Cellular

Stále se pře­svěd­ču­ji o tom, že čím méně vím o fil­mu, na kte­rý se kou­kám, tím lep­ší z toho mám záži­tek. Potvrdil to i Celluar. Sice nechá­pu, proč čes­ký dis­tri­bu­tor nechal fil­mu původ­ní název a nijak ho nepo­češťil, pro­to­že tím mož­ná film pro vět­ši­nu divá­ků „zabil“. Což je urči­tě ško­da, pro­to­že se jed­ná o výji­meč­ně nato­če­ný thriller s akč­ní­mi prv­ky. Možná by mohl někdo namít­nout, že ve fil­mu je klišé jak hub v lese po  deš­ti (tedy pokud nemá­te šedý zákal), ale tady jde pře­de­vším o to, že se u fil­mu nenu­dí­te. Pořád se něco děje, tak­že se děj posou­vá dopře­du. Teď jsem si všim­nul, že jsem se ani názna­kem nezmí­nil, o co vlast­ně jde, což bych asi měl, pro­to­že jak už jsem řekl, pod­le názvu to nelze moc poznat.

Film se roz­je­de rela­tiv­ně rych­le, pro mě až neče­ka­ně: šel jsem si ješ­tě udě­lat něco k jídlu a najed­nou už se stří­lí a Kim Basingerová je zavře­ná někde na půdě a blí­ží se k ní děsi­vě vyhlí­že­jí­cí chlá­pek s tyčí či co to je. Skoro to vypa­dá, že by jí chtěl jed­nu flák­nout, ale on jde roz­bít jen sta­rý tele­fon, co je tu při­dě­la­ný na zdi. Bohužel pro něj a bohu­dík pro ni se tele­fon neroz­bi­je tak, jak si před­sta­vo­val, a naší Kim se poda­ří vyto­čit náhod­né čís­lo. To pat­ří (jed­no z klišé) mla­dí­ko­vi, se kte­rým se roze­šla dív­ka kvů­li tomu, že nemá dosta­tek odpo­věd­nos­ti. Měl by ji rych­le najít, pro­to­že Kim mu řek­ne, že je jedi­ný, kdo jí může pomo­ci...

Zápletka se dál už nijak spe­ci­fic­ky neroz­ví­jí, jen se dozví­me, proč že se mat­ku (dal­ší klišé, pro­to­že poz­dě­ji budou ohro­žo­vat její rodi­nu, zná­te to...), vystu­do­va­nou bio­lo­gič­ku, roz­hod­li unést. Vždyť její man­žel není nijak zvlášť boha­tý. Děj se celý roz­pad­ne do útrž­ko­vých epi­zod, kde se vlast­ně jed­ná pořád o to samé... Nemůžu jít tam a tam, pro­to­že tam není sig­nál, nemůžu jet tune­lem, pro­to­že... Ano hádá­te správ­ně - není sig­nál. Musím si rych­le opat­řit nabí­ječ­ku, neboť mi dochá­zí bate­rie atd. Naštěstí se vše děje rych­le a mezi jed­not­li­vý­mi epi­zo­da­mi nejsou vět­ší pro­dle­vy, tak­že se nesta­čí­te nudit. A pokud pře­ci jen tro­chu rela­xu­je­te (čti vypnul jsem mozek a sna­žím se bavit), nepo­střeh­ne­te ani zmi­ňo­va­ná klišé. Tedy, pokud před kon­cem neu­sne­te.
Scenárista (mimo­cho­dem z jeho díl­ny je i Telefonní bud­ka) totiž na kon­ci fil­mu již nevy­dr­žel s dechem a začal kom­bi­no­vat všech­na klišé dohro­ma­dy. Hodný poli­cajt, zlý poli­cajt, postře­le­ný, ovšem stá­le boju­jí­cí mla­dík, zne­škod­ně­ný padouch, odha­le­ní zlo­či­nu až do nej­vyš­ších vrs­tev a bůhví co by se tam dalo ješ­tě nacpat, kdy­by film neskon­čil.

Přesto musím hod­no­tit rela­tiv­ně vyso­ko, pro­to­že jak jsem psal na začát­ku, film mě mile pře­kva­pil a cel­kem jsem se i dob­ře bavil (čti nekou­kal jsem se moc na hodi­ny a nezjiš­ťo­val jsem kolik ješ­tě chy­bí do kon­ce). Což mož­ná bylo samot­nou dél­kou fil­mu. Osmdesát čty­ři minut je v dneš­ní době tří­ho­di­no­vých Potrů a Lotrů tak ako­rát, než začne­te na seda­dle pose­dá­vat ze stra­ny na stra­nu, a to si mys­lím, že je dob­ře. Ještě bych tu měl poznám­ku pro ty, kte­rým se nelí­bi­la Telefonní bud­ka, na kte­rou jsou vel­mi roz­díl­né názo­ry. Tak vy pro­sím na film nechoď­te, pro­to­že je to vlast­ně tako­vá mobil­ní Telefonní bud­ka.