Colorado Kid

Novela o 180 stra­nách vyprá­ví pří­běh tříčlen­né­ho novi­nářšké­ho týmu dení­ku Ostrovan. Vince a Dave, dva zku­še­ní žur­na­lis­té, kte­ří pra­cu­jí v obo­ru již dlou­há léta, vyprá­vě­jí stá­žist­ce Stephanie záha­du o tzv. Colorado Kidovi - člo­vě­ku, kte­rý se jed­no­ho dne zni­če­ho­nic obje­vil na plá­ži v Maine. Vince a Dave postup­ně odkrý­va­jí jed­not­li­vé čás­ti pří­bě­hu o tom­to záhad­ném muži a Stephanie si dává jed­na a dvě dohro­ma­dy a dělá si obrá­zek o celém pří­pa­du. Dozvídá se ale, že celý pří­běh je mno­hem slo­ži­těj­ší, než se z počát­ku zdá a tak musí zapo­jit všech­ny závi­ty, aby se dovtí­pi­la, jak to s Colorado Kidem doo­prav­dy bylo.

Samotná záplet­ka je roz­hod­ně zají­ma­vá. Příběh o zblou­di­lé mrt­vo­le, o kte­ré je sko­ro nemož­né něco vypá­t­rat je pro mě nový a tak jsem hltal kaž­dič­ký odsta­vec. Podklad v reál­né udá­los­ti dělá ale­spoň pro mě pří­běh ješ­tě zají­ma­věj­ším.

Zvědavost a nutká­ní pře­číst si od Kinga něco krat­ší­ho roz­sa­hu byl jed­ním z hlav­ních důvo­du, proč jsem sáh­nul prá­vě po Colorado Kidovi. Vůbec nepo­chy­bu­ji o tom, že by byl Stephen King schop­ný celý pří­běh roz­táh­nout na pěti­set strán­ko­vý román, ale těch 180 stran je jako děla­ných na odpo­či­nu­tí po nároč­ném dni v prá­ci. King se v Colorado Kidovi jed­no­du­še s ničím nepá­ře, všech­ny infor­ma­ce dodá­vá ve vel­mi rych­lém sle­du a čte­nář sko­ro ani nestí­há sle­do­vat všech­ny udá­los­ti. To ale neu­bí­rá na kva­li­tě kni­hy. Tento útvar si pros­tě vyža­du­je okleš­tě­ní od jaký­ko­liv podrob­nos­tí a Kingovi, aniž by opo­me­nul důklad­nou cha­rak­te­ris­ti­ku postav nebo tře­ba myš­len­ko­vé pocho­dy novi­ná­řů, se to poved­lo vel­mi dob­ře.

Ke kni­ze mám přes­to malou výtku. Konec, kte­rý mi moc nese­dl, mě nene­chá­vá vůbec klid­ným.  Přestože už od samé­ho začát­ku je nám nazna­čo­ván ote­vře­ný konec, člo­věk stej­ně dou­fá v něja­ké uza­vře­ní děje, vyře­še­ní záplet­ky. To se nám ale stej­ně nedo­stá­vá a mně se tak zdá, jako bych byl okra­den o část pří­bě­hu. Na jed­nu stra­nu je to zají­ma­vé, člo­vě­ka to nutí pře­mýš­let, jak to doo­prav­dy bylo. Na dru­hou stra­nu to člo­vě­ka tro­chu nevě­dom­ky šálí a toho já nejsem až zas tak vel­ký fanou­šek.

Colorado Kid ale není roz­hod­ně pro všech­ny čte­ná­ře. Krátký roz­sah, jed­no­du­chá záplet­ka a čti­vé vyprá­vě­ní nadchnou ost­ři­le­né čte­ná­ře Kingových romá­nů. Je to zase tro­chu něco jiné­ho, nové­ho. A hlav­ně zají­ma­vé­ho. Ale člo­věk, kte­rý Kinga nikdy neče­tl, by zde mohl být tro­chu zkla­ma­ný. Postavy a dia­lo­gy jsou jed­no­du­ché, děj se žene rych­le kupře­du, žád­né náhle­dy do minu­los­ti postav. Člověk pře­čte dva odstav­ce, s posta­va­mi se sotva stih­ne sžít a už se nám hlá­sí konec. Od Colorado Kida tak nemů­že­me čekat nic víc, než krát­ký a zají­ma­vý pří­běh ze žur­na­lis­tic­ké­ho pro­stře­dí s kri­mi­nál­ní­mi prv­ky.

Mně samot­né­mu se vyprá­ve­ní o záhad­ném Colorado Kidovi líbi­lo. Bylo to čti­vé, krát­ké a zají­ma­vé. Za mně se roz­hod­ně jed­ná o pří­jem­nou odboč­ku od všech těch sever­ských kri­mi­nál­ních pří­bě­hů, napí­na­vých thrille­rů a ner­vy drá­sa­jí­cích horo­rů a tak v koneč­ném sou­du Colorado Kida mohu dopo­ru­čit.

---