Nová filmová adaptace Supermana dorazila do kin s velkým očekáváním a výrazně odlišným tónem než předchozí pokusy. Tvůrci tentokrát vsadili na světlejší, komiksovější pojetí, díky čemuž má film (daleko blíže k tradiční podobě hrdiny než temnější verze poslední dekády. Ve filmech Zacka Snydera. Výrazné barvy, odlehčený humor a dynamické akční scény zapadají do snahy znovu přiblížit Supermana širšímu publiku.
Největší pozornost však poutá vizuální stránka – a zcela oprávněně. Produkční návrh i efektové sekvence působí promyšleně a dávají filmu vlastní identitu. Záběry z Metropolisu jsou plné detailů a působí živěji než kdy dřív. Propojení praktických efektů s digitálními navíc vytváří uvěřitelnější prostředí, které diváka vtahuje do děje od první minuty.
Zajímavé je, jak velkou roli tentokrát hrají postavy kolem Clarka Kenta. Vedlejší obsazení není pouze doplněk, ale skutečný motor děje. Reportéři z Daily Planet mají více prostoru, Lois Lane působí sebevědoměji a její dynamika s Clarkem je jedním z nejpříjemnějších prvků celého filmu. Výrazně lépe je tentokrát napsaná i galerie padouchů, i když ne všichni dostanou dostatečně silný prostor.
A právě zde se ukazuje největší slabina celého projektu – samotný scénář. Přestože jednotlivé scény fungují výborně, celek občas postrádá soudržnost. Film skáče mezi motivy, aniž by je rozvedl do hloubky, a mnohdy jen naznačuje konflikty, které by si zasloužily delší výstavbu. Výsledkem je příběh, který sice neurazí, ale promarní šanci nabídnout něco opravdu zapamatovatelného.
Přestože je film výrazně přístupnější než jeho předchůdci, nedokáže plně využít potenciál hlavního hrdiny. Superman zde funguje spíše jako pozorovatel než hybatel událostí, což může část publika zklamat. Na druhou stranu právě tato “lidskost” a civilnější pojetí Clarka mnozí diváci oceňují a berou jako příjemné osvěžení.
Ke cti tvůrců je třeba říct, že se nebáli riskovat. Jasně definovali záměr vytvořit modernější, barevnější verzi příběhu, která respektuje kořeny komiksové předlohy. Právě tato snaha je nejzajímavější – i když ne vždy úspěšná. Film ukazuje svět plný potenciálu, jenž bude nutné do budoucna lépe strukturovat, aby vynikl nejen vizuálně, ale i dramaticky.
Divák nakonec dostává film, který se skvěle kouká, je zábavný a má spoustu charismatu. Ale jakmile odezní úvodní nadšení z vizuální podívané, zůstává pocit, že něco chybí. Silnější příběh, hlubší motivace a jasnější směr by mohly posunout Supermana na úroveň ikonického hrdiny, kterého si filmaři tolik přejí představit nové generaci.
Nový Superman tak stojí na pomezí – mezi povedeným restartem a nevyužitou příležitostí. Pokud se tvůrci poučí z nedostatků, může příští díl konečně nabídnout film, který bude nejen velkolepý, ale také skutečně nezapomenutelný. Snad to nebude nejhorší DC film.



















(4,91 z 5)