Mickey 17 - Divoká sci-fi s Robertem Pattinsonem

(2 hlasů, průměr: 5,00 z 5)

Loading...

Toužící opus­tit Zemi se finanč­ně zrui­no­va­ný Mickey Barnes (Robert Pattinson) při­hlá­sí jako „nahra­di­tel­ný “ – jed­no­rá­zo­vý klo­no­va­ný děl­ník – na lid­ské kolo­nii Nilfheim. Jako nahra­di­tel­ný se Mickey pouš­tí do řady nebez­peč­ných úko­lů, u kte­rých se nepo­čí­tá s jeho pře­ži­tím, při­čemž pokaž­dé, když zemře, je rege­ne­ro­vá­no jeho nové tělo. Během jed­né tako­vé mise je však jeden z jeho klo­nů, „Mickey 17“, nespráv­ně pro­hlá­šen za mrt­vé­ho a před­čas­ně nahra­zen. Mickey 17 se vra­cí zpět do kolo­nie a setká­vá se se svým náhrad­ní­kem, zná­mým jako Mickey 18 (Robert Pattinson). Podle pra­vi­del kolo­nie smí exis­to­vat vždy pou­ze jed­na ver­ze nahra­di­tel­né­ho, a pokud by byl Mickey 17 obje­ven, hro­zí zni­če­ní obě­ma ver­zím. Jak původ­ní, tak sou­čas­ná ver­ze Mickeyho Barnese se musí vyrov­nat s pod­sta­tou své exis­ten­ce jako nahra­di­tel­ný a posta­vit se utla­čo­va­tel­ským vůd­cům, kte­ří kolo­nii ovlá­da­jí...

Uznávaný jiho­ko­rej­ský fil­mař Bong Joon-ho v domov­ské Jižní Koreji zapsal do pově­do­mí díky uzná­va­ným fil­mům jako Pečeť vra­ha nebo Matka, kari­é­ra toho­to jiho­ko­rej­ské­ho fil­ma­ře zaved­la také do Hollywodu, sto­jí kon­krét­ně za fil­my Snowpiercer nebo Okja. Bong si v roce 2020 došel cel­kem pro tři Oscary za svůj sní­mek Parazit - kon­krét­ně Bong zazna­me­nal úspěch v kate­go­ri­ích Nejlepší původ­ní scé­nář, Nejlepší režie a Nejlepší film, jeho Parazit je záro­veň dosud jedi­ným sním­kem, kte­rý na Oscarech kro­mě hlav­ní kate­go­rie zví­tě­zil také v kate­go­rii Nejlepší mezi­ná­rod­ní film. Bong Joon-ho i díky tomu pat­ří mezi nej­u­zná­va­něj­ší fil­ma­ře sou­čas­nos­ti a jeho násle­du­jí­cí pro­jek­ty si nejen díky Parazitovi zaslou­ží pozor­nost.

Za pár let by měl Bong dodat svůj ani­mák o moř­ských nestvůrách, chys­tá záro­veň jiho­ko­rej­ský horor, kte­rý bude zasa­ze­ný do pod­zem­ní­ho met­ra. Jeho prv­ním fil­mem po Parazitovi je ovšem již něja­kou dobu odklá­da­né sci-fi Mickey 17 s Robertem Pattinsonem. Volná adap­ta­ce romá­nu Mickey7 od Edwarda Ashtona se měla původ­ně dočkat uve­de­ní již v břez­nu 2024, film byl ovšem nako­nec odlo­žen o celý rok. Film samot­ný ovšem při­chá­zí v dost mož­ná nej­lep­ší čas. Sám Mark Ruffalo, kte­rý ve fil­mu ztvár­ňu­je poli­ti­ka Kennetha Marshalla, pro­hlá­sil, že ve fil­mu hra­je mali­cher­né­ho dik­tá­to­ra a že si před tře­mi lety v době natá­če­ní neu­vě­do­mil, že se nato­čí něco, co bude půso­bit jako auten­tic­ký doku­ment a ne jako vize blíz­ké budouc­nos­ti, kte­rá je až pří­liš při­ta­že­ná za vla­sy.

Mickey 17 je pře­de­vším výteč­ná sati­ra, kte­rá může snad­no roz­dě­lit divá­ky. A pokud se náho­dou sta­ne, že nebu­de plně doce­ně­na, je prav­dě­po­dob­né, že se jako jis­té sci-fi kle­no­ty své doby dočká vět­ší­ho uzná­ní v násle­du­jí­cích letech. Mickey 17 evo­ku­je RoboCopa nebo Hvězdou pěcho­tu od Paula Verhoevena, stej­ně tak Brazil od Terryho Gilliama. To sati­ric­ké rýpá­ní do kapi­ta­lis­mu, korup­ce, kolo­ni­za­ce, a pře­de­vším až zvrá­ce­né­ho cho­vá­ní jis­tých poli­tic­kých figur hra­ni­čí­cí­ho s dik­ta­tu­rou, je sice mož­ná až pří­liš prů­hled­né, nějak to ovšem nesni­žu­je sofis­ti­ko­va­nost, kte­rou ten­to film má. A to i přes fakt, že to celé divá­ko­vi dost mož­ná až pří­liš ser­ví­ru­je divá­ko­vi pří­mo pod nos a samo­zřej­mě ris­ku­je, že pro jis­té radi­kál­ní pod­po­ro­va­te­le jis­té hla­vy jed­né svě­to­vé vel­mo­ci bude až pří­liš chyt­rý. A pro jeho odpůr­ce mož­ná až pří­liš mra­zi­vou vidi­nou nepří­liš vzdá­le­né budouc­nos­ti.

Bong Joon-ho se pozná, pře­de­vším sklo­nem ke kre­a­tiv­ním roz­hod­nu­tím, kte­ré svým způ­so­bem sym­pa­tic­ky koke­tu­jí s bizar­nos­tí, ovšem typem funkč­ní bizar­nos­ti. Je to pořád sati­ra a je nut­né ten­to film tak vní­mat. Neznamená to ovšem, že by film nebyl schop­ný stát na vlast­ních nohách bez pomr­ká­vá­ní k poli­tic­kým pře­sa­hům a Marku Ruffalovi, kte­rý byl v pro­cí­tě­ném výko­nu své­ho psy­cho­pa­tic­ké­ho dik­tá­to­ra uží­vá a mohl by si hned nasa­dit žlu­tou paru­ku a naho­dit pome­ran­čo­vou pokož­ku. V cen­t­ru je totiž také úva­ha nad lid­skostí, lid­ský­mi prá­vy a také nad oba­va­mi ze smr­ti. Stejně jako u Parazita se Bong Joon-ho nebo­jí čer­né­ho humo­ru, pří­bě­hu, kte­rý v sobě má spous­ty vrs­tev, stej­ně tak Bong opět půso­bí jako žong­lér, kte­rý schop­ně pře­ha­zu­je mezi kra­pet odliš­ný­mi fil­my, kte­ré zázra­kem drží při sobě.

Mickey 17 zvlá­dá v nejed­nom ohle­du půso­bit jako milost­ný dopis žán­ru sci-fi. I když člo­věk ode­be­re všech­ny ty poli­tic­ké komen­tá­ře a téma­ta o tom, co to vlast­ně zna­me­ná být člo­vě­kem, zbu­de pořád krás­ně nato­če­ná sci-fi zále­ži­tost (írán­ský kame­ra­man Darius Khondji může poma­lu začít počí­tat se svou tře­tí osca­ro­vou nomi­na­cí), ve kte­ré Robert Pattinson válí ve své kom­plex­ní dvoj­ro­li a komen­tář jiho­ko­rej­ské­ho fil­ma­ře Parka Chan-wook o tom, že by si Pattinson zaslou­žil za ten­to film hned dvě osca­ro­vé nomi­na­ce, dává smy­sl. Mickey 17 i Mickey 18 totiž mají roz­díl­né pova­hy a toto sci-fi tak nabí­zí, aby mohl Robert Pattinson před­vést svůj pořád­ný herec­ký roz­sah, pro­ká­zat svůj kome­di­ál­ní talent, záro­veň defi­ni­tiv­ně zavřít pusu všem, kte­ří v něm i po letech vidí pou­ze Cedrica Diggoryho nebo Edwarda Cullena.

Kdo chce, najde v Mickeym 17 jas­né podo­ben­ství s kolo­ni­za­cí Ameriky a zase jed­nou se jed­ná o ten pří­pad, kdy lidi (ale­spoň vět­ši­na) nejsou ty nevin­né obě­ti vetřel­ců z jiných svě­tů. Rozhodně sto­jí za pozor­nost si vší­mat růz­ných detai­lů a sle­do­vat směr, kte­rým se ty drob­né epi­zod­ky nebo ges­ta postav budou vyví­jet. Což se dá brát jako úkaz o tom, že má Bong Joon-ho opět vše pev­ně v ruce. A skvě­le tak do sebe zapad­ne hon­ba posta­vy Toni Collette (tako­vý Elon Musk, Melanie Trump a Jamie Oliver v jed­nom) za tou nej­kva­lit­něj­ší omáč­kou, kom­pli­ko­va­ný vztah s „kama­rá­dem´´ titul­ní posta­vy v podá­ní Stevena Yeuna a také něja­ká ta neschop­nost vyrov­nat se s tragé­dií z dět­ství.

Bong Joon-ho po Parazitovi nato­čil dal­ší film, kte­rý zvlá­dá být divác­ky nesku­teč­ná zába­va a záro­veň být vylo­že­ným fil­mo­vým umě­ním. Jeho sci-fi podí­va­ná mož­ná není prvo­plá­no­vě vděč­ná a kdo­ko­liv oče­ká­va­jí­cí nové Star Wars nebo Star Trek pocho­pi­tel­ně nara­zí. Kdo ovšem od sci-fi nechce jen mega­lo­man­skou podí­va­nou (což nezna­me­ná, že by Mickey 17 nevy­pa­dal vel­ko­le­pě!), může být mile potě­šen tím, že ješ­tě může vznik­nout main­stre­a­mo­vý film s nejed­ním pře­sa­hem a tako­vý main­stre­a­mo­vý film, kte­rý může být obvi­něn z radi­kál­nos­ti stej­ně jako Čarodějka.

Naomi Ackie tu má po fil­mech Whitney Houston: I Wanna Dance with Somebody a Tiché zna­me­ní dal­ší pro­stor pro to uká­zat, že se jed­ná o tak tro­chu nedo­ce­ně­nou hereč­ku. Design „vetřel­ců´´ má své spe­ci­fic­ké kouz­lo a je prav­dě­po­dob­né, že o fil­mu na příš­tích Oscarech usly­ší­me mini­mál­ně díky nomi­na­ci za vizu­ál­ní efek­ty. Po závě­ru se navíc sku­teč­ně obje­ví ten samý pocit satis­fak­ce jako pár let zpět u Parazita. A jed­ná se tak zřej­mě o důkaz toho, že je Bong Joon-ho jed­ním z nej­ta­len­to­va­něj­ších tvůr­ců své doby a kaž­dý jeho dal­ší film bude stát za pozor­nost. Mickey 17 už teď pat­ří mezi nej­vý­raz­něj­ší fil­my letoš­ní­ho roku a pře­de­vším sku­teč­ně výteč­né sci-fi. Vlastně moc nezá­le­ží na tom, zda bude doce­ně­né už v době své­ho uve­de­ní a nebo po vzo­ru mno­ha kon­tro­verz­ních sci-fi až po letech. Zajímavý záži­tek nej­spí­še čeká i ty, kte­ří i až pří­liš oči­vid­né­mu sati­ric­ké­mu rýpá­ní nepo­ro­zu­mí.

97. roč­ník Oscarů čer­s­tvě skon­čil a a je dost mož­né, že se hned týden po nich do kin podí­vá film, o kte­rém na příš­tím roč­ní­ku usly­ší­me. Mickey 17 je výteč­ná sci-fi podí­va­ná, kte­rou nej­spí­še jako nejed­nu sci-fi sati­ru čeká ces­ta fil­mu, kte­rý se uzná­ní dočká až po mno­ha letech. Bong Joon-ho ovšem po Parazitovi rea­li­zo­val dal­ší mix zába­vy a umě­ní, kte­rý jde z růz­ných důvo­dů obdi­vo­vat i milo­vat. Přitom všem se pořád dá říci, že bude Mickey 17 film, kte­rý sve­de k deba­tám a nebu­de fil­mem, kte­rý uspo­ko­jí všech­ny. Těm, kte­rým tako­vé fil­my při­jdou nej­za­jí­ma­věj­ší, budou na koni. Pro mno­hé bude nádech bizar­nos­ti, spous­ty ris­kant­ních dra­ma­tur­gic­kých roz­hod­nu­tí a mož­ná až pří­liš prvo­plá­no­vé komen­tá­ře nej­spí­še sil­ným šál­kem čaje. Na dru­hou stra­nu se ovšem dá věřit tomu, že si Mickey 17 zís­ká srd­ce nejed­no­ho divá­ka. Je prav­dě­po­dob­né, že málo­kte­rý letoš­ní film bude tak moc sklouzá­vat k deba­tám, jako prá­vě ten­to sci-fi skvost...

Verdikt: 90 %

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře