to s Římem můžou ale také nemu­sí mys­let dob­ře. Zároveň je pořád ale hlav­ní osob­ní nená­vist mezi Maximem a Commodem. Maxim kvů­li Commodovi při­šel o rodi­nu a nyní když se stá­vá hrdi­nou gla­di­á­tor­ských zápa­sů se stá­vá ido­lem, kte­ré­ho Commodus nemů­že jen tak zabít, pro­to­že by hned­ka ztra­til svou popu­la­ri­tu u lidu a Maximus též nemů­že císa­ře zabít jen tak. Oba se tak navzá­jem drží v šachu, oba na odliš­ných mís­tech Collossea. Z Maxima se stá­vá idol a legen­da, z Commodea přes­ný opak. Geniální kon­trast, kte­rý ješ­tě více pro­hlu­bu­je jejich kon­flikt a i díky tomu jsou jejich ver­bál­ní komu­ni­ka­ce tak str­hu­jí­cí.

Ať už je o úvod­ní bitev­ní scé­nu, sek­ven­ci s koň­mi, duel během kte­ré­ho se musí Maximus záro­veň popa­so­vat se čtyř­mi tygři nebo závě­reč­ný duel tak jsou to všech­no jed­no­du­še doko­na­le pro­pra­co­va­né a skvě­le vytvo­ře­né akč­ní sek­ven­ce a jed­no­du­še i díky ním je Gladiátor dost mož­ná sku­teč­ně jed­ním z nej­lep­ších akč­ních fil­mů všech dob.

Zároveň jde o posled­ní film Olivera Reeda, slav­né­ho her­ce, kte­rý vylo­že­ně chlastal prv­ní ligu a scé­nář původ­ně odmí­tl vůbec číst než mu Ridley Scott domlu­vil a řekl, že tohle je jeho posled­ní šan­ce. Byl dost pro­roc­ký, pro­to­že Reed zhru­ba 4 dny před kon­cem natá­če­ní zemřel a i kvů­li tomu muse­la být konec dějo­vé archy jeho cha­rak­te­ru Proxima výraz­ně pro­mě­něn. I tenhle závěr Proximovy ces­ty je ale parád­ní a Reed se tak sku­teč­ně roz­lou­čil ve vší síle, jen je ško­da, že se uzná­ní jed­no­du­še nedo­žil.

Gladiátor si došel pro 5 Oscarů, z toho jeden byl pří­mo za Nejlepší film. I u téhle výhry se poté řeší zda je zaslou­že­ná..... A já říkám, že ano! Gladiátor je totiž sku­teč­ným vrcho­lem své­ho řemes­la, kte­rý fun­gu­je více­mé­ně ve všech svých aspek­tech a pře­de­vším na něja­kou dobu opět nasta­to­val vlnu antic­kých fil­mů a vznik­li tak fil­my jako Trója, 300: Bitva u Thermopyl nebo rema­ke Souboje titá­nů. Téměř vrchol­né doko­na­los­ti domá­há i napros­to výbor­ný soun­d­track Hanse Zimmera, vel­mi sil­né audi­o­vi­zu­ál­ní poje­tí (Kameraman John Mathieson pros­tě umí!) a jde o ukáz­ku toho, že i když scé­nář něja­ké­ho fil­mu vzni­ká za pocho­du, může vznik­nout jed­no­du­še pec­ka a prá­vem fil­mo­vá kla­si­ka ověn­če­na záro­veň nej­pres­tiž­něj­ší­mi fil­mo­vý­mi oce­ně­ní­mi na svě­tě. Gladiátora 2 pře­ce jen rad­ši sku­teč­ně nikdy, Gladiátora ale roz­hod­ně kdy­ko­liv! Are You Not Entertained? Then Is Something Wrong With You!

Trailer:

Verdikt: 5 z 5

Photo © DreamWorks & Universal Pictures

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

1 Komentář

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře

Čeština na úrovni

4 roky před

Autore, pro­sím, nauč se čes­ky, díky.

0

Odpovědět