Když o člověku nemůžete mluvit hezky, nemluvte o něm vůbec. V případě několikanásobného italského premiéra Andreottiho, muže mnoha přezdívek (jako Božský Giulio, hrbáč, liška, salamandr, černý papež, muž temnot či Belzebub) by bylo asi i divné, kdyby se o něm nehovořilo. A je určitě je tak i moc dobře, že vznikl tento snímek. Sice asi ani nemohl zcela odpovědět na otázku, zda byl Andreotti „největší a nejmazanější zločinec v této zemi, protože vždycky ze všeho vyvázl nebo je nejpronásledovanější člověk v dějinách Itálii.“ Ale i když člověk není kovaný v reáliích italské politiky, a v některých výpovědích různých politiků či mafiánů se může trošku ztrácet, přesto si toho může z tohoto filmu odnést docela dost. Především bych ocenil představitele Andreottiho, který si bravurně osvojil studenokrevný výraz (i postoj s rukami jak nějaká sfinga), který skryje všechny emoce...„Chladný režisér, nevyzpytatelný, sebejistý, tvrdý, bez kousku lidskosti, “ takto se měl o Andreottim vyjádřit zavražděný italský premiér Aldo Moro. A přesně s takovýmto mužem (včetně jeho typické vizáže - s jeho brýlemi a odstávajícími uši) je možné se při sledování tohoto vcelku pozoruhodného filmu potkat. Snad bych jen možná trošku ubral na stopáži, ale chápu, že pro znalce těch italských reálií to mohlo být tak akorát.
Božský
Nechceš zde reklamu napořád jen za 50 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Odebírat
Přihlášení
0 Komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát
lépe, častěji a čtiveji? Tak
své komentáře, články,
recenze… pište pro nás!
◄ Barva vítězství | Duel Frost/Nixon ►
Nejnovější komentáře