Akta X - Návrat domů (Home Again) - S10E04 - Muž s náplastí si zasloužil utrhnout víc končetin.

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Epizoda měla slib­ný začá­tek, posta­vy, obě dějo­vé linie i pro­stře­dí. Ale jako celek je to vlast­ně nic neří­ka­jí­cí nuda.

Hororovou lin­ku dost zasti­ňu­je ta nemoc­nič­ní, ve kte­ré Scully trá­ví posled­ní chvil­ky se svou mat­kou – smut­né oka­mži­ky, nepří­jem­né svět­lo a spous­ta tajem­ství. Gillian Anderson tyto scé­ny zahrá­la vel­mi dob­ře, ale ani její herec­tví neza­chrá­ní našrou­bo­va­né­ho Williama, kte­ré­ho se tvůr­ci násil­ně sna­ží vecpat do kaž­dé­ho dílu. Zvlášť závě­reč­ná mono­lo­go­vá scé­na je už oprav­du přes čáru. Jako kdy­by to truch­le­ní po syno­vi nesta­či­lo ve Founder’s Mutation. To, že Scully řeší svá osob­ní dra­ma­ta, ji navíc distan­cu­je od vyšet­řo­vá­ní. Nejdřív úpl­ně, poz­dě­ji se ho sice fyzic­ky účast­ní, ale men­tál­ně je stá­le u svých vlast­ních pro­blé­mů. Mulder ji nedo­ká­že nechat trpět, což má fatál­ní důsled­ky pro vyšet­řo­vá­ní. Oni ten­to­krát totiž vlast­ně ani nevy­šet­řu­jí a pří­běh se pří­pad jen děje, což je přes­ný opak toho, co měl divák rád na pře­de­šlých séri­ích.

Co musím na této epi­zo­dě vyzdvih­nout je hlav­ní mon­strum. Obrovský muž s náplas­tí na nose je váž­ně půso­bi­vý. Je to přes­ně ten typ neži­vé­ho, kte­ré­ho by nikdo nechtěl potkat ani za bílé­ho dne na lid­mi pře­pl­ně­ném náměs­tí natož u sebe doma nebo v kan­ce­lá­ři a navíc upro­střed noci. Bohužel pro epi­zo­du, je v ní pří­liš málo. Celý jeho kon­cept je poda­ře­ný – jeho tvůr­ce Trashmana Mulder a Scully potká­va­jí v oprav­du děsi­vém pro­stře­dí. Za sklep, ve kte­rém žije, by se nemu­sel sty­dět ani žád­ný horor. Zvlášť s hro­zi­vý­mi mon­st­ry, kte­ré tam pobí­ha­jí, ale je tu opět ten stej­ný pro­blém – je jich pří­liš málo. Jediné, co mě oprav­du zau­ja­lo, je to, že Trashman stvo­řil tato mon­stra jen pou­hou myš­len­kou. Na tom by se pře­ce dal vysta­vět úžas­ný pří­běh. Divákům moh­lo vrtat hla­vou, na co ošk­li­vé­ho kdy pomys­le­li a vlast­ně by to nikdy nechtě­li nechat oživ­nout. Jenže Glen Morgan dal radě­ji před­nost Williamovi, kte­rý (ale­spoň mě urči­tě) už začí­ná pořád­ně štvát. Na dru­hou stra­nu je to to jedi­né, co jed­not­li­vé díly spo­ju­je.

Ačkoliv mě epi­zo­da nijak extra neza­u­ja­la, obá­vám se dal­ších dvou, pro­to­že scé­ná­ře a režie se opět ujal otec Akt X Chris Carter a i přes bídu toho­to dílu, byl Carterův My Struggle zatím nej­slab­ší z celé série.