Jackass 2 - Jackass Volume Two

Myslím si, že o kul­tov­ní zále­ži­tos­ti zva­né Jackass nemu­sím niko­mu nic vyprá­vět. Všichni, kdo mají doma tele­vi­zi záko­ni­tě ví, o čem je řeč. Ale pře­ce jen, pokud vás tato zále­ži­tost minu­la, tak pár základ­ních fak­tů vám při­jde k duhu. Jackass je sku­pi­na šílen­ců, kte­ří na MTV pro­vá­dě­jí tako­vé pito­mi­ny, že člo­věk pochy­bu­je, jest­li vůbec mají pud sebezá­cho­vy. Tento pro­jekt, jak­ko­liv ho někte­ří ška­ro­hlí­do­vé kri­ti­zu­jí za nechut­nost a pří­zem­nost, si našel tolik fanouš­ků, že se pro­du­cen­ti neo­bá­va­li v roce 2002 vypus­tit celo­ve­čer­ní film. A ten byl vysta­věn na stej­ném prin­ci­pu jako jeho tele­viz­ní ver­ze – par­ta lidí se pouš­tí do akti­vit, u kte­rých se nor­mál­ní­mu jedin­ci udě­lá mdlo, jen když je vidí. S mini­mál­ní­mi nákla­dy (5 mili­o­nů dola­rů) se výděl­ky vyšpl­ha­ly k více než 79 mili­o­nům dola­rů jen z kin. Není nut­né shá­nět kal­ku­lač­ku, tady i napros­tý mate­ma­tic­ký anti­ta­lent pocho­pí, že tohle je zla­tý důl (i když nic není zadar­mo a hlav­ní akté­ři si urči­tě odnes­li nespo­čet mod­řin, bou­lí a sem tam něja­kou tu jizvu a zlo­me­ni­nu).nepo­cho­pi­tel­né oče­ká­vat od pro­jek­tu podob­né­ho raže­ní něja­ké fil­mo­vé kva­li­ty, ve své pod­sta­tě je to rea­li­ty show, mož­ná snad doku­ment. Recenzenti vykři­ko­va­li nekom­pro­mis­ní věty o úpad­ku kine­ma­to­gra­fii a dal­ší podob­né rádo­by děsi­vé zvěs­ti. Těm se ale chlap­ci z Jackass jen vysmá­li a v roce 2006 vypus­ti­li do svě­ta dal­ší biják. A věř­te mi nebo ne, někte­ří novi­ná­ři ho dokon­ce pochvá­li­li a udě­li­li mu klad­ná hod­no­ce­ní, opa­ku­ji zno­vu, klad­ná hod­no­ce­ní!!!!

Ne všich­ni byli tak nad­še­ní, ale to je oče­ká­va­tel­né, pro­to­že Jackass je něco, co buď­to obdi­vu­je­te nebo nesná­ší­te. Nic mezi není pří­pust­né. Jde tu o fekál­ní, sado­ma­so­chis­tic­ký humor, kte­rý sází na ty nej­pří­mo­ča­řej­ší vtíp­ky. Film je sesta­ven z něko­li­ka scén, ve kte­rých se Johnny Knoxville, Bam Margera, Steve-O, Chris Pontius, Preston Lacy, Ryan Dunn, Ehren McGhehey, „Wee Man“ a dal­ší pro­půj­čí k tako­vým šíle­nos­tem jako je to, že si necha­jí zakous­nout hada do své­ho „kle­no­tu“ (je tím míněn penis, pokud někdo neod­taj­nil mé jas­né při­rov­ná­ní :)), necha­jí se natla­čit do pne­u­ma­ti­ky a pus­tit z kop­ce, namas­ko­vat na čilé­ho důchod­ce, kte­ré­mu kou­ka­jí „gule“ z kraťas, napus­tit si pivo do řit­ní­ho otvo­ru a nechat si ho vysát „zvo­nem“, nechat se sra­zit roz­zu­ře­ným býkem nebo vypít koň­ské sper­ma…

Intelektuální a vkus­ný humor urči­tě není to, co bys­te moh­li oče­ká­vat. Je to nechut­né, uje­té, úchyl­né, neu­vě­ři­tel­né... Některé nápa­dy akté­rů jsou oprav­du vtip­né, někte­ré jsou oprav­du „k bli­tí“, je otáz­kou, co váš žalu­dek a oči sne­sou. Mně osob­ně se zve­dl žalu­dek jen jed­nou, ale u někte­rých momen­tů jsem se vydr­žel dívat jen stě­ží. Jedna věc je, když Stifler žvý­ká psí lej­no v Prci, prci, prcič­ky: Svatba, o kte­rém víte, že je to rekvi­zi­ta, dru­há věc je, že sle­du­je­te jak něko­mu lepí na pusu „vou­sy“, pro něž byly mate­ri­á­lem chlu­py z var­lat. Někdy se ani tak nesměj­te tomu, co páno­vé z Jackass pro­vá­dě­jí, ale tomu, jak na to rea­gu­jí. Můžete si o nich mys­let, co chce­te, ale můj názor je, že je to par­ta kama­rá­dů, kte­ří se umí bavit (i když totál­ně nevkus­ně), i za cenu, někdy ne zrov­na malých zra­ně­ní.

Už bylo řeče­no, že toto není pro kaž­dé­ho. Tento styl zába­vy může vyslo­ve­ně zne­chu­tit i lidi, kte­ří mají sil­něj­ší žalu­dek. Na dru­hou stra­nu, někte­ré momen­ty vás musí poba­vit, i když jste kon­zer­va­tiv­ní jedi­nec. Ano, je to vhod­né spíš pro dospí­va­jí­cí než zaslou­ži­lé důchod­ce, pro­to­že ti se u toho asi zrov­na neza­smě­jí. Ale není film ten, aby se zavdě­čil divá­kům všem. Tenhle vás buď doko­na­le poba­ví nebo doko­na­le zne­chu­tí. Uvidíte sami.

---

---