(zatím nehodnoceno)
Loading...Knižní zpracování o stavbě katedrály v kouzelném, a přesto děsivém středověku se dočkala i herní adaptace. Hra přibližuje život tří hlavních postav, které mají v ději hry největší roli. Každé jejich rozhodnutí od mala až do dospělosti totiž mění průběh dalšího příběhu. Vývojáři se totiž nebáli dlouhých závazků postav, takže každou poznáte z té naivní stránky, a taky z té rozumné, kdy už ji ošlehal život, a to dobré i zlé je už potkalo nebo stále čeká.
Trošku jiná point-in-click adventura
Určitě znáte point-in-click adventury, které jste hráli několikrát, ale přesto jsou pořád dobré a máte tedy chuť si je zahrát znovu. Proto víte, do jaké části jeskyně vkročit, jaké tlačítko zmáčknout, aby vypadl předmět, a podobně.
Odlišné je to však ve hře Pilíře země od autora knižního zpracování Kena Folleta. Herní vývojáři si dali tu námahu, že vytvořili propracovaný scénář postav. Každé rozhodnutí vás tak povede někam jinam. Slova a činy vás v této hře buď zachrání nebo zatratí, a dokonce může vzít i někomu jinému život. Taková překvapení přichází s postupem hry. Ze začátku jste naivní postava, která prozkoumává svět. Například mnich Philip prochází světem s myšlenkami na Boha a naivně se chce starat pouze o svůj přidělený kousek, ale netuší, že jeho práce má mnohem větší dopad. Musí se nejenom angažovat ve své práci, ale také projevit iniciativu na vyšší politice, která ho ale vůbec nezajímá.
Středověk je krutý svět a mění tím i ostatní postavy. A co se stane, když si morálně zásadový Philip vezme před chrámem biskupa seno pro svého poníka? Později se na vás sluha i biskup dívají jako na zloděje. A to jen protože jste klikali na vše, co vás napadlo.
Ve hře Pilíře Země proto musí dávat velký pozor na to, co si berete anebo jakým způsobem s pomocí nějakých předmětů problém vyřešíte. A to se ve hře cení, neboť nemáte pocit, že hru hrajete několikrát, i kdybyste tak i udělali.
Přemýšlení postav
Každý klik má v této hře vlastní kouzlo. A zatímco levým myšítkem, kterým probíhá pohyb a akce, se z pravého pokliku dozvíte, co si postava myslí. Například když Aliena prochází skladem zkažených potravin, zjistíte, jak je to pro ni nechutné, stejně jako ji přijde nechutný následovník trůnu. To mu však dokazuje i slovně, zvláště poté co ji vyžene z domova.
Hlavní postavy a jejich představení
Příběhem prochází tři hlavní postavy – Aliena, Jack a mnich Philip. Začátek příběhu ale náleží stavitelovi Tomovi, který svým jednáním zapříčiní smrt manželky, která na sněhu porodí dítě. Jakoby ani nepatřilo jemu, nebo možná protože je v jakémsi šoku, nechá ho klidně ležet na zemi. Když se vrátí, objeví se mnich Philip, který si ho vezme k sobě. A on jen zůstává na místě a neudělá ani krok. Navíc se rozhodne odejít s první ženou, kterou potká. Postavy tady rozhodně nejsou bezchybné. Avšak v průběhu zjistíte, že se postavy mění k lepšímu či k horšímu. Nejdůležitější je však že mají schopnost odpouštět.
Aliena
Aliena je ze začátku naivní budoucí dědičkou trůnu, která o svůj post ale brzy přijde a zjistí krutou stránku středověku. Na druhou stranu ji potkají i pěkné věci, ze kterých nemáte na vybranou než se radovat také.
Jack
Jack je také komplikovaná postava. Vyrůstal v lese, bez otce, pouze s matkou, co ho chrání před vnějším světem. Avšak s příchodem Toma, co staví katedrály se musela rozhodnout, a nakonec s ním po jeho boku město navštívila. Jack je proto udivený z města a má pro každé případy v kapse svůj prak. Pak ale vyroste, má být dalším stavitelem po vzoru Toma, a to se mu úplně nedaří. Navíc je tu bratr Alfred, který je nejenže lepší, ale ještě mu chce vzít tu, kterou miluje.
Mnich Philip
A pak mnich Philip, který je ze začátku nejnaivnější postava ze všech. Zatímco Aliena vezme svůj osud za pačesy, Philip jako by nechápal, proč se vše děje a za vše viní Boha, až v jednu chvíli v něj přestane věřit úplně. Místo toho, aby se postavil do děje v čele, spíše chodí okolo a dělá jedno horší rozhodnutí za druhým. Nebo spíše vy, jako hráč.
Příběh je rozdělen na tři části. Hráč je tak s postavami od začátku do konce některých jejich rozhodnutí. První dvě části postupují pomalu, rozhodnutí zasahují do jednoho roku, ale v třetí části můžete narazit na nápis: „po třech“ nebo dokonce „po sedmnácti letech“.
Časová náročnost hry
Ze začátku je příběh zdlouhavý a nějakou dobu také trvá, než si na postavy zvyknete. Ještě se pomalu nestačíte vzpamatovat z jedné části, a už se na vás chrlí druhá. Děj dokáže pěkně vtáhnout, a tak vkuse můžete hrát klidně i tři hodiny.
První část je asi nejdelší. Chvíli trvá, než poznáte, jak máte správně kliknout, aby postava udělala, o potřebujete. K tomu nemáte žádný návod a musíte tak zkoušet klikat na různé předměty a postavy.
V druhém a třetím díle Pilířů Země je cíl vcelku jasný, a proto části trvají kratší dobu. Jedna část z několika dílků tak trvá spíše více jak 3 hodiny, v druhém a třetím díle je možné udělat jeden dílek kapitoly za necelou hodinu.
Herní a hudební zpracování
Nejzajímavější na zpracování je nejenom měnění postav v průběhu příběhu, ale také různé prostředí a úhly pohledu.
Celým příběhem hráče provází příjemná hudba, která se mění v závislosti na situaci. Rychle tak poznáte, kdy jde takzvaně „do tuhého“ a kdy je spíše klidný den, ve kterém se procházíte a dáváte lidem předměty, což vás posouvá dál v příběhu.
Hra by snad dostala plné hodnocení, ale je pravda, že jsou postavy neustále stejné a při pohybu jde poznat nízkorozpočtová grafika.
Pokud však máte rádi příběh, ve kterém se neustále něco děje, máte rádi napětí a zlo protkané dobrem, budou Pilíře země pro vás tou správnou volbou.
Nejnovější komentáře