Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Skleněný (Glass) – Recenze – 40%

Skleněný (Glass) – Recenze – 40%

5732 d022 00379 r cropv2 1
5732 d022 00379 r cropv2 1
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...
Filmem Skleněný zavr­šu­je reži­sér, sce­náris­ta a pro­du­cent M. Night Shyamalan tri­lo­gii, kte­rou zapo­čal v roce 2000 sním­kem Vyvolený, na nějž pak poně­kud pře­kva­pi­vě navá­zal v roce 2016 fil­mem Rozpolcený. Ve Skleněném se tudíž koneč­ně potká­va­jí všich­ni tři hrdi­no­vé obou před­cho­zích fil­mů – David (Bruce Willis), kte­rý ve spo­lu­prá­ci se svým (již dospě­lým) synem tres­tá coby samozva­ný ochrán­ce spra­ve­dl­nos­ti zlo­čin­ce v uli­cích Filadelfie, Kevin (James McAvoy), jenž ve stej­ném měs­tě uná­ší a věz­ní mla­dá děv­ča­ta, a tero­ris­ta Elijah ali­as Pan Skleněný (Samuel L. Jackson), toho času na inva­lid­ním vozí­ku a v polo-kómatu.
Skleněný (Glass) – Recenze
Zdroj fotek: falcon.cz


Předně je potře­ba říct, že je nut­né vidět VyvolenéhoRozpolceného, abys­te se doká­za­li v pří­bě­hu Skleněnéhoori­en­to­vat. Pak je nut­né vzít na vědo­mí, že hrdi­no­vé těch­to fil­mů jsou sice nada­ní jaký­mi­si zvlášt­ní­mi schop­nost­mi (David dis­po­nu­je mimo­řád­nou sílou a odol­nos­tí, stej­ně jako schi­zofre­nic­ký Kevin, jemuž tyto vlast­nos­ti pro­půj­ču­je jed­na z jeho více než dva­ce­ti osob­nos­tí, napůl lid­ská a napůl zvířecí/nestvůrná, a Pan Skleněný, trpí­cí extrém­ní láma­vos­tí kos­tí, má zas geni­ál­ní mysl) a všech­ny ty fil­my navíc do jis­té míry koke­tu­jí s kon­ven­ce­mi super­hr­din­ské­ho a komik­so­vé­ho žán­ru, leč ani na vte­ři­nu do toho­to žán­ru nesklouzá­va­jí a spíš se sna­ží jít ces­tou komor­ních psy­cho­lo­gic­kých dra­mat.
Na začát­ku fil­mu tak sice dojde nej­pr­ve k třesku­té­mu střet­nu­tí Davida s Kevinem, leč oba jsou záhy zaja­ti a pře­ve­ze­ni do psy­chi­at­ric­ké léčeb­ny (v níž je již del­ší dobu zavře­ný i Pan Skleněný), kde se jich ujme doktorka-psychiatrička Ellie (Sarah Paulson) se zámě­rem pře­svěd­čit je, že jejich nad­při­ro­ze­né schop­nos­ti jsou pou­hým výplo­dem jejich fan­ta­zie, pro­to­že nic tako­vé­ho jako super­hr­di­no­vé ve sku­teč­nos­ti nee­xis­tu­je. Většina fil­mu je násled­ně věno­vá­na tera­pe­u­tic­kým seze­ním, během nichž se dok­tor­ka sna­ží celé tro­ji­ci skep­tic­ky roz­mlou­vat jejich pře­svěd­če­ní, a násled­né­mu pře­mí­tá­ní hlav­ních hrdi­nů nad sebou samot­ný­mi a jejich zpo­chyb­ňo­vá­ní vlast­ní jedi­neč­nos­ti a výji­meč­nos­ti.
Celá ta myš­len­ka, že ani jeden z hrdi­nů vlast­ně nijak nad­při­ro­ze­ný není a všich­ni si tuto před­sta­vu myl­ně vští­pi­li sami, je svým způ­so­bem zají­ma­vá, nicmé­ně je hroz­ně kon­tra­pro­duk­tiv­ní, když je divák záro­veň kon­fron­to­ván se scé­na­mi, v nichž tyto schop­nos­ti vyplou­va­jí na povrch, a z nichž jed­no­znač­ně vyplý­vá, že tomu tak být nemů­že. Navíc jsou dok­tor­či­ny argu­men­ty, s nimiž se sna­ží hrdi­ny nahlo­dat a kon­fron­to­vat jejich nad­lid­ské činy s alter­na­tiv­ním a „rea­lis­tic­kým“ výkla­dem, neu­vě­ři­tel­ně hloupé („Ten výstřel z bro­kov­ni­ce vám nic neu­dě­lal, pro­to­že ta puš­ka byla sta­rá a nábo­je navlh­lé.“)
Skleněný (Glass) – Recenze

Celkově pak pří­běh fil­mu pozůstá­vá ze dvou rovin, z nichž jed­na je pro­vá­zá­na s komik­so­vou tra­di­cí a do urči­té míry vyu­ží­vá šab­lo­ny a někte­rá klišé super­hr­din­ských fil­mů, zatím­co ta dru­há s tím vším pole­mi­zu­je, klišé a šab­lo­nám se nao­pak vysmí­vá a neu­stá­le dává naje­vo, že tohle žád­ný super­hr­din­ský film není, a to zejmé­na tím, jaký důraz kla­de na oby­čej­nost postav a svě­ta kolem nich. Film Skleněný se tak záro­veň sna­ží být napl­ně­ním komik­so­vé­ho žán­ru a záro­veň jeho dekon­struk­cí, při­čemž divá­kův pocit z toho, jest­li tyto dva nato­lik odliš­né tvůr­čí pří­stu­py spo­lu hra­jí ve vzá­jem­né har­mo­nii, nebo si nao­pak pro­ti­ře­čí a navzá­jem se ruší, může být znač­ně indi­vi­du­ál­ní a sub­jek­tiv­ní.
Shyamalan kaž­do­pád­ně dělá všech­no pro­to, aby si divák pokud mož­no vůbec neu­žil všech­no to, co si lze ve fil­mech o super­hr­di­nech obvykle užít, a to zejmé­na akci, vyvr­cho­le­ní, napě­tí a spád (a v pří­pa­dě dekon­struk­cí i něja­kou vnitř­ní logi­ku, smy­sl a sofis­ti­ko­va­nost). Z komik­so­vých vzo­rů sice čer­pá, ale pou­ze iro­nic­ky a posměš­ně a výhrad­ně pro­to, aby se jim mohl vysmí­vat a pou­ží­vat je úpl­ně opač­ně, než je obvykle zvy­kem. A ješ­tě se při­tom zřej­mě domní­vá, že točí něja­ké výsost­né umě­ní, tak­že své hrdi­ny pře­hna­ně čas­to zabí­rá v zrca­dlech a vše­li­ja­kých jiných odra­zech od lesk­lé stě­ny po oční bul­vu, jako kdy­by zrov­na zjis­til, že to tak také jde.
To, že se sko­ro celý film ode­hrá­vá v jed­né budo­vě a blíz­kém oko­lí a až na prv­ních a posled­ních dva­cet minut se v něm nic moc zásad­ní­ho nesta­ne (v pod­sta­tě jde o nepří­liš chyt­ré dia­lo­go­vé dra­ma, v němž hrdi­no­vé jen zahlou­ba­ně pře­mýš­le­jí o vlast­ní exis­ten­ci), je jed­na věc. Druhá věc je, že film od polo­vi­ny dál láká na urči­tý typ závě­ru, jen aby jej pak mohl divá­ko­vi drze ode­přít a mís­to toho ve finá­le bod­nout fanouš­ky před­cho­zích dvou fil­mů do zad (a vše zavr­šit něko­li­ka absurd­ní­mi zvra­ty, pro­to­že to by nebyl Shyamalan, aby ve fil­mu neměl na kon­ci zvra­ty), což je zřej­mě odváž­ný tvůr­čí záměr, jímž se reži­sér sna­ží jít pro­ti prou­du a nasta­vo­vat zrca­dlo holly­wo­od­ským super­hr­din­ským bloc­kbus­te­rům.
Skleněný (Glass) – Recenze

Otázkou pak je, jest­li jsou i ty jedi­né dvě scé­ny, v nichž spo­lu David s Kevinem zápa­sí (a jiná akce se ve fil­mu nevy­sky­tu­je), nato­če­né tak mimo­řád­ně špat­ně, nevzru­ši­vě a sko­ro až trap­ně a dile­tant­sky prá­vě z toho důvo­du, aby záměr­ně neby­ly zábav­né. Jestli je tvůr­čí záměr i to, že fil­mu napros­to schá­zí jaké­ko­li napě­tí, že film zce­la zaml­ču­je důvo­dy toho, proč má dok­tor­ka Ellie na pře­svěd­čo­vá­ní tro­ji­ce hrdi­nů pou­hé tři dny, že per­so­nál psy­chi­at­ric­ké léčeb­ny, v níž se děj ode­hrá­vá, před­sta­vu­je vrchol nedba­los­ti (paci­en­ti si mohou libo­vol­ně opouš­tět své cely, bez­peč­nost­ní cen­t­rá­la s počí­ta­či a kame­ro­vým sys­té­mem se neza­my­ká, když přes sebe paci­ent pře­ho­dí dok­tor­ský plášť, tak ho ochran­ka dokon­ce bez okol­ků pus­tí ven z budo­vy), a že to všech­no nejsou jen důsled­ky laj­dác­ké režie, stu­pid­ní­ho scé­ná­ře a zásad­ní nedo­myš­le­nos­ti.
Skleněný je v tom všem nato­lik důsled­ně kon­zis­tent­ní, že by se i dalo uvě­řit tomu, že ho Shyamalan chtěl naschvál nato­čit a napsat tak mizer­ně, hlav­ně když tím půjde pro­ti vše­mu, co je v super­hr­din­ském žán­ru pova­žo­vá­no za main­stre­am (prak­tic­ky jedi­né, co se oprav­du poved­lo, jsou šíle­né a poměr­ně zábav­né herec­ké kre­a­ce Jamese McAvoye, zatím­co Samuel L. Jackson a Bruce Willis mají povět­ši­nou jeden a ten samý výraz a mohou se tak spo­lé­hat jen na vlast­ní cha­risma).
Na jed­né stra­ně tak lze Shyamalana oce­nit pro jeho ambi­ci­óz­ní odva­hu při­jít s rea­li­za­cí něče­ho tako­vé­ho (pokud to tedy sku­teč­ně byl záměr), na stra­ně dru­hé je však spor­né poža­do­vat od divá­ků fil­mu, kte­rý má být uspo­ko­ji­vý prá­vě tím, jak je ve vět­ši­ně ohle­dů vrchol­ně neu­spo­ko­ji­vý, něja­kou pozi­tiv­ní zpět­nou vazbu, pokud jim tedy nebu­de ten­to záměr sám o sobě impo­no­vat. Samotná myš­len­ka žánro­vé dekon­struk­ce totiž v tom­to pro­ve­de­ní ničím pří­liš nová nebo objev­ná není a v tom­to pří­pa­dě je navíc mís­ty až otrav­ně doslov­ná, neb hrdi­no­vé nevá­ha­jí sem tam expli­cit­ně vysvět­lo­vat, čím se jejich koná­ní a udá­los­ti ve fil­mu pre­zen­to­va­né mají od super­hr­din­ských komik­sů vlast­ně lišit.
Druhá mož­nost je, že nic z toho ve sku­teč­nos­ti Shyamalanovým zámě­rem neby­lo, a to je pak 40% ješ­tě pře­hna­ně moc.


Podívejte se na hodnocení Skleněný na Kinoboxu.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Bod obnovy – české sci-fi světové úrovně?3. října 2023 Bod obnovy – české sci-fi světové úrovně? Filmfanatic s nadšením vítá každý český pokus o žánrovou podívanou, která narušuje tradiční nabídku tuzemských filmů, kterou v drtivé většině tvoří přihlouplé komedie o obyčejných životech […] Posted in Filmové recenze
  • Noc 12. – šokující zločin v maloměstě3. dubna 2024 Noc 12. – šokující zločin v maloměstě Kriminální filmy a thrillery jsou hodně častým důvodem k mojí filmové spokojenosti. Témata, jež tento temný žánr reflektuje jsou jednoduše atraktivní a mají velký divácký potenciál. V […] Posted in Filmové recenze
  • Duna: Část druhá – demonstrace moderní filmařiny27. března 2024 Duna: Část druhá – demonstrace moderní filmařiny Režisér Denis Villeneuve patří k mým největším oblíbencům. Zmizení považuji za jeden z nejlepších filmů o únosech dětí, ne-li za ten úplně nejlepší. Do zlatého fondu sci-fi žánru pak řadím […] Posted in Filmové recenze
  • Dozvuky – sveďme to na okupanty21. března 2024 Dozvuky – sveďme to na okupanty Filmfanatic dlouhodobě propaguje polskou kinematografii. Jednoduše proto, že naši severní sousedé točí opravdu skvělé filmy a postupem času prokázali kvalitu i v žánrech, které nestojí jen […] Posted in Filmové recenze
  • Chudáčci – Frankensteinova nadržená sestřenice14. března 2024 Chudáčci – Frankensteinova nadržená sestřenice Řecký režisér Yorgos Lanthimos si udělal jméno především artovými filmy. Humrem i Zabitím posvátného jelena Filmfanatica zaujal, ale ani z jednoho jsem nebyl úplně nadšený. Naštěstí má […] Posted in Filmové recenze
  • STVOŘITEL25. února 2024 STVOŘITEL Akčně laděné sci-fi STVOŘITEL je film, který nikoho neurazí a naopak příjemně naladí na skvěle strávený večer. Pokud však očekáváte thriller plný napětí, bojových scén, kde jste neustále […] Posted in Filmové recenze
  • Zabijáci rozkvetlého měsíce – pomalu tažení20. prosince 2023 Zabijáci rozkvetlého měsíce – pomalu tažení Režisér Martin Scorsese patří k mým velkým oblíbencům. Vlastně je v režisérské branži asi tím úplně největším. Na jeho novinku, kterou realizoval pod hlavičkou Apple TV+, jsem se tedy […] Posted in Filmové recenze
  • Černá výprava – cena za smrt bratra16. listopadu 2023 Černá výprava – cena za smrt bratra Před nedávnem jsem recenzoval skvělou knihu Quentina Tarantina Filmové spekulace, kde ikonický režisér odhalil svoje oblíbené kousky z minulosti. Filmfanatic dal na doporučení a dokoukal […] Posted in Retro filmové recenze
  • Bez slitování – revenge suchý jako Martini18. října 2023 Bez slitování – revenge suchý jako Martini Filmfanatic má rád filmy o pomstě. Ať už áčkové, nebo béčkové. Tenhle motor zkrátka dokáže hnát film kupředu a umí divákovi nabídnout silné závěry. Proto jsem bez odkladu skočil po jednom, […] Posted in Retro filmové recenze
  • The Gray Man – utržený ze řetězu1. srpna 2022 The Gray Man – utržený ze řetězu Netflix dal bratrům Russoovým (režiséři řady úspěšných Marvelovek) 200 milionů amerických dolarů, aby mu natočili vlastní variaci superagenta ve stylu Jasona Bournea, Jamese Bonda nebo […] Posted in Filmové recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,39769 s | počet dotazů: 267 | paměť: 71700 KB. | 19.06.2024 - 00:20:27