MODERNÍ TECHNOLOGIE DOKÁŽOU OBJASNIT ZÁHADY STAROVĚKU

I v dneš­ní době před­sta­vu­jí iko­nic­ké sta­ro­vě­ké památ­ky výzvu pro moder­ní arche­o­lo­gii. Hranice naší fan­ta­zie už nejsou pře­káž­kou, pro­to­že díky počí­ta­čo­vé ani­ma­ci rekon­stru­u­je­me podo­bu antic­kých chrá­mů, ale i jejich oby­va­tel. Miliony turis­tů rok za rokem obdi­vu­jí monu­men­tál­nost pohře­biš­tě egypt­ských fara­o­nů, tajem­né sochy na Velikonočních ost­ro­vech a mno­ho dal­ších. Rozkrýt zby­lé záha­dy se poku­sí tým arche­o­lo­gů z pořa­du Zničená minu­lost (Blowing Up History), kte­rý se vra­cí na Discovery Channel se tře­tí řadou 23. srp­na ve 22:00. Pohání je sna­ha pocho­pit myš­le­ní našich před­ků, a záro­veň zacho­vat tyto archi­tek­to­nic­ké kle­no­ty pro dal­ší gene­ra­ce.

Archeologie jako věd­ní obor vstou­pi­la do moder­ní doby, kte­rá se pro­je­vi­la pře­de­vším pří­klo­nem k nede­struk­tiv­ním meto­dám báda­ní opro­ti dří­ve roz­ší­ře­něj­ším meto­dám destruk­tiv­ním. Výzkum dnes stá­le pohá­ní tou­ha po zásad­ních vědec­kých prů­lo­mech, záro­veň ale kla­de zvý­še­ný důraz na zacho­vá­ní pamá­tek v jejich původ­ní podo­bě. Dokonalejší leta­dla a stá­le čas­těj­ší vyu­ží­vá­ní dro­nů zvý­ši­lo kom­fort dál­ko­vé­ho prů­zku­mu Země, maso­vě pou­ží­va­né jsou bez­drá­to­vé detek­to­ry kovů nebo růz­né mode­ly geo­ra­da­rů, kte­ré v posled­ních letech stá­le čas­tě­ji vyu­ží­va­jí sní­ma­cích tech­no­lo­gií X-Ray nebo LiDar. Ten byl vyu­žit napří­klad i při mapo­vá­ní zanik­lých sídel na Šumavě.

Mnoho metod si arche­o­lo­gie vypůj­či­la z jiných obo­rů – detek­to­ry i rada­ry slou­ži­ly původ­ně vojen­ským úče­lům. Filmový a tele­viz­ní prů­my­sl se stal závis­lým na počí­ta­čo­vé ani­ma­ci - CGI mode­la­ci vdě­čí­me za neza­po­me­nu­tel­né fil­mo­vé zážit­ky, pro­to­že kdo si doká­že před­sta­vit Hru o trů­ny (Game of Thrones) bez dra­ků či vel­ko­le­pých bitev?

Pokud během léta zaví­tá­te do egypt­ské met­ro­po­le Luxor, je návště­va Údolí Králů povin­nos­tí. Nejznámější část théb­ské nekro­po­le poskyt­la mís­to posled­ní­mu odpo­čin­ku mno­ha fara­o­nů kdy­si nejim­po­zant­něj­ší svě­to­vé říše. Lokalita již při­lá­ka­la mno­ho lov­ců pokla­dů, milov­ní­ků tajem­ství i svě­tozná­mých arche­o­lo­gů a egyp­to­lo­gů. I přes to je odkry­tých a zdo­ku­men­to­va­ných hro­bek stá­le men­ši­na – pou­hých 11. I přes vel­ké úspě­chy, z kte­rých vzpo­meň­me Carterovo objev hrob­ky krá­le Tutanchamona, se zástu­pům věd­ců poda­ři­lo odkrýt pou­ze špič­ku ledov­ce.

Na nemé­ně tajem­né skulp­tu­ry nara­zí­te i při návštěvě Velikonočních ost­ro­vů. Sochy Moai vždy vyvo­lá­va­ly mno­ho otá­zek. Proč mají někte­ré na hla­vě posa­ze­ný čer­ve­ný klo­bouk pukao? Jak je mož­né, že jedi­ná socha – Moai Tukuturi – kle­čí, zatím­co všech­ny ostat­ní sedí? Některé objas­nil nor­ský bada­tel Thor Heyerdahl, kte­ré­mu při výzku­mu pře­sou­vá­ní soch po ost­ro­vech zdár­ně sekun­do­val čes­ký vědec Pavel Pavel. Za pomo­ci domo­rod­ců doká­za­li, že k pře­vo­zu soch z bodu A do bodu B bylo ve sku­teč­nos­ti potře­ba řádo­vě méně lidí, než se původ­ně mys­le­lo. Existence soch Maoi je úzce pro­po­je­na s kul­tem

před­ků teh­dej­ších poly­néských civi­li­za­cí. Konkrétní sym­bo­li­ka však zůstá­vá nadá­le zaha­le­na tajem­stvím.