Nelinka – Štěňátko na cvičáku - kniha

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Nelinka je malá psí sleč­na, kte­rá má za panič­ku Violku, jede­nác­ti­le­tou moc milou hol­čič­ku, kte­rou nade vše zbož­ňu­je. Nejenom pro­to, že si s ní hra­je, blb­nou spo­lu, dová­dí, ale též i díky tomu, že se Nelinka pota­jí večer při­šou­rá a hup - už je v poste­li. Tam obě dvě spo­lu sdí­lí ty nej­krás­něj­ší sny. Nelinka neo­po­mí­ná zmí­nit svou rasu - dlou­ho­srs­tý jezev­čík. Tohle ple­me­no se vyzna­ču­je napří­klad pali­ča­tos­tí, ale též svou odda­nos­tí a věr­nos­tí svým páníč­kům. Nelinka má reza­vou srst, a pro­to­že je čas­to roz­če­pý­ře­ná, musí ji Violka česat, což fen­ka nemá pří­liš v obli­bě, ale vydr­ží to kvů­li Violce.

Violka však není jedi­ná lás­ka v živo­tě psí dámy Nely. Ta už se sta­la dokon­ce mamin­kou, když poro­di­la tři malá ště­ňát­ka. Kdo z toho byl hod­ně pře­kva­pe­ný, byli rodi­če Violky a konec­kon­ců i jejich dce­ra. Violka sama vymys­le­la pro malič­ké jmé­na - Lili, Rex a Andy. Rodiče neby­li moc nad­še­ní. Koneckonců ani nechtě­li psa a udě­la­li to čis­tě jen pro Violku a v tom­to pří­pa­dě roz­hod­li oka­mži­tě, že pej­s­ci půjdou z domu k novým maji­te­lům. Rexíka dali k jeho tatín­ko­vi, respek­ti­ve k jeho páníč­kům. No, a obě psí hol­ky si vza­la Violčina babič­ka, kte­rá má dvo­rek a tak budou mít více pro­sto­ru než v bytě.

Nelinka vstá­vá obvykle jako prv­ní, pro­to­že se nemů­že dočkat, až se půjde pro­běh­nout ven. Violka v tu době ješ­tě tvr­dě spí a tak se psí dáma roz­hod­ne ji vzbu­dit - v tom je lep­ší než jaký­ko­liv budík na svě­tě. Začne nej­pr­ve oli­zo­vá­ním obli­če­je, to je prv­ní krok. Když to neza­be­re, pře­jde k tvrd­ší­mu kalib­ru - sta­ho­vá­ní peři­ny. To už obvykle Violka vzdá a jde s Nelinkou ven. Nyní už je to dospě­lá fen­ka, ale když byla men­ší a taha­la se s Violkou o vodít­ko, vět­ši­nou pro­hrá­la. To už je pasé a tyto sou­bo­je vyhrá­vá Nelinka.

Proto rodi­če, respek­ti­ve mamin­ka, Violce kou­pi­la samo­na­ví­je­cí vodít­ko, což je pro ni roz­hod­ně prak­tič­těj­ší. Nelinka však zača­la být dost divo­ká. Dokonce v obcho­dě ukradla šun­ku, kte­rou tam zrov­na paní pro­da­vač­ka navá­ži­la jed­né zákaz­ní­ci. Pro honič­ce s per­so­ná­lem navíc udě­la­la dost vel­kou paseku. Nelinka se poslé­ze dost sty­dě­la, ale bylo to sil­něj­ší než ona - šun­ku pros­tě milu­je nade vše. Rodiče kou­pi­li Violce kni­hu, kde byl návod, jak cvi­čit svo­je pej­sky, aby byli posluš­ní. Nelinka se sice bála, že ji to bude bolet, ale vůbec nic tako­vé­ho se nesta­lo. Ovšem uži­tek to nepři­nes­lo, tak se mamin­ka a tatí­nek roz­hod­li, že Violka bude se psí raubíř­kou cho­dit na cvi­čák.

Nelinka odmí­ta­la, ale neby­lo jí to nic plat­né. Musela na cvi­čák, pro­to­že nepo­slou­cha­la a navíc děla­la i ostu­du. Ze začát­ku jí to vůbec nešlo a taky moc neba­vi­lo, ale postu­pem času se to výraz­ně zlep­ši­lo, a to i díky tomu, že se tam Violka potka­la s Ondrou, což byl její spo­lu­žák a jeho pej­skem Aronem. Spolu tedy cvi­či­li a navzá­jem se pod­po­ro­va­li. Nadešel den vel­ké zkouš­ky, kte­rou musel kaž­dý pej­sek pro­jít, aby dostal tako­vé psí vysvěd­če­ní. Violka před­po­klá­da­la, že Aron s Ondrou to zvlád­nou bez pro­blé­mů - a taky, že ano. Pak byla na řadě s Nelinkou.

Příběh napsa­ný v uvo­zov­kách v řeči štěňat, tak to tedy vidím já. Rozhodně to bude men­ší čte­ná­ře bavit, pro­to­že hlav­ní role jsou zví­řát­ka, na což děti sly­ší. Obálka je stan­dard­ně pěk­ná, tak­že bez pro­blé­mů. Doporučuju ke kou­pi a ke čte­ní. Má 104 stran.

Knihu může­te zakou­pit za 199 Kč zde.

• Autor: Lenka Němcová
• Žánr: belet­rie pro děti
• Nakladatelství: Grada
• Datum vydá­ní: 25. 04. 2018