U moře (By the Sea) – Recenze – 40 %

 Hlavními hrdi­ny jsou ame­rič­tí man­že­lé Roland a Vanessa (Brad Pitt a Angelina Jolie), jejichž čtr­nác­ti­le­té man­žel­ství je už znač­ně vyčpě­lé, una­ve­né a vyho­ře­lé. Od živo­ta newy­or­ské sme­tán­ky si jedou odpo­či­nout na Maltu do malé­ho hote­lu u plá­že, kde Roland chce coby spi­so­va­tel načer­pat inspi­ra­ci pro novou kni­hu, při­čemž Vanessa ho dopro­vá­zí už jen spíš ze zvy­ku a ze setr­vač­nos­ti. A chtě­lo by se říct, že dosa­vad­ní part­ner­ské dus­no a potla­čo­va­ný vztek tu vygra­du­jí k vyhro­ce­ným hád­kám…

První hodi­nu se nedě­je v pod­sta­tě nic. Oba hrdi­no­vé se navzá­jem oká­za­le igno­ru­jí, občas jeden dru­hé­mu něco vyč­te, sem tam někdo uro­ní slzu, význam­ně se podí­vá, razant­ně­ji zabouch­ne dve­ře nebo poz­vra­cí toa­le­tu. V polo­vi­ně fil­mu se z uta­ha­né­ho a více­mé­ně pro­ml­če­né­ho dra­ma­tu sta­ne něco, co při­po­mí­ná lehce absurd­ní kome­dii – posta­vy najed­nou začnou tema­ti­zo­vat samy sebe a pro­střed­nic­tvím otvo­ru ve zdi, jímž spo­leč­ně šmí­ru­jí mla­dé novo­man­že­le byd­lí­cí ve ved­lej­ším poko­ji (Melvil Poupaud a Mélanie Laurent), k sobě počnou zno­vu nachá­zet ztra­ce­né sym­pa­tie.

V posled­ních dva­ce­ti minu­tách je atmo­sfé­ra už opět zádum­či­vá, ale koneč­ně se v ní i začne něco dít. Především dojde k odha­le­ní toho, co je nicmé­ně celou dobu jas­né, a sice že ona man­žel­ská kri­ze má pří­či­nu v něja­kém trau­ma­tu z minu­los­ti. V závě­ru vyřče­né tajem­ství, kte­ré by mělo být zados­tiu­či­ně­ním za ty dvě hodi­ny čeká­ní, je ale tak sla­bé a obvyk­lé, že ho jen stě­ží lze pova­žo­vat za posta­ču­jí­cí.

Problém je v tom, že ani to, co tomu odha­le­ní před­chá­zí, není moc dob­ře nato­če­né. Snaha o umě­lec­ký záměr kon­čí u roz­vláč­né­ho tem­pa a rádo­by sofis­ti­ko­va­né­ho vyu­ží­vá­ní odra­zů a odles­ků od oken, zrca­del a sklí­ček v brý­lích. Rolandovy hovo­ry s maji­te­lem restau­ra­ce (Niels Arestrup) jsou mož­ná ze živo­ta, ale půso­bí nezá­živ­ně. A pře­de­vším – ani jed­na z hlav­ních postav není dost zají­ma­vá na to, aby vám stá­lo za to se jí zabý­vat. Pitt své­ho autor­sky vyčer­pa­né­ho spi­so­va­te­le ale­spoň dob­ře hra­je, zato Angelinina Vanessa, býva­lá taneč­ni­ce sty­li­zo­va­ná do zpo­vy­ka­né super­mo­del­ky za zeni­tem, se mís­ty cho­vá jako blá­zen, jin­dy zas vypa­dá, jako by hrá­la se svým mužem něja­kou podiv­nou psy­cho­lo­gic­kou hru, a je jako posta­va tak kom­pli­ko­va­ná, že Angelina ji v té roli pros­tě neu­táh­ne.

Plusové body lze sním­ku při­číst za pove­de­ný retro design a někte­ré tech­nic­ké kate­go­rie, jako je hud­ba a kame­ra, kte­ré jsou sice kva­lit­ní, avšak niko­li ohro­mu­jí­cí, a za občas­nou naho­tu, díky níž vydr­ží­te bdě­lí. Celkově ale film U moře nepřed­sta­vu­je nic, co by vás jak­ko­li doká­za­lo vytrh­nout, a nej­zá­bav­něj­ší je na něm zamys­let se, co tím ta Angelina sle­do­va­la, že obsa­di­la sebe a své­ho milu­jí­cí­ho man­že­la do hlav­ních rolí tak­to dis­funkč­ní­ho, odci­ze­né­ho, neza­jí­ma­vé­ho a bezdět­né­ho páru.

Pokud máte chuť na ale­spoň tro­chu zábav­ný film s Bradem Pittem a Angelinou Jolie v tan­de­mu, pusť­te si akč­ní kome­dii Mr. & Mrs. Smith.

Blog auto­ra: http://www.filmspot.cz