(zatím nehodnoceno)
Loading...Petr Kolečko se v tomto projektu poprvé vrhl na režii. Jak se vám s ním spolupracovalo?
Moc dobře. Petr je autorem scénáře, takže měl jasnou představu, jaké by měly jeho postavy být. Je to otevřený, chytrý a vtipný muž. Měla jsem brzy pocit, že jsme dlouholetí přátelé, což pro mě bylo velice osvobozující. Neměla jsem ostych nabízet, ptát se, polemizovat. Vždy mi pomohl, odpověděl a dokázal motivovat. Nebál se pochválit, čímž nám dodával sebevědomí. Někdy jsme to opravdu potřebovaly. A někdy to zase potřeboval on.
Měly jste s Denisou Nesvačilovou dost fyzicky náročné role profesionálních beach volejbalistek. Jak vypadala příprava na natáčení?
Asi čtyři měsíce před natáčením jsme začaly trénovat s beach volejbalistou Honzou Chalupou, který se nám věnoval opravdu obětavě a s nakažlivým nadšením. Samozřejmě se za tak krátký čas nemůžeme zdokonalit na potřebnou úroveň profesionálek. Cíl byl plácnout do míče způsobem, který nevyvolává smích, a zvládnout aspoň pár výměn. Sama jsem pak pilovala podání v každou vhodnou i nevhodnou chvíli. Na dětských hřištích, na návštěvách, na dovolené, všude. Můj partner už se někdy chytal za hlavu. Taky jsem se snažila v poledních pauzách, když děti spaly, nabrat nějaké svaly v posilovně. A hlavně dřepy, dřepy, dřepy.
Jaký vztah máte ke sportu všeobecně, k volejbalu speciálně?
Odmalička jsem sportovala, tancovala, dělala karate, běhala a furt jezdila na kole. Nic pořádně, všechno rekreačně a pro zábavu. I volejbal. Bohužel jsem se v tomhle směru „nepomamila“. Mamka hrávala šestkový pravidelně a i moje sestra je srdcem volejbalistka. Dlouhá léta chodila do oddílu, a když už se hraní nevěnovala, sbalila volejbalového trenéra. Takže je v tom zas. U rodičů na zahradě mi taky dali pár tréninků. Díky režisérovi Zdeňku Duškovi jsme s kolegy z Městského divadla ve Zlíně chodili hrát beach na koupaliště. Tam jsem si ho zamilovala. Ale nikdy jsem nehrála moc dobře. Nebyl čas.
S Denisou jste musely na place vypadat jako sehrané parťačky. Jak se to dařilo?
Dobře jsme se doplňovaly. Jak lidsky, tak na písku. Každé šlo lépe něco jiného a podle toho se taky vymýšlely záběry. Bylo skvělé, že jsme spolu před filmem trénovaly, pořádně se poznaly a napojily se. Držely jsme při sobě celý čas natáčení!
V čem myslíte, že bude příběh filmu Přes prsty blízký divákům?
Humorem, love story, pro chlapy bikiny, pro dámy volejbalisti v čele s Langošem a Dykem. Co víc si přát. Příběh o přátelství a taky vášni nejen ke sportu. A myslím, že je to fakt vtipný.
Vaše postava se protne s postavou Jiřího Langmajera. Jaký byl parťák před kamerou?
Vtipný, milý, přirozený... A je to gentleman. Někdy unavený, protože strašně moc pracuje. Což se ovšem projevilo jen po stopce. Skvělý parťák a krásný chlap. Uspořádal první čtenou u sebe na zahradě a pohoštění, co nám s Adélkou přichystali, bylo úžasné. Člověk hned roztaje a rozpaky jdou stranou. Je skvělé, když se na první klapku těšíte.
Části seriálu: Přes prsty
Nejnovější komentáře