Wyvern (2009)

Obyvatelé jed­no­ho zapa­dá­ko­va na Aljašce se sta­nou ter­čem a potra­vou pro báj­né­ho léta­jí­cí­ho tvo­ra…

„Dobré ráno Bobří mlý­ny“ sly­ší z rádia oby­va­te­lé malé­ho měs­teč­ka Beaver Mills na Aljašce a mno­zí z nich netu­ší, že bude jejich posled­ní. Tání ledov­ců totiž uvol­ní z mra­zi­vé­ho věze­ní léta­jí­cí stvů­ru, kte­rá začne vel­mi rych­le sni­žo­vat tam­ní lid­skou popu­la­ci. Hrstka těch šťast­něj­ších musí urych­le­ně při­jít na způ­sob jak Wyvernu zasta­vit, jinak to bude jejich konec. Jenomže je vůbec v lid­ských silách usmr­tit báj­né­ho tvo­ra?

Český název: Krvelačný netvor

Režie: Steven R. Monroe

Rok výro­by: 2009

Délka: 89 min

Země: Kanada / USA

 

Hrají:

Nick Chinlund...(Jake)

Erin Karpluk...(Claire)

Don S. Davis...(plukovník Travis Sherman)

Barry Corbin...(Hass)

Tinsel Korey...(Hampton / Vinyl)

...a dal­ší

Poslední dobou jsem se tak tro­chu zamě­řil na céč­ko­vé kous­ky, kte­ré jsou sou­čás­tí nepří­liš dob­ré Maneater film series a vysí­la­né spo­leč­nos­tí Syfy. Wyvern byl dal­ším v řadě a na roz­díl od nepří­liš licho­ti­vých komen­tá­řů na ten­to film, jsem s ním byl nako­nec doce­la spo­ko­je­ný. Jasně, je to dal­ší laci­nou tele­viz­ní zále­ži­tost, kte­rá zřej­mě pří­liš divá­ků neu­spo­ko­jí, ale já mám (no spíš jsem měl své­ho času) tyhle bra­ky doce­la rád a musím říct, že jsem z této série viděl už mno­hem hor­ší kous­ky.

 

Příběh samot­ný je samo­zřej­mě hod­ně úsměv­ný – zvláš­tě co se scé­náris­to­vy fan­tasie o myto­lo­gii týče. Samotná Wyverna ale neby­la úpl­ně nej­hor­ší. Čekal jsem mno­hem hor­ší digi­tál­ní zpra­co­vá­ní a tenhle léta­jí­cí tvor roz­pou­tá v aljaš­ském zapa­dá­ko­vě doce­la krva­vá jat­ka. Mrtvých je tu oprav­du dost (bohu­žel vět­ši­nou kla­sic­ky mimo záběr kame­ry) – nesmí chy­bět ani nechtě­né komic­ké prv­ky (scé­ny), kte­ré měly zřej­mě dopo­mo­ci navo­dit tu správ­nou atmo­sfé­ru, mís­to toho si neje­den divák bude hlav­ně kle­pat na čelo nad stu­pi­di­tou scé­ná­ře či daných momen­tů.

 

O dost hor­ší už to bylo se samot­nou cha­rak­te­ris­ti­kou postav. V jed­nom měs­tě se sešla pěk­ná sbír­ka totál­ně vypatla­ných lidí a nej­růz­něj­ších zje­vů. Možná jim hara­ši­lo v bed­ně z absen­ce nocí tam na seve­ru, ale pře­hlíd­ku vět­ších exo­tů jsem už dlou­ho nevi­děl. Hlavním láka­dlem byl samo­zřej­mě Don S. Davis z Hvězdné brá­ny, ale jas­ným tahou­nem celé­ho fil­mu byl kupo­di­vu Nick Chinlund, kte­rý si neve­dl zas až tak špat­ně. Dvě jakž­takž pohled­né děv­ča­ta tu byly hlav­ně pro okra­su a vzbu­zo­vá­ní emo­cí, no a zby­tek jak­si do počtu. Asi nej­víc jsem se pou­smál nad osu­dem dok­to­ra – zatím­co ostat­ní byli sežrá­ni nebo zabi­ti hned, on i s utrh­nu­tou rukou žil tak dlou­ho, aby všem mohl pově­dět o vel­kém tajem­ství Wyverny. Celý film je ale nabi­tý hro­ma­dou „klišé“ (stu­pid­ních momen­tů) – to ale není taky nic neob­vyk­lé­ho. No a koru­nu tomu samo­zřej­mě muse­li nasta­vit digi­tál­ní heli­kop­té­ra a finál­ní oblá­ček (pardon výbuch).

 

No pros­tě jde o dal­ší céč­ko­vou zále­ži­tost, kte­rou si vychut­na­jí snad jen milov­ní­ci podob­ných bra­ků. Nicméně je potře­ba říci, že úpl­ná tragé­die to není. Já tenhle film samo­zřej­mě řadím mezi pod­prů­měr­né kous­ky, ale znám celou řadu hor­ších a to nejen co se  Maneater Series týče. 

---