Looper - první velkofilm od režiséra Star Wars VIII

I tvr­dý a bez­cit­ný loo­per může mít svou sla­bou chvil­ku. To se sta­ne, když začne tro­chu pře­mýš­let a svou prá­ci uvi­dí z jiné­ho pohle­du. Třeba z pohle­du vlast­ní­ho já z budouc­nos­ti. Cestování časem a poku­sy o změ­nu s vyu­ži­tím časo­vé­ho posu­nu není ničím novým. Režisér Rian Johnson nemá za sebou žád­né fil­mo­vé trhá­ky, ale ten­to­krát se mu poda­ři­lo nato­čit napí­na­vý film, kte­rý není jen krva­vou stří­leč­kou. Looper je na roz­díl od jiných thrille­rů obo­ha­cen o emo­ci­o­nál­ní slož­ku, což jej odli­šu­je od jiných akč­ních fil­mů. I když se to zpo­čát­ku nezdá, scé­nář se sna­ží udr­žet divá­ka až do kon­ce osu­dem nájem­né­ho vra­ha.

Looper Joe (Joseph Gordon-Levitt) plní svě­do­mi­tě svou úlo­hu zabi­já­ka obě­tí, kte­ré jsou mu zasí­lá­ny před hla­veň puš­ky z budouc­nos­ti. Jeho tvář je bez emo­cí a mimo služ­bu trá­ví život v klu­bech. Jen žád­né city a pře­mýš­le­ní. Prvních 15 minut fil­mu uply­ne ste­re­o­typ­ně a jako vystři­že­né ze špat­né­ho fil­mu o drs­ných chla­pech. Vypadá to, že film bude jen o zabí­je­ní, ale pro dal­ší vývoj hlav­ní­ho hrdi­ny je nut­né vyvo­lat u divá­ka prá­vě tako­vý dojem. První krát­ký zlom při­chá­zí v momen­tu, kdy se Joe sna­ží ukrýt své­ho kama­rá­da. Vidina boha­té budouc­nos­ti a roz­ho­vor s vůd­cem lop­pe­rů však veš­ke­ré pochyb­nos­ti sme­tou ze sto­lu. Kamarád musí být obě­to­ván a drs­ná prá­ce pokra­ču­je až do setká­ní s vlast­ním star­ším „já” z budouc­nos­ti (Bruce Willis). Příběh dostá­vá dal­ší dra­ma­tic­ký moment. Starší Joe není žád­ná ubo­há oběť, ale aktiv­ní člo­věk, kte­rý se vrá­tí do minu­los­ti vědo­mě a s cílem ovliv­nit osud jedi­né­ho člo­vě­ka. Člověka, kte­rá totiž zásad­ně nega­tiv­ně ovliv­ní život v budouc­nos­ti a je jen jedi­ná mož­nost, jeho likvi­da­ce. Opět se tady hra­je s pojmy smrt a likvi­da­ce. Joe z budouc­nos­ti má pád­ný důvod, proč chce najít svou budou­cí oběť. Svůj důvod k zabí­je­ní má však i Joe mlad­ší. A aby toho neby­lo málo, Joe mlad­ší už je také na sezna­mu budou­cích mrt­vol. Všechno se zamo­tá­vá a adep­tů na smrt je pří­liš. Pokud divák ztra­tí pře­hled, pak nezbý­vá než čekat. V závě­reč­né tře­ti­ně se tem­po fil­mu změ­ní. Neklidná atmo­sfé­ra se poma­lu vkrá­dá i na malou far­mu upro­střed kuku­řič­ných polí, kde žije mla­dá mat­ka se své­ráz­ným syn­kem. Čekání na koneč­ný sou­boj loo­pe­ra a jeho budouc­nos­tí osvě­ží ješ­tě něko­lik horo­vých scé­nek a posled­ní zábě­ry fil­mu pat­ří pocho­pi­tel­ně střel­bě. Zemře ta správ­ná oso­ba? Tak nad tím může divák mudro­vat ješ­tě ces­tou z kina. Co by se sta­lo, kdy­by…? A to se mi na fil­mu Looper doce­la líbí.

Scénář fil­mu Looper napsal Rian Johnson. Mnoho scén je takřka beze slov, ale najdou se i „uke­ca­ná“ mís­ta. Tak úpl­ně mi nese­děl roz­ho­vor, kte­rý vedl mla­dý a sta­rý Joe v bis­tru. Ale film nesto­jí na tex­tu a na cel­ko­vém vyzně­ní fil­mu se spo­leč­ně podí­lí ostat­ní slož­ky fil­mu včet­ně herec­ké­ho pro­je­vu stě­žej­ní herec­ké dvo­ji­ce. Film je nato­čen s vyu­ži­tím něko­li­ka tri­ků a mini­mem efekt­ních scén. Takové na zemi posta­ve­né akč­ní sci-fi vyu­ží­va­jí­cí základ­ní pří­běh. Ačkoliv hlav­ní hrdi­no­vé hra­jí sty­li­zo­va­né posta­vy, je jejich herec­ký pro­jev úměr­ný a akč­ní scé­ny nadáv­ko­va­né s ohle­dem na věk Bruce Willise.

Film vyu­ží­vá námět ces­to­vá­ní časem a sna­ží se pra­co­vat s emo­ce­mi. Nečekejme však něja­kou hlu­bo­kou son­du do nit­ra hlav­ní­ho hrdi­ny, jen tako­vé pošimrá­ní. I to je u akč­ní sci-fi doce­la pří­jem­né zjiš­tě­ní.

Hodnocení: 57 %

---

---