Sousedi (Neighbors) - 75%

Neighbors Movie Review Image 6

Plakát k fil­mu Sousedi láká svo­jí cílov­ku na Setha Rogena a hes­lo „od tvůr­ců Apokalypsy v Hollywoodu“. A cílov­ka je tudíž nažha­ve­ná na divo­kou jízdu, neko­rekt­ní humor, dro­gy, sex a roc­k’­n’roll.

Výsledek: cílov­ka může být spo­ko­je­na, pro­to­že všech výše zmí­ně­ných prv­ků se ve fil­mu dočká. Jupí!

Podívejte se na hodnocení Sousedi na Kinoboxu.

Seth Rogen a Rose Byrne jsou man­žel­ský pár a šťast­ní rodi­če roz­to­mi­lé­ho bato­lát­ka, kte­ří byd­lí ve vysně­ném domě, kte­rý je stál všech­ny úspo­ry. V pod­sta­tě to zní jako jas­ná idyl­ka, ale nic samo­zřej­mě není tak růžo­vé, jak se na prv­ní pohled zdá. Bývalí pař­me­ni mají pocit, že divo­ký život už je pro ně „game over“ a pořád­ně neví, jak s tím vším nalo­žit. A roz­ře­še­ní jejich kri­ze střed­ní věku roz­hod­ně moc nepo­mů­že fakt, že dosta­nou nové sou­se­dy - do ved­lej­ší­ho domu se nastě­hu­je uni­ver­zit­ní bra­trstvo floutků-kaličů v čele s überfloutkem-überkaličem Zacem Efronem. Hlučný styl bra­trstva se však pří­liš neslu­ču­je se sty­lem „naše dítě chce v noci spát a my vlast­ně taky“. Sousedská vál­ka mezi tee­nage­ry a „seni­o­ry“ začí­ná!

Akorát tee­nage­ři zapo­mí­na­jí, že seni­o­ři byli taky kdy­si mla­dí. A seni­o­ři občas zapo­mí­na­jí na to, že svět už nefun­gu­je stej­ně, jako když byli tee­nage­ry.

Jak už jsem psa­la výše, film je divo­ká jíz­da. Divoká kome­di­ál­ní jíz­da. Chemie mezi hlav­ní­mi před­sta­vi­te­li je skvě­lá a bylo poznat, že si natá­če­ní fil­mu dost uží­va­li. Film dáv­ku­je šíle­né gagy a scé­ny, kte­ré by dost mož­ná main­stre­a­mo­vý divák pros­tě nedal - Seth Rogen dojí­cí Rose Byrne, bra­trstvo vydě­lá­va­jí­cí si pení­ze 3D tisk­nu­tím odlit­ků svých peni­sů a jiné lahůd­ky, trá­va se tam vozí po koleč­kách (neke­cám) a Seth Rogen nás obda­řu­je pohle­dem na své obna­že­né tělo víc, než bychom si jis­tě přá­li.

Velkým plu­sem fil­mu jsou pro mě dia­lo­gy, ztřeš­tě­né a někdy dost absurd­ní. A her­ci si je dáva­jí s pře­hle­dem. Interakce mezi Sethem Rogenem a Rose Byrne mě hod­ně bavi­la a nechá­pu jak je mož­né, že mi doteď uni­kal kome­di­ál­ní talent něž­něj­ší polo­vi­ny toho­to dua. To je úpl­ně jiný kafe než ty uny­lý výra­zy v Insidious! Byla jsem pří­jem­ně pře­kva­pe­ná.

A dal­ší vel­ké pře­kva­pe­ní v herec­kém obsa­ze­ní pro mě byl Zac Efron. Naposledy jsem ho zazna­me­na­la jako slad­ké­ho hoší­ka v High School Musical. A to co před­ve­dl v Sousedech, to je taky úpl­ně jiná liga. Role nasva­le­né­ho par­ty smaž­ky mu sed­la jak ona pověst­ná na hrnec (dost mož­ná pro­to, že byl údaj­ně po celý čas natá­če­ní na koka­i­nu).

Ještě jed­nu pochva­lu musím udě­lit závě­ru - dost čas­to mají třeš­tě­né kome­die ten­den­ci závěr zklid­nit a dodat divá­ko­vi něja­ké to filo­so­fic­ké posel­ství o živo­tě. V Sousedech sice s kon­cem fil­mu sun­dá­va­jí nohu z ply­nu, ale jen zleh­ka. A když se Rogen a Byrne dosta­nou k oné filo­so­fic­ké fázi, jsou sje­tí jak zákon káže. A při­tom roz­to­mi­lí a dojem­ní. Něco jako posel­ství je divá­ko­vi pře­dá­no a není to trap­ný. Tomu říkám čis­tá prá­ce.

Další drob­nos­ti, kte­ré můžou divá­ka potě­šit je napří­klad malá rolič­ka Lisy Kudrow jako děkan­ky míst­ní vyso­ké ško­ly, cameo par­tič­ky The Lonely Island nebo třesku­té scé­ny, kdy jeden ze čle­nů bra­trstva imi­tu­je Roberta de Nira ze série fil­mů „Fotr je lotr“(to byla váž­ně pará­da) nebo jiná scé­na, kdy nám hlav­ní před­sta­vi­te­lé uka­zu­jí, jak vypa­dá rvač­ka, když se ama­té­ři pokou­še­jí o fígle, kte­ré vidě­li u rva­ček ve fil­mech. Takových libo­vých jed­no­hu­bek je ve fil­mu víc než dost.

Sousedi ale přes­to nejsou úžas­ná kome­die bez chy­bič­ky. Problém mám tak tro­chu v tom, že je to Apokalypsa v Hollywoodu v ble­dě­mod­rém - auto­ři svůj ruko­pis roz­hod­ně neza­přou, tohle je jejich styl. Průšvih je to, že při sle­do­vá­ní Sousedů se mi v hla­vě myš­len­ky na Apokalypsu a tu vel­kou podob­nost honi­ly dost čas­to.

Film je pořád zábav­nou jízdou, ale pokud auto­ři nato­čí tako­vé­hle fil­my dal­ší čty­ři, hro­zí, že to začne být k uzou­fá­ní nud­né, pořád stej­né a v nej­hor­ším pří­pa­dě i trap­né.

Ale zatím je to ješ­tě pořád dob­rý.

Zatím.