Invaze - Nicole Kidman a Daniel Craig v režii Jamess McTeigue (V jako Vendeta) a Olivera Hirschbiegela (Pád Třetí říše)

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Lidstvo je zase jed­nou ohro­žo­vá­no něja­kým šmejdem z vesmí­ru. Tentokrát jde o jaký­si inte­li­gent­ní virus, kte­rý se na naši pla­ne­tu dostal na kří­d­lech spad­lé­ho rake­to­plá­nu. Všichni naka­že­ní se během spán­ku pro­mě­ní v chlad­né lout­ky bez emo­cí, těles­ných teku­tin a odu­šev­ně­lých výra­zů, jejichž jedi­ným cílem je naka­zit dal­ší spo­lu­ob­ča­ny, dokud nebu­dou všich­ni oby­va­te­lé Země uni­form­ně stej­ní a svět se tím nesta­ne doko­na­le šťast­ným a ide­ál­ním mís­tem. Co přes­ně tím virus či něja­cí situ­a­ci sho­ra ovlá­da­jí­cí mimo­zemš­ťa­né sle­du­jí není zce­la jas­né, ale o to tu tak úpl­ně nejde. Film se zamě­řu­je pře­de­vším na psy­cho­lož­ku Carol, kte­rá poměr­ně rych­le zjis­tí, o co jde, a nyní se sna­ží zachrá­nit sebe samu, což v jejím pří­pa­dě zna­me­ná nic men­ší­ho než neu­snout, dokud se neob­je­ví pro­ti­lát­ka, a své­ho syna, kte­rý je sice pro­ti viru imun­ní, ale o víc mu hro­zí rych­lé odpra­ve­ní.

Invaze je už tře­tí pře­dě­láv­kou původ­ní ver­ze a kro­mě toho, že klí­čo­vou roli hra­jí mobil­ní tele­fo­ny, nepři­ná­ší nic moc nové­ho. Navíc na veřej­nost pro­sák­ly infor­ma­ce o doda­teč­ném pře­dě­lá­vá­ní fil­mu, kte­ré se na výsled­ku dost fatál­ně pode­pi­su­je. Původním zámě­rem bylo udě­lat z fil­mu spí­še psy­cho­lo­gic­ké dra­ma s tíži­vou atmo­sfé­rou pra­me­ní­cí z neu­stá­lé­ho poci­tu ohro­že­ní. Tento úkol spl­nil němec­ký reži­sér Oliver Hirschbiegel. Protože však film půso­bil málo bloc­kbuste­ro­vě a pří­liš se v něm mlu­vi­lo, nastou­pi­li brat­ři Wachowští a reži­sér James McTeigue, kte­ří popus­ti­li uzdu stři­hač­ským nůž­kám, pře­psa­li dobrou tře­ti­nu fil­mu a při­da­li do něj pře­de­vším akč­ní honič­ky. Výsledkem je potra­vi­na ze dvou napros­to odliš­ných ingre­di­en­cí, kte­rá pořád­ně neza­chut­ná niko­mu.

Film trpí znač­nou nevy­vá­že­nos­tí, jak v tem­pu, tak ve sty­lu . Za prvé je na něm znát, že se hod­ně a čas­to poně­kud bez­uzd­ně čaro­va­lo se stři­hem, a za dru­hé se v něm zkrát­ka mlá­tí dva roz­díl­né reži­sér­ské pří­stu­py. Některé scé­ny mají střih pří­mo zbě­si­lý, jiné jsou najed­nou pře­kva­pi­vě dlou­hé a sta­tic­ké. Vznikají tím také drob­né nedo­stat­ky v samot­ném pří­bě­hu, zatím­co o něčem se mlu­ví až zby­teč­ně pří­liš, jiné sku­teč­nos­ti jsou jak­si opo­me­nu­ty a divák si vše do logic­ké­ho cel­ku musí posklá­dat sám. Příliš nápad­né pře­cho­dy mezi psy­cho­lo­gic­kou a akč­ní rovi­nou potom cel­ko­vé­mu dojmu nepři­da­jí. Film tak zůstá­vá na půli ces­ty v obou smě­rech. Některé scé­ny mají oprav­du skvě­lou atmo­sfé­ru a para­no­ia je v nich zce­la hma­ta­tel­ná, jiné jsou zase sluš­ný­mi akč­ní­mi sek­ven­ce­mi, ale dohro­ma­dy to zkrát­ka nefun­gu­je. Nemluvě o tom, že kamen­ní, kul­ti­vo­va­ní, vždy s děsi­vým kli­dem jed­na­jí­cí roz­na­še­či náka­zy se na kon­ci fil­mu mění pro potře­by auto­mo­bi­lo­vé honič­ky v krve­lač­né zom­bie, což schi­zofren­ní úči­nek jenom upev­ní.

Velkým trum­fem Invaze je beze­spo­ru hereč­ka Nicole Kidman. Celý film sto­jí prak­tic­ky jen na ní, ostat­ní posta­vy mají ve srov­ná­ní s ní v pod­sta­tě ště­ky. A Nicole hra­je, jak je u ní zvy­kem, s vyso­kým stan­dar­dem. O tro­chu lépe jí jde emoč­ní roz­ru­še­nost, kte­rá je s chy­bě­jí­cí­mi hodi­na­mi spán­ku čím dál tím inten­ziv­něj­ší, ale ani pobí­há­ní na pod­pat­cích v kole­jiš­ti met­ra není špat­né. Vcelku zdat­ně jí sekun­du­je Daniel Craig, jemuž scé­nář při­su­zu­je roli sil­né­ho uklid­ňu­jí­cí­ho prv­ku. Jinak pokud jste patri­o­ti, mož­ná vás potě­ší, že Invaze je dal­ším ame­ric­kým fil­mem, ve kte­rém se obje­vu­jí Češi. Docela pře­kva­pi­vá je sto­páž sním­ku, deva­de­sát minut míva­jí vět­ši­nou kome­die, sci-fi bývá obvykle během na del­ší trať, ale vzhle­dem k výše zmi­ňo­va­ným nešva­rům je hodin­ka a půl asi ide­ál­ní.

Verdikt: Není to úpl­ná kata­stro­fa, jak někte­ří hro­zi­li, ale žád­ný zázrak taky ne. Celkový dojem kazí pře­de­vším nedo­ta­že­nost na obou fron­tách. Kdyby film zůstal pou­ze psy­cho­lo­gic­kým dra­ma­tem napl­ně­ným para­no­i­ou, mohl být zají­ma­vou, mož­ná tro­chu nároč­něj­ší podí­va­nou. Stejně dob­ře mohl také fun­go­vat jako akč­ní zbě­si­lá honič­ka, v níž jde o holý život v kaž­dé minu­tě. Mix toho ale není dob­rý a na výsled­ku si nepo­chut­ná milov­ník ani jed­no­ho z těch­to žánrů.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře