Alien - ZX Spectrum

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Představa, že hru z videa níže jsem kdy­si váš­ni­vě hrál a bavi­la mě je sku­teč­ná, i když dnes je těž­ké něče­mu tako­vé­mu uvě­řit. Pravda, neby­lo to na slav­ném Spectru, ale na (nemé­ně) slav­ném Didaktiku ze slo­ven­ské Skalice. Rozdíl mezi těmi­to stro­ji jis­tě něja­ký byl, nicmé­ně z pohle­du dneš­ní­ho PC hrá­če je urči­tě zane­dba­tel­ný.

Jen mě fas­ci­nu­je, jak se za tu dobu tech­ni­ka vir­tu­ál­ní zába­vy obrov­sky posu­nu­la kupře­du. Tím posu­nem kupře­du mám však na mys­li posun vizu­ál­ní, tech­nic­ký, či posun ohled­ně pří­stup­nos­ti širo­ké veřej­nos­ti, niko­liv posun v oblas­ti nápa­dů a inven­cí. Člověk může hrát tako­vý hit, jakým je beze­spo­ru např. Mass Effect, být nad­šen, pohl­cen str­hu­jí­cím pří­bě­hem, ale záro­veň se také neu­brá­ní dojmu, že cho­dí po dopře­du nalaj­no­va­né ces­tič­ce, z níž je zou­fa­le málo odbo­ček (a i ty vět­ši­nou stej­ně vedou rych­le zpět).

Alien byl hard­co­re hrou se vším, co k tomu­to ter­mí­nu pat­ří. Mé vzpo­mín­ky jsou už tro­chu zasta­ra­lé, ale toto video je doce­la sluš­ně oži­vi­lo.

A nikdy jsem to nedo­hrál, dokon­ce jsem tvůr­ce něja­kou dobu i pode­zří­val z toho, že hra ani dohrát nejde...

Masochistické ovlá­dá­ní.

Z dneš­ní­ho pohle­du nulo­vá gra­fi­ka.

Ale stej­ně nás to teh­dy bavi­lo.