Rozhovor s Patrickem Bruelem

Mohl bys­te nám něco říci o Vaší fil­mo­vé posta­vě?

Victor je člo­věk, kte­rý si pev­ně sto­jí za svým pře­svěd­če­ním. Ani kvů­li svá­dě­ní nechtěl dělat ústup­ky. On je osob­nost, kte­rá mi je cel­kem cizí, ale se kte­rou jsem se rád setkal.

Co Vás při­ved­lo k tomu­to pro­jek­tu?

Zejména jsem byl okouz­len entusi­as­mem a tou­hou Sophie Lellouche. Byl jsem dojat pří­bě­hem, kte­rý chtě­la vyprá­vět, a spo­je­ním mezi roman­tic­kou kome­dií a duchem Woodyho Allena. Je to vysta­vě­no s vel­kou jem­nos­tí a tře­šin­kou na dor­tu, resp. na natá­če­ní bylo setká­ní s Woody Allenem.

Postavy ve fil­mu pří­liš neko­re­spon­du­jí se žánrem roman­tic­ké kome­die. Jsou více zku­še­né, pro­myš­le­né, méně nevin­né. K dis­po­zi­ci je také spous­ta iro­nie…

Základem kome­die je pře­kva­pit. To, co se děje ve fil­mu, neče­ká­me. Oni se navzá­jem neo­kouz­lí kon­venč­ní­mi způ­so­by. Při kon­tak­tu s dru­hým se tepr­ve postup­ně odkrý­va­jí.

Díky čemu se Alice a Victor sblí­ží?

Navzdory jejich zjev­ným roz­dí­lům mají Alice a Victor jed­no spo­leč­né: svo­ji inte­gri­tu. Oni se navzá­jem potře­bu­jí, aniž by to tuši­li, a toto setká­ní je jako když se pro­tnou dvě samo­stat­né ces­ty.

Jak se Vám pra­co­va­lo v páru s Alicí Taglioni?

Hezká kom­pli­ci­ta. Během natá­če­ní máte mož­nost obje­vo­vat lidi tako­vé, jací jsou. Já obje­vil její kouz­lo a ener­gič­nost. Byl jsem šťast­ný, že jsem mohl poznat tak krás­nou oso­bu.

Duch Woodyho Allena je ve fil­mu hod­ně pří­to­men. Je jakým­si duchov­ním prů­vod­cem Alice, zatím­co Vaše posta­va ho nezná…

Postava Alice čas­to nachá­zí odpo­vě­di v citá­tech Woodyho Allena, zatím­co Victor ten­to „svět“ nezná. V dané chví­li je nut­né, aby Alice pře­kro­či­la tuto podiv­nou filo­zo­fii, a moje posta­va jí pomů­že vystou­pit z této vir­tu­ál­ní rea­li­ty, za což mu ona bude vděč­ná. Victor se jí ptá, jest­li chce zůstat ve svě­tě Woodyho Allena, stej­ně jako v Purpurové růži z Káhiry, ode­jít z obra­zov­ky a žít sku­teč­ný život.

Sophie Lellouche napsa­la a reží­ro­va­la ten­to film. Co si o ní mys­lí­te?

Sophie je nad­še­ná a pře­svěd­či­vá. Bylo mi potě­še­ním být sou­čás­tí její­ho prv­ní­ho fil­mo­vé­ho dob­ro­druž­ství. Ona je ote­vře­ná změ­nám, návrhům, od těch nej­jed­no­duš­ších po ty nej­slo­ži­těj­ší. Chtěli jsme něco nabíd­nout, pomo­ci, ale dáva­li jsme pozor, abychom neztra­ti­li tu sil­nou ener­gii a křeh­kost prv­ní­ho fil­mu.