Nezahrávejte si s duchy! Někteří by vás mohli chtít rovnou sežrat!
Během čekání na své kamarádky nalezne Jill na pláži dřevěnou ouija desku. Když se poté přesunou všechny do domu, kde hodlají strávit několik dní, rozhodnou se ji ze srandy použít. Nevědomky vyvolají ducha prastarého žraloka, který ihned započne ukojení svého hladu. Zachránit je může pouze otec Jill, který se zabývá okultní vědou, ovšem stihne to dřív, než se všechny dívky a obyvatelé blízkého městečka stanou obětmi lidožravého ducha?
Režie: Brett Kelly
Rok výroby: 2020
Délka: 71 min
Země: USA
Hrají:
Steph Goodwin...(Jill)
Zoe Towne...(Jen)
Robin Hodge...(Kim)
Christina Roman...(Donna)
Amy Osborne...(Tiffany)
Peter Whittaker...(policista)
...a další
Bože za co mě trestáš? Přesně na tohle jsem se během sledování tohoto paskvilu ptal hned několikrát, přestože jsem nevěřící. Nedávno jsem viděl snad nejhorší hororový film roku 2021 (Sharks of the Corn) a nyní přede mnou byl jeden z hlavních aspirantů roku 2020 nebo 2017? Proč? Tento film byl údajně oficiálně dotočený již roku 2017, ale dost dlouho trvalo, než se dočkal oficiální premiéry. No a já se ani moc nedivím, že s tím jeho tvůrce tak dlouho otálel. Navíc se za něj zřejmě sám styděl, protože Brett Kelly sám sebe uvedl v titulcích pod pseudonymem (Scott Patrick).
To se zas tahle jednou někdo rozhodl oslovit pár kamarádů, kamarádek, známých a sousedů a za pár šupů natočit céčkový paskvil, kterým by pohrdlo jak Asylum tak Syfy. Většina zúčastněných nemělo absolutně žádnou zkušenost před kamerou a z jejich projevu i chování to bylo sakra znát. Někteří předváděli nechutně amatérské výkony, jiní zas pořád čuměli přímo do kamery. Dialogy i samotný příběh – jeden velký otřes a když k tomu připočítám ještě tragické speciální efekty, bylo vymalováno.
Žralok vypadal tragicky, amatérské digitální efekty vám přímo vypalovaly zorničky (tím myslím onen spirituální boj otce se žralokem v astrální sféře), závěrečná parodie na presidenta Trumpa byla trapná, no ostatně jako celý tento film. Útoky žraloka se odehrály vesměs mimo záběr kamer, sem tam proběhl krvavý stříkanec, jindy v bazénu plavala gumová ruka. Většina obětí běhala zmateně po lese, nad nimi prolétával černý stín, pak střih, křik a ticho. To bylo vážně nervy drásající, stejně jako když duch proletěl zdí budovy, aby sežral policistu, ale nedokázal se dostat do dřevěného srubu. První půlhodina naprosto uspávající, kdy sledujete pětici kamarádek v plavkách a posloucháte dementní dialogy (navíc většina těch ženských moc nevypadala jako teenagerky, ale spíš zasloužilé matky).
Ouija Shark je opravdu nechutně amatérský film, na kterém vás snad zaujme jen samotný plakát. Jasný ODPAD, tohle si snad ani žádné procentuální hodnocení nezaslouží.
Hodnocení:
0%
Nejnovější komentáře