Vzdálená řeka - kniha

Nicole je mla­dá žena, kte­rá momen­tál­ně řeší ne zrov­na pří­jem­né věci. Zrovna stá­la u buj­ných hroz­nů na její far­mě, když pro­si­la o odpuštění- a koho - své­ho zesnu­lé­ho otce. Rozhodla se totiž, že far­mu pro­dá. Šlo hlav­ně o to, že měla pocit, že v tomhle zapa­dá­ko­vě zakr­ní, i když ji to s vínem bavi­lo, tedy pěs­to­vá­ní a ne opí­je­ní. Otec ji o víně všech­no nau­čil, i když byl gam­bler, hazard­ní hráč a děv­kař - avšak svou dce­ru milo­val. Nicole chtě­la ode­jít už kvů­li tomu, že udě­la­la poho­vor na výbor­nou pra­cov­ní pozi­ci v jed­nom z ame­ric­kých vel­ko­měst - New York. Ještě však zbý­va­lo pro­dat její v uvo­zov­kách domov.

Když se tro­chu uklid­ni­la, spě­cha­la na schůzku s poten­ci­ál­ní­mi kup­ci. Když míje­la sklad sudů, sly­še­la pra­vi­del­né bou­chá­ní. To byli děl­ní­ci, kte­ří ješ­tě dodě­lá­va­li posled­ní úpra­vy před samot­ným pro­de­jem. Většinou se jed­na­lo o nean­g­lic­ky mlu­ví­cí chla­py, pří­pad­ně jen se zákla­dy ang­lic­ké­ho jazy­ka. Jeden z nich, José Rodriguez, měl při prá­ci buj­né myš­len­ky. Myslel na dob­ré jíd­lo, kte­ré mu jeho kyprá žena doma při­pra­ví, pak na dob­ré víno, kte­ré si vypi­je a nako­nec pro­ži­je se svou ženou milo­vá­ní. Jak tak pře­mí­tal, najed­nou se mu pro­bo­ři­lo kla­di­vo skrz stě­nu a jen tak tak, že neza­pa­dl do díry, kte­rá se utvo­ři­la.

Když to vidě­li ostat­ní chla­pi, pro­puk­li v ohrom­ný řehot, ovšem ne nadlou­ho. Z díry se začal linout neváb­ný zápach, doslo­va puch, kte­rý všech­ny děl­ní­ky doslo­va omá­mil. Zvědavě naku­ko­va­li, z čeho to může jít, až uvi­dě­li něco straš­né­ho. José na ně oka­mži­tě kři­čel, aby při­ved­li sleč­nu Schallerovou - Nicole. Všichni ostat­ní se rych­le sna­ži­li roz­po­me­nout, když při­je­de putov­ní kněz, otec Ramon, kte­rý jim poskyt­ne duchov­ní útě­chu. Niole byla zatím v restau­ra­ci s poten­ci­ál­ní­mi kup­ci, kte­ří při­je­li až z Kanady. Nicole jim roz­prá­vě­la o tom, že jejich rodi­na pat­ři­la k prv­ním Němcům, jenž se v tom­to údo­lí usíd­li­li.

I když se vší silou sna­ži­la far­mu pro­dat, stej­ně ji sží­ra­la úzkost kvů­li tomu, že opouš­tí svůj domov. Před tou­to schůzkou si dáva­la vel­mi zále­žet na vzhle­du. Snad hodi­nu se pře­vlé­ka­la, zkou­še­la různá líče­ní a trá­pi­la se s vla­sy. Podmínkou pro­de­je bylo i to, že víno zůsta­ne v nezmě­ně­né, tudíž ve vytří­be­né kva­li­tě tak, jak to dopo­sud bylo. Ona i její otec si dáva­li zále­žet na kva­li­tě vyro­be­né­ho vína tak, jako dne už málo­kdo. Nicole při­ved­la poten­ci­o­nál­ní kup­ce na famu - chtě­la z nich dostat už závě­reč­né roz­hod­nu­tí, pokud mož­no, aby to bylo dob­ré z její­ho pohle­du. Dáma z Kanady pro­nes­la, že mys­le­la, že jejich far­ma bude vět­ší.

Nicole kon­tro­va­la s tím, že otec pro­dal čás­ti far­my už jiným zájem­cům. Ukazovala i rodin­né památ­ky, hlav­ně sta­ro­žit­nos­ti, což se Kanaďance i její­mu muži líbi­lo, že i tohle je k pro­de­ji. Zatímco jim uka­zo­va­la dům, tak k ní doslo­va letě­li kos­mic­kou rych­los­tí děl­ní­ci. Nicole se vydě­si­la, jest­li někde náho­dou neho­ří a tak jim běže­la v ústrety. Dělníci jí všech­no hned v uvo­zov­kách žalo­va­li. Nicole byla před zhrou­ce­ním, když se dozvě­dě­la, o co jde. Šla s nimi k inkri­mi­no­va­né­mu mís­tu a doo­prav­dy se zdě­si­la - v díře byla lid­ská kost­ra. Navíc v ní byl otvor po kul­ce.

Tato kni­ha, respek­ti­ve pří­běh není úpl­ně můj šálek kávy, ale trou­fám si tvr­dit, že se to bude líbit čte­ná­řům, kte­ří se vyží­va­jí v kri­mi pří­bě­zích a nako­nec to mož­ná bude i pro ty, kte­ří mají rádi víno. Obálka je vel­mi slu­ši­vá. Má 448 stran.

Knihu může­te zakou­pit za 297 Kč zde.

• Autor: Barbara Woodová
• Žánr: belet­rie
• Nakladatelství: Alpress
• Datum vydá­ní:2018

---