Jakub Železný: Nabídneme originální pohled na dramatické dění dne 21. srpna

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Jak bude pořad Dnes před 50 lety kon­ci­po­ván? Stejně jako u minu­lé­ho dílu, kte­rý jsme vysí­la­li k výro­čí komu­nis­tic­ké­ho pře­vra­tu, uvi­dí divá­ci během dne něko­lik dvou­mi­nu­to­vých vstu­pů. Tentokrát jich bude sedm a prv­ní pobě­ží už pět minut před dru­hou hodi­nou ran­ní, dal­ší pak kolem šes­té, kolem devá­té, kdy bude vstup sou­čás­tí vysí­lá­ní Studia 6, dále před poled-nem, pak před dru­hou hodi­nou a zhru­ba de-set minut po 16. hodi­ně. Poslední odvy­sí­lá­me před 18. hodi­nou.

Bude i ten­to­krát uza­ví­rat celo­den­ní tema-tické vysí­lá­ní hlav­ní večer­ní pořad?

Ano, hlav­ní večer­ní pořad nabíd­ne ori­gi­nál­ní pohled na dra­ma­tic­ké dění dne 21. srp­na, tedy prv­ní­ho dne inva­ze vojsk var­šav­ské smlou­vy. Byl to den, kdy došlo k prv­ním a dosti počet-ným ztrátám na živo­tech. Mnoho lidí bylo zra-něno a řada z nich se s násled­ky těž­kých zraně-ní potý­ká celý život. Máme tedy nejen pří­běhy, kte­ré zasa­dí udá­los­ti do sou­vis­los­tí, ale také mno­ho přímých svěd­ků. Pracujeme samozřej-mě i s dobo­vý­mi zábě­ry, z nichž někte­ré jsou vel­mi málo zná­mé, oprav­du uni­kát­ní.

Které kon­krét­ní momen­ty 21. srp­na 1968 pořad uká­že?

Celý 21. srpen byl na udá­los­ti vel­mi boha­tý. Nej-větším oříš­kem tak pro nás bylo udě­lat jaký­si výběr, pro­to­že v dva­a­pa­de­sá­ti minu­tách ne-můžeme reflek­to­vat úpl­ně vše. Zaměřili jsme se i na při­po­mín­ku obě­tí, o nichž se až do pádu reži­mu mlče­lo a o kte­rých také his­to­ri­ko­vé dlou­ho nemě­li veš­ke­ré úda­je.

Objeví se v pořa­du tvá­ře Československé tele­vi­ze?

Z tvá­ří ČST můžu pro­zra­dit Kamilu Moučkovou.

Dnes před 50 lety nava­zu­je na úno­ro­vý Dnes před 70 lety. Budou tyto pořa­dy v ně-čem odliš­né?

Doufáme, že ten­to díl bude ješ­tě pes­t­řej­ší, mimo jiné také díky tomu, že fil­mo­vých obra-zových archi­vů je ze srp­na 68 mno­hem více. Máme také více repor­té­rů, kte­ří infor­mu­jí pří-mo z teré­nu.

Jaké jste měli ohla­sy na úno­ro­vý Dnes před 70 lety?

Ohlas, kte­ré měl minu­lý díl, jsme vůbec nečeka-li a vel­mi nás potě­šil. Zdá se, že prin­cip for­má­tu, kte­rý sou­do­bý­mi zpra­vo­daj­ský­mi pro­střed­ky infor­mu­je o dění, jako by se dělo „prá­vě dnes“, a je, řek­ně­me, dyna­mič­těj­ší a pře­hled­něj­ší, di-váky oslo­vil. Pevně věří­me, že je dal­ší díl nezkla-me a že se dozvě­dí i něco nové­ho.

Nebojíte se, že pořad v lidech vyvo­lá­vá vel-ké emo­ce, když je pře­ne­se v čase a budou se cítit, jako kdy­by pro­ží­va­li zno­vu pří­mo ten den?

Naopak je důle­ži­té, aby to v lidech emo­ce vyvo-lalo a bude­me se o to sna­žit. I pod­le posled­ních prů­zku­mů je tohle datum jed­no z těch pro Če-chy (a věřím, že i pro Slováky) nej­dů­le­ži­těj­ších a vel­mi nega­tiv­ně vní­ma­ných. Je to význam­ný, tra­gic­ký den. A k němu emo­ce pat­ří! Já se za ně ve vysí­lá­ní sty­dět v ten­to den nebu­du.

Co by pod­le Vás lidé měli vědět o 21. srpnu 1968?

Že to byl den zra­dy, kte­rý stál mno­ho lid­ských ži-votů neoz­bro­je­ných Čechů a Slováků včet­ně dětí. Že to byl den, na kte­rý musí­me vzpo­mí­nat s po-citem han­by za ty, kte­ří nás zra­di­li, a s poci­tem pýchy na ty, kte­ří se nebá­li oku­pan­tům posta­vit. Je to pře­de­vším den památ­ky obě­tí oku­pa­ce.