Hodně zvláštní filmeček z prostředí argentinského venkova, který ve vás zanechá spoustu otazníků…
Amanda se vydává společně se svou dcerkou Ninou do malého městečka na argentinském venkově, kde si pronajala na krátkou dobu dům. Chce navštívit tamní jezero, o kterém jí jako malé vyprávěl její otec. Seznamuje se zde s Carolou a jejím synem Davidem, kteří žijí hned vedle. Mezi oběma ženami vzniká přátelské pouto, ale zanedlouho jí Carola začne vyprávět svůj podivný příběh, který je plný znepokojujících detailů a od té chvíle začne mít toto místo i všichni okolo ní neblahý dopad na její psychiku a každý další krok je cestou k „záhubě“…
Český název: Mimo dosah
Režie: Claudia Llosa
Rok výroby: 2021
Délka: 93 min
Země: Peru / Chile / Španělsko / USA
Alternativní název: Fever Dream
Hrají:
María Valverde...(Amanda)
Guillermina Sorribes Liotta...(Nina)
Dolores Fonzi...(Carola)
Emilio Vodanovich...(David)
Guillermo Pfening...(Marco)
...a další
Film z distribuce Netflixu – byl prvním varováním, nicméně ne všechno, co se pod jejich hlavičkou objevilo, bylo (je) špatné. Jenomže tento kousek je tak zvláštní, že ve mně zanechal opravdu rozporuplné pocity a hlavně obrovskou hromadu otazníků. Označení „znepokojující/depresivní“ je zde vážně zcela na místě. Knižní předlohu jsem nečetl a ani to nehodlám nikdy uskutečnit, takže nemohu porovnávat. Nicméně nemohu tvrdit, že by šlo vyloženě o špatný film – jen si nejsem moc jistý, jestli jsem ho úplně pochopil.
Nešlo si nevšimnout ekologické agitky na pozadí – jo pesticidy jsou svinstvo, to nepopírám. Stejně tak jsem si dlouho nebyl jistý, jestli se v tom neskrývala nějaká forma posedlosti z tamní vody a pořád jsem čekal, co se z toho nakonec vyklube. No vyklubal se z toho takový mišmaš, který mnozí jen těžko stráví. Dokonce to mělo zpočátku i hodně znepokojující atmosféru (vedlejší linka s koněm, záchrana a proměna chlapce dle slov jeho matky). Jenže jak čas plynul, začal mě samotný děj trochu nudit, některé věci mi nedávaly moc smysl – nezachránily to ani celkem pohledné baby v plavkách (nebo i bez nich). V závěru přichází i jistá forma mysteriózna a prazvláštní závěr.
Jako přiznám se, zůstala mi taková divná pachuť v ústech, a když naskočily závěrečné titulky tak mi nezbylo nic jiného, než si říct „WTF?“. Ženským tvůrkyním nelze upřít jistá originalita a podivnost, ale na můj vkus to celé bylo podivné až moc. Tento kousek určitě nikomu ve svém okolí doporučovat nebudu, to ale neznamená, že by to byla vyložená katastrofa.
Hodnocení: 40 %
Nejnovější komentáře