Hobit: Neočekávaná cesta

Hobit1

Peter Jackson se vrá­til do Středozemě a je to shle­dá­ní krás­né a dojem­né, nad kte­rým budou inte­lek­tu­á­lo­vé rem­cat.

Byla to – vlast­ně ješ­tě pořád je – fil­mo­vá udá­lost roku 2012. Každý, kdo jed­nou Středozemi navští­vil, se těšil, že se do ní zase bude moct navrá­tit. A to přes­to, že Středozemě nee­xis­tu­je. Dvěma mužům se poda­ři­la nesku­teč­ná věc. J. R. R. Tolkienovi vytvo­řit nesku­teč­ně nád­her­ný svět s krás­ný­mi pří­běhy a Peterovi Jacksonovi pře­vést ten­to svět do podo­by, kte­rá je dech berou­cí. Středozemě „Pána prs­te­nů“ byla nád­her­ným mís­tem, fan­tas­tic­kým a krás­ným, s úchvat­ný­mi kra­ji­na­mi i bez­útěš­ný­mi pro­stran­ství­mi.

Návrat do Středozemě byl nos­tal­gic­ký. Vracíme se na sta­rá mís­ta, kte­rá zná­me, a to přes­to, že jsme na nich fyzic­ky neby­li. Setkáváme se se sta­rý­mi zná­mý­mi, kte­ří se s námi nikdy neba­vi­li. Je to nesku­teč­né. Svět, kte­rý byl Tolkienem vytvo­řen, je tak nád­her­ný, tak pro­ni­kl hlu­bo­ko do duší těch, kte­ří se ho vyda­li pro­zkou­mat, že prv­ní dojmy z fil­mu „Hobit: Neočekávaná ces­ta“ jsou napros­to neu­vě­ři­tel­né. Dojme vás, když se obje­ví Ian Holm jako Bilbo, stej­ně tak, když zpo­za rohu najed­nou vysko­čí Frodo v podá­ní Elijaha Wooda. Není to jeho film, pro­ten­to­krát, ale jeho pří­tom­nost potě­ší. Stejně jako pří­tom­nost dal­ších postav a jejich před­sta­vi­te­lů: Ian McKellen jako Gandalf, Christopher Lee jako Saruman, Cate Blanchett jako Galadriel, Hugo Waeving jako Elrond a samo­zřej­mě nechy­bí ani Andy Serkis jako Glum. Mnoho postav však při­by­lo.

„Hobit: Neočekávaná ces­ta“ je tepr­ve prv­ním fil­mem, kte­rý adap­tu­je nepří­liš roz­sáh­lou kni­hu J. R. R. Tolkiena „Hobit aneb ces­ta tam a zase zpát­ky“. Zjišťujeme, že hobit Bilbo si již pro­žil jed­no dob­ro­druž­ství a prá­vě k němu se vra­cí­me. Film pokrý­vá poměr­ně dlou­hou ces­tu, kte­rá vede ze Dna pyt­le až na dohled hory, kde se skrý­vá krá­lov­ství Erebor, trpas­li­čí měs­to, kte­ré je nyní obý­vá­no dra­kem Šmakem. Ten kdy­si všech­ny trpas­lí­ky vyhnal. Zde mimo­cho­dem chvá­lím Petera Jacksona za to, že zná míru a draka v celé jeho krá­se v prv­ním fil­mu neza­be­re a nechá­vá si ho na poz­dě­ji.

Bilbo se má stát čle­nem sku­pi­ny, kte­rá chce Erebor zís­kat zpát­ky. Je to malá sku­pin­ka, jen on, tři­náct trpas­lí­ků, mezi nimi prá­vo­plat­ný násle­dov­ník trů­nu Thorin, a samo­zřej­mě nechy­bí ani čaro­děj Gandalf. Společně zaží­va­jí různá dob­ro­druž­ství, kte­rá zná­me z kni­hy, ale i nová, kte­rá byla při­dá­na. Všechny posta­vy však vychá­ze­jí ze svě­ta, kte­rý J. R. R. Tolkien vytvo­řil. I když se v kni­ze s čaro­dě­jem Radagastem nese­tká­me, jed­ná se o posta­vu, o kte­ré se v Tolkienových kni­hách mlu­ví. A pře­ce jen, aby moh­la tak malá kníž­ka mít tři fil­my, muse­lo se něco při­dat. Hlavně něco, co udr­ží divá­ka napja­té­ho po celé tři hodi­ny, kte­ré prv­ní z fil­mů trvá. Docela úcty­hod­né, že?

Peter Jackson se nevy­va­ro­val chyb. Opakuje scé­ny, kte­ré jsou zná­mé z „Pána prs­te­nů“ opa­ku­je je doslo­va a po chví­li to pře­stá­vá být zají­ma­vé jako tri­but skvě­lé tri­lo­gii, ale je to pros­tě jen kopí­ro­vá­ní. Tohle se týká i hud­by, kte­rá si zacho­va­la ráz, ale mís­ty jsou moti­vy napros­to totož­né. Možná, až budou všech­ny tři hobi­tí fil­my hoto­vé, tak když si je divák pus­tí s tri­lo­gií „Pán prs­te­nů“ naráz (bude na to potře­bo­vat dovo­le­nou a záso­bu ener­ge­tic­kých nápo­jů), tak ruši­vé to nebu­de. Jackson se nevy­va­ro­val sce­náris­tic­kých zjed­no­du­še­ní, deus ex machi­na je zde hned něko­li­krát, ale „Hobit“ je pohád­ko­vý pří­běh, vlast­ně to k němu pat­ří. Kdybych měl film hod­no­tit objek­tiv­ně, dostal by něco mezi 60 a 70 %. Ale za to, že v divá­ko­vi doká­že pro­bu­dit emo­ce, kte­ré jsou spo­je­né s něčím krás­ným, za to pros­tě musím dát víc.

Hodnocení: 80 %

Photo © New Line Cinema, Metro-Goldwyn-Mayer, Warner Bros. Pictures / James Fisher, Mark Pokorny