Česká naděje-sága rodu Lembergů

a10160f0012496 ceska nadeje 2d

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Máte rádi rodin­né ságy? Chcete pro­žít emo­tiv­ní pří­běh jed­né tkal­cov­ské rodi­ny? Karin Lindbergová je autor­kou romá­nu s názvem Česká nadě­je, jed­ná se o prv­ní díl této rodin­né ságy. Pojďte se na to spo­leč­ně se mnou podí­vat. 

Alba Lembergová se vra­cí domů, do pohra­ni­čí. Její rodi­če vlast­ní tkal­cov­nu. Alba se chce podí­let na vede­ní fir­my, klid­ně i tvr­dě pra­co­vat, ale rodi­če s tím nesou­hla­sí. Mají s ní úpl­ně jiné plá­ny. Chtějí ji pro­vdat za boha­té­ho Němce. Alba se sezná­mí s jejich děl­ní­kem Miroslavem a bez­hla­vě se do něj zami­lu­je. Po taj­nu se spo­lu schá­zí a Alba se oci­tá na osu­do­vé život­ní kři­žo­vat­ce. Jak se s tou­to situ­a­cí vlast­ně vyrov­ná? Tak to už vám nepro­zra­dím a dopo­ru­čím vám ji si roz­hod­ně pře­číst. Čeká vás prv­ní díl his­to­ric­ké rodin­né ságy ze Sudet na pokra­ji vál­ky.

Nádherný román, kte­rý ve mně bude ješ­tě hod­ně dlou­ho dozní­vat. Jeho čte­ní jsem si oprav­du uži­la. Od této čes­ké autor­ky jsem pro­za­tím nic nečet­la a musím říci, její styl psa­ní i jazyk mě napros­to nadchl a musím tedy napra­vit a od této autor­ky si dal­ší kni­hu pře­číst. Román má 16 kapi­tol, cel­kem 292 stran, zakon­čen epi­lo­gem a podě­ko­vá­ním autor­ky těm, co ji při psa­ní kni­hy pomá­ha­li. Na začát­ku kni­hy nalez­ne­te pro­log a mapu České repub­li­ky, na nichž jsou mís­ta, o nichž autor­ka ve svém romá­nu hovo­ří. Autorka tak­též na začát­ku kni­hy uved­la seznam osob, kte­ré se v romá­nu vysky­tu­jí a umož­ní vám lépe se ori­en­to­vat v tex­tu.

Ukázka z kni­hy:

Alba si všimla, že ani Gretl, ani Anita nema­jí zájem mlu­vit o těchto-pravda-neradostných téma­tech evrop­ské poli­ti­ky.

Kurt se mlč­ky podí­val na Albu a poté navr­hl: „Tvůj bra­tr by tě měl vzít s sebou, mys­lím, že máš zají­ma­vé argu­men­ty. Kdypak se zase vrá­tí?“

Alba na oka­mžik při­mhou­ři­la oči, pro­to­že si neby­la jis­tá, co tím mys­lí. „Pochopila jsem to tak, že při zkouš­ce z pod­ni­ko­vé eko­no­mi­ky pro­pa­dl a musí ji dohnat, než při­jde domů. O čem­pak si pro­mlu­ví­te a kde?“

Kurt se usmál, jeden z jeho řezá­ků se mír­ně pře­krý­val s dru­hým.

„No, o čem asi! Jde o budouc­nost naší vlas­ti, Albo.“

Vzhledem k tomu, že se Gretl před­tím zmí­ni­la, že je člen­kou Sudetoněmecké stra­ny, Alba před­po­klá­da­la, že Kurt také. V Čechách se již při­da­la více než tře­ti­na Němců a jejich počet doslo­va explo­do­val. Ferdinand v mno­ha bodech nesou­hla­sil s Henleinovou poli­ti­kou, a tak si Alba si doká­za­la před­sta­vit, že s Kurtem vel­mi rád váš­ni­vě dis­ku­tu­je.

Na oka­mžik se podí­va­la na Gretl a dou­fa­la, že ten Kurt, kte­rý měl v sobě něco, z čeho ji občas bole­lo bři­cho, nedo­sta­ne její kama­rád­ku do potí­ží. V Boumově byla samo­zřej­mě i čes­ká stát­ní poli­cie, kte­rá se stá­le čas­tě­ji dostá­va­la do spo­rů s oby­va­te­li. Kurt by to urči­tě nazval jinak.

„Moji dra­zí,“ ozva­la se Alba, pro­to­že nechtě­la toto téma rozebírat-tady v kavár­ně urči­tě nedo­spě­jí k výsled­ku, kte­rý by vyře­šil pro­blémy v celé zemi. „Bohužel, musím se roz­lou­čit, jinak mě náš řidič nahlá­sí jako pohře­šo­va­nou oso­bu!“ Zasmála se, ale zně­lo to tro­chu stro­je­ně.

Rychle popadla klo­bouk, taš­ku a kabát, vyběh­la z kavár­ny a oka­mži­tě se sra­zi­la s něja­kým mužem.

Albu to tak vyle­ka­lo, že nemoh­la popad­nout dech. Silné ruce ji chy­ti­ly za rame­na, jinak by asi ztra­ti­la pev­nou půdu pod noha­ma a upadla.

„Jejda, tady má někdo hod­ně naspěch.“ Temný muž­ský hlas zněl poba­ve­ně, niko­li rozzlo­be­ně.

Alba zved­la oči a podí­va­la se do tvá­ře Paulu Weisserovi.

Měl na sobě dob­ře stři­že­ný kabát, kte­rý nebyl zapnu­tý. Šátek měl vol­ně omo­ta­ný kolem krku. Na hlav­ně mu seděl moder­ní klo­bouk, kte­rý mu doko­na­le slu­šel. Na rtech mu pohrá­val aro­gant­ní úsměv, kte­rý ji donu­til začer­ve­nat se až ke kořín­kům vla­sů.

„Promiň, poda­ři­lo se jí ze sebe vysou­kat a o krok ustou­pi­la.

„Musela jsem tě pře­hléd­nout.“

Několik slov o autor­ce:

Karin Lindberg žije v Dolním Sasku v Německu na okra­ji pra­staré­ho lesa se svým man­že­lem, jejich dět­mi a jejich milo­va­ným psem. Ve svém živo­tě pra­co­va­la jako osob­ní asi­s­tent­ka v před­ní potra­vi­nář­ské spo­leč­nos­ti s působ­nos­tí po celém svě­tě a mlu­ví plyn­ně tře­mi jazy­ky.

Autorka: Karin Linbergová

Přeložil: Rudolf Řežábek

Žánr: román, čes­ká his­to­rie, svě­to­vá pró­za

Vydáno: Vydalo Nakladatelství Motto, ve spo­leč­nos­ti Albatros Media, a.s., Praha, 2025

Počet stran: 292

Vazba kni­hy: váza­ná s lami­no­va­ným pota­hem

ISBN: 978-80-267-2854-2

Knihu může­te kou­pit zde:

Česká nadě­je | Albatrosmedia.cz

1.díl rodin­né ságy