Hilda se vrací - 95 %

Knize „Hilda“ jsem dal plný počet, ale u dru­hé­ho dílu jdu tro­chu dolů. Ten důvod je v pod­sta­tě jen jeden jedi­ný - na kni­ze „Hilda“ se mi nesmír­ně líbi­lo, že se děj ode­hrá­val v horách, v pod­sta­tě na samo­tě, což je pro­stře­dí, kte­ré je pro mě zají­ma­vé, navíc i s tím, co do něj Luke Pearson při­dal. On vytvo­řil nesmír­ně zají­ma­vý, sko­ro až myto­lo­gic­ký svět, v něm jako hlav­ní posta­va vystu­pu­je malá hol­ka, jejíž jmé­no je v názvu. V tom pro­stře­dí všech­no vypa­da­lo tak zvlášt­ně nere­ál­ně, ale při­tom krás­ně. Bylo to vzdá­le­né od naší rea­li­ty, jiné. Tohle pořád do jis­té míry pla­tí i o kni­ze „Hilda se vra­cí“, ale ta už je zasa­ze­na do měst­ské­ho pro­stře­dí, kte­ré dle mého ději tro­chu ublí­ži­lo. Ale tohle je sku­teč­ně jen sub­jek­tiv­ní pohled na pří­běh.

I když bych byl radě­ji, kdy­by se Hilda vrá­ti­la zpát­ky do divo­či­ny, do hor, k obrům, Luke Pearson pro ni při­pra­vil dob­ro­druž­ství ve měs­tě, kte­ré je na prv­ní pohled jiným svě­tem, svě­tem, kte­rý není tak pří­jem­ný, ale­spoň ne ve chví­li, kdy jsou Hilda a její mat­ka ve měs­tě jen chví­li. První pří­běh v kni­ze se jme­nu­je „Hilda a pta­čí slav­nost“ a je o tom, že se Hilda s mat­kou pře­stě­ho­va­ly do měs­ta a muse­jí si zvyk­nout na nový život. Pro Hildu je to hod­ně těž­ké, pro­to­že už ji mat­ka nechce pouš­tět tolik ven. Matka měs­to pova­žu­je za nebez­peč­né. Když už ji pus­tí s kama­rá­dy, uvě­do­mu­je si Hilda, jak se liší od ostat­ních a jak to, co oni pova­žu­jí za zábav­né, je pro ni neza­jí­ma­vé ane­bo dokon­ce špat­né.

Luke Pearson vyu­ží­vá dál svou fan­ta­zii i své kres­líř­ské schop­nos­ti k tomu, aby měs­to vykres­lil dosta­teč­ně chytla­vě a jedi­neč­ně. I jeden pohled na sochu, kte­rá se ve měs­tě nachá­zí, vám dá vědět, že tohle je tro­chu jiné mís­to. Ale jsou to i dal­ší pane­ly, kde vidí­te měs­to roz­kres­le­né. Mimochodem, u měs­ta jsem měl pocit, že ho má Jeff nakres­le­né sku­teč­ně celé, zná kaž­dou jeho uli­ci a pros­tě nás nechá měs­tem pro­chá­zet. Je to poklid­né měs­teč­ko, ale dějí se zde zvlášt­ní věci. A krás­ná pta­čí slav­nost je jenom jed­nou z nich. Ty dal­ší se odha­lu­jí v pří­bě­hu dru­hém, nazva­ném „Hilda a čer­ný pes“.

„Hilda a čer­ný pes“ má v sobě něco fogla­rov­ské­ho. Já vím, že to mož­ná zní div­ně, ale sku­teč­ně tomu tak je. Ten prv­ní důvod je v tom, že se Hilda dává k vrab­čá­kům, tedy skau­tům. Ten dru­hý důvod je v tom, že se Luke Pearson nebo­jí horo­ro­vý názna­ků a klid­ně je do pří­bě­hu vklá­dá a skvě­le to fun­gu­je. I když finá­le roz­hod­ně horo­ro­vé není, jsou zde scé­ny, kte­ré jsou v tomhle ohle­du vyda­ře­né. Luke Pearson ví, jak má kres­lit stí­ny, jak pane­ly zmen­šit nebo zvět­šit, když je potře­ba, Je auto­rem, kte­rý ovlá­dá komik­so­vé médi­um, ale k tomu je ješ­tě scho­pen vytvá­řet ori­gi­nál­ní pří­běhy.

Hildin svět je nato­lik uni­kát­ní a nád­her­ný, že vás dove­de pře­kva­pit i při něko­li­ke­rém čte­ní, kdy pak může­te jen sle­do­vat a vychut­ná­vat si jem­né nuan­ce kres­by, nád­her­ná pano­ra­ma­ta, ale i nápa­di­té detai­ly.  Jestli nemá­te děti, poz­dě­ji se ke kni­ze vrá­tí­te, až je bude­te mít, a vaše děti z ní budou une­se­ny stej­ně jako vy. Nakladatelství Paseka při­nes­lo na čes­ký trh komiks, o němž jsme netu­ši­li, že zde chy­bí. Ale chy­běl. Přineslo sem komiks, kte­rý má tak krás­nou fan­ta­zii, že se chce­te do strá­nek doslo­va pro­pad­nout a pro­ží­vat pří­běhy pří­mo ved­le Hildy. Díky Lukově kresbě se vám to vel­kou měrou daří.
Komiks „Hilda se vra­cí“ vyda­lo nakla­da­tel­ství Paseka, u kte­ré­ho může­te komiks zakou­pit se sle­vou.

---

---