Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Jeden z nejkontroverznějších a nejodsuzovanějších filmů své doby. Snímek, který zakončil velmi slibnou kariéru režiséra Toda Browninga. Zároveň film, který patří do zlatého fondu.
Zrůdy
Freaks
USA, 1932, 64 minut
Režie: Tod Browning
Scénář: Willis Goldbeck a Leon Gordon podle příběhu Clarence Aarona „Toda“ Robbinse
Hrají:
Olga Baclanova (Cleopatra)
Wallace Ford (Phroso)
Harry Earles (Hans)
Daisy Earles (Frieda)
Jedná se o jeden z nejkontroverznějších filmů své doby a charakteristika hororového filmu je u něj uváděna především proto, že v něm vystupují zrůdy. Tedy nechci být nijak impertinentní, myslím to prostě doslova. On sám název filmu je dvojaký. Po zhlédnutí filmu asi každému divákovi dojde, že zrůdami ve skutečnosti nejsou „ti jiní“, ale vlastně úplně normální lidé.
Ale zpět ke kontroverznosti filmu. Snímek totiž v Hollywoodu způsobil doslova poprask, a to poprask takového ražení, že se studio MGM od snímku distancovalo. A Tod Browning doslova padl v nemilost. Rozhodně se od něj očekávalo ještě mnoho filmů. Po Zrůdách se podílel pouze na čtyřech, kdy u dvou ani nebyl uveden v titulcích. Hollywood mu neodpustil, že natočil film se skutečnými postiženými, či znetvořenými lidmi. A tak se Browning dožil vysokého věku 82 let, s tím, že za posledních 30 let svého života se k filmu v podstatě pořádně nepodíval. Rozhodně ne jako režisér.
Přesto, že jeho kariéra byla takto utnuta, nelze hovořit o tom, že by Zrůdy byly špatný film. Právě naopak. Jenže se zde až příliš vyskytuje to, co lidé neradi vidí. Postižení, abnormality a nedokonalosti. Lidé mají předsudky před těmito „zrůdami“, a tak jim bylo proti srsti se dívat na film, kde jsou tyto osoby zesměšňovány, jsou zde ponižovány a do značné míry je i z filmu patrný odpor vůči nim, ale především jsou zde zobrazovány s fascinací, ale hlavně, jsou to právě postižení, kteří nakonec dosáhnou spravedlnosti.
Příběh není nijak složitý. V podstatě jde o to, že jsou nám nejprve představeny všechny postavy a je nám ukázáno, že ani v cirkuse, kde zrůdy vystupují, nemají uznání a v podstatě ani zázemí. Jejich normální kolegové se jim posmívají a dělají si z nich legraci. Ale důležité je, že samy zrůdy drží při sobě. Existuje zde určitý kodex, který je ve filmu částečně popisován, a díky němu jsou všichni nedokonalí účinkující cirkusu rodinou, která drží pohromadě. To se ukazuje ve chvíli, kdy jedna z normálních hvězd, krásná Cleopatra, se rozhodne, že si udělá legraci z liliputána Hanse a dá mu najevo, že se jí velmi líbí. Samozřejmě, že její zájmy jsou úplně někde jinde, což se nakonec ukáže na svatební hostině, kde má být Cleopatra přijata mezi ostatní zrůdy (mimochodem jedna z nejsilnějších scén celého filmu), ale to rezolutně odmítne a Hanse se navíc snaží otrávit. Zde pak nastupuje „rodina“, která hodlá zabránit tomu, aby Cleopatra Hanse zabila. A to se zrůdám nakonec skutečně podaří. Zde pak dochází k druhému silnému momentu, kdy se beznohé, bezruké, nebo jinak znetvořené zrůdy vydávají na pochod a pronásledují Cleopatru, která se jim snaží uniknout. Nakonec se jí to nepodařilo a nevíme, co se přesně dělo, ale víme, co se s Cleopatrou stalo. Došla svého osudu a poznání toho, jak se změnila, je dokonalou pointou filmu. Nikdy se nechtěla stát zrůdou, ale právě tou ve skutečnosti byla.
Film je přelomový v tom ohledu, že ve filmu vystupují skuteční postižení lidé, což je jedině velké pozitivum, ale právě tuto skutečnost Hollywood ve své době nerozdýchal. Lidé nechtěli vidět zrůdy, chtěli vidět krásné lidi, jak se později v Hollywoodu stalo v podstatě dogmatem, jež ani v dnešní době není příliš porušován. Ale právě skutečnost, že zde vystupují lidé s nedokonalostmi, lidé jiní, je kořením filmu, bez kterého by to prostě nefungovalo. My naopak vidíme, jak lidé bez končetin dokážou žít, a to dokonce i lidé, kteří nemají ani jednu končetinu. Mimochodem scéna, kde beznohý i bezruký muž s nožem v zubech jde po Cleopatře je další ukázkou toho, jak dokázal Browning vystihnout atmosféru a děsivost příběhu.
Proč film zařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
V některých momentech je atmosféra skutečně tíživá, zrůdnost Cleopatřina chování je zde v dokonalém souladu i kontrastu s hříčkami přírody. Film není tím nejděsivějším, co jsem kdy viděl, ale odvaha, s jakou byl natočen a prezentován, je skutečně zarážející a je nutné ji ocenit. Tenhle film by nikdy neměl být zapomenut. Skutečně nutí k zamyšlení, kdo jsou ty zrůdy.
Proč film nezařadit mezi 101 nejlepších hororů všech dob:
Hororovost je zde do jisté míry potlačena a rozmělněna místy komičností, ale především tragédií celého příběhu. Navíc není kladen takový důraz na strašidelnou atmosféru, jako spíš na činy a chování, které děsivou atmosféru vytvářejí, což však konec konců nelze považovat za nedostatek.
Další film patřící mezi „101 nejlepších hororů“ vyjde 20.5.2019
Článek je součástí seriálu 101 nejlepších hororů na internetovém magazínu Horor-Web.cz.
(4,91 z 5)