Načítám počet zobrazení...
Španělský film režiséra Guillerma del Tora Faunův labyrint jsem viděl už dost dávno, před pěti lety, tedy v době, kdy jsem ještě ani neměl blog, abych se s vámi mohl o svůj zajímavý zážitek podělit. Kdybych ho tehdy měl, doporučil bych vám tento film, který získal tři oscary (za výpravu, masky a kostýmy), jako filmovou lahůdku, pro jejíž náležité vychutnání stačí jediné - umět se povznést nad hranice jednoho oblíbeného žánru. Jsou totiž lidé, kteří si lahůdku vychutnat nemohou: Čistí milovníci fantasy například - nabydou-li z internetových recenzí dojmu, že jde především o fantasy film - se budou zoufale nudit v pasážích líčících poměry ve frankistickém Španělsku roku 1944, kde stále ještě doznívají boje občanské války (proč proboha tvůrci nevyužili toho, v čem jsou nejsilnější a neudělali čistě fantasy film, to by přece bylo něco! Nadšení rodiče zase - spatří-li na obrázku na internetu roztomilé pohádkové příšerky z tohoto filmu - mohou snadno popadnout své ratolesti a odtáhnout je do kina na milý rodinný film; pak ale dětem nestíhají zakrývat oči před násilnými scénami, ale válka je válka a ta na dětské oči moc nedbá, o čemž se právě v tomhle filmu dozvíme víc než ve většině jiných. No a milovníci rytířského klání dobra a zla si možná nemohou vynachválit realismus střetů mezi partyzány a Francovou armádou, ale rozhodně nedokážou pochopit, co tvůrci filmu hulili, když vymýšleli ty nepochopitelné animované zrůdy, které odvádějí divákovu pozornost zcela nežádoucím směrem.
Chcete-li si opravdu vychutnat tuhle lahůdku, nezbývá, než se vyšplhat na betonovou zeď kolem vaší oblíbené žánrové zahrádky a překročit ostnatý drát chránící vás před kontaminací zvnějšku. Film totiž ukazuje, jak odlišné světy mohou (možná) existovat těsně vedle sebe, jak se mohou působením okolností navzájem ovlivňovat, jak se mohou prolínat prostřednictvím osob nadaných vidět i něco jiného, než vidí ostatní, aniž by tyto produkty fantazie byly jakkoli méně skutečné, než skutečnost sama. Pozor, Faunův labyrint není pro lidi bez fantazie. Ale upřímně, kdo z lidí má takovou odvahu, aby svou nedostatečnou fantazii uznal; každému z nás se naše fantazie - minimálně v naší fantazii - zdá být vyhovující a dostatečná.
Malá Ofélie opouští se svou těhotnou matkou město, aby mohli žít společně s otčímem, nelítostným důstojníkem armádní jednotky, která se kdesi ve španělských horách snaží bojovat s místními partyzány. Není to jistě nic jednoduchého, partyzáni mají podporu místních vesničanů. Je to snad ten důvod, proč kapitán Vidal chce sdílet těžký vesnický život se svou rodinou? Asi ne, to spíš chce mít pod kontrolou nastávající porod svého syna (děvčátko přece v jeho případě vůbec nepřichází v úvahu!) V jeho jasném, černobílém a realistickém světě se ovšem objevuje Ofélie jako zcela cizorodý prvek a hrozba, dívka plná fantazie svých pohádkových příběhů, do kterých utíká před hrozivou skutečností. A její nový domov, poblíž něhož stojí starý kamenný polozbořený labyrint, je zcela jistě součástí těchto příběhů. Copak je náhoda, že Ofélii cestu do labyrintu ukázala víla? Určitě ne! Však už jí starý faun vysvětlí, že Ofélie je ve skutečnosti ztracená princezna kdysi mocné pohádkové říše a je jen na ní, zda se bude moci do své říše vrátit a pozvednout znovu její slávu. Stačí jako ve správné pohádce splnit tři obtížné úkoly.
Nemilosrdná skutečnost však pranic nehledí na to, co se odehrává v Oféliině nespoutané fantazii. Matka Ofélie prožívá velmi komplikované těhotenství a otčím používá pro splnění svého vojenského úkolu stále brutálnější metody a je vidět, že se nezastaví před ničím. Stále jen boj, násilí, neúcta k životu, zlo. Je možné v takto válkou vykolejeném světě žít normální životy? Není jednodušší a přitažlivější bojovat s obří ropuchou ničící starý fíkovník nebo přímo s děsivou postavou mrtvolníka? Vždyť ve skutečnosti jsou někteří lidé - přestože staví na odiv své ctnosti a vlídnou tvář - mnohem větší zrůdy než ta nejstrašnější pohádková monstra. Zatímco zpočátku plní Ofélie své úkoly spíše ze zvědavosti, postupně se zvětšuje její touha doopravdy opustit reálný svět, ke kterému ji stále méně váže, a obrodit tajuplnou říši, která jistě nemůže být ani zdaleka tak krutá. Ale podaří se Ofélii udělat poslední nutné kroky? Nebo šance, kterou je nutné využít do nejbližšího úplňku, zase na dlouhý čas pomine?
Několikrát jsem se v článcích o tomto filmu dočetl, že Faunův labyrint je pohádka pro dospělé. Nesouhlasím s tím ani trochu a myslím, že takový zkratkovitý pohled tohle krásné podobenství degraduje. Podle mne je to především působivý a silný příběh plný emocí, ve kterém síla fantazie dokáže pohnout horou a změnit svět, ať už předmět naší fantazie ve skutečnosti existuje nebo nikoli. Naštěstí se takové situace zdaleka nestávají jen v pohádkách. Ano, masky jsou dokonalé, ale ty do příběhu vnášejí jen příjemnou dokonalost formy, která ještě zdaleka nedokáže zaručit dokonalost celku.
A přidávám jedno technické varování: Poprvé jsem viděl film v běžném kině, podruhé jen na DVD na počítači. U málokterého filmu jsem zaregistroval tak obrovský rozdíl ve prospěch kina; film na „počítačovém“ DVD není kvalitou ani poloviční. Ano, může to být také známka faktu, že Faunův labyrint nesnese opakované shlédnutí, protože vše podstatné se dozvíte hned napoprvé, žádná tajemství nezůstala neodhalena a neobjevily se žádné vedlejší zajímavé dějové linie, které nebylo možné napoprvé postihnout, ale v tomto případě si to nemyslím. Jde totiž podle mne o opravdu výborný film. Vlastně jsem se už od začátků svého fungování na blogu těšil, že vám tento pozoruhodný španělský snímek jednou představím a doporučím :-).
Podívejte se na hodnocení Faunův labyrint na Kinoboxu.
Odebírat
Přihlášení
0 Komentáře
Nejstarší
14. července 2025Top 20 romantických komedií+ Bonusová Top 5 filmů z okraje žánru Jistě se mezi námi najdou filmoví diváci, kteří jsou romantické duše, avšak zároveň se u filmu rádi pobaví. A právě pro ně jsou tu romantické komedie, které mají…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
13. dubna 2025Čtvrtstoletí SamotářůPřed rokem jsem na blogu připomínal zřejmě divácky nejoblíbenější porevoluční film, hořkou retrokomedii Pelíšky, která vloni oslavila čtvrtstoletí od premiéry. O rok později však přišel do kin jiný divácký megahit, který si jako jeden z mála…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
23. prosince 2024Sám doma: Jak pro nás Kevin objevil AmerikuVedle českých pohádek patří k vánočnímu televiznímu programu neodmyslitelně už tři dekády i nejslavnější americká rodinná komedie všech dob Sám doma (režie Chris Columbus, scénář John Hughes), která měla světovou premiéru 16. listopadu 1990, české premiéry…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
18. listopadu 2024Perestrojka v českém filmuVčera bylo 17. listopadu, což už 35 let znamená výročí studentských protestů, které vyústily do sametové revoluce, tedy pádu komunistického režimu. Ke změně nálad ve společnosti však nedošlo ze dne na den a odpor proti establishmentu…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
14. října 2024Návrat do minulosti - co nám chtěl říct film Dědictví aneb Kurvahošigutntág?Rozebereme si jedno klasické české retro. Film Věry Chytilové Dědictví aneb Kurvahošigutntág je bezpochyby ikonou české kinematografie. Zvolil bych asi termín prototyp české postkomunistické komedie. Do této kategorie patří například ještě Pelíšky, nebo třeba Kouř. Pro…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
31. srpna 2024Komedie tandemu Svěrák & Smoljak pod lupouPrávě včera tomu bylo přesně půlstoletí od premiéry jedné z nejznámějších českých komedií Jáchyme, hoď ho do stroje!, kterou natočil tehdy ostřílený režisér Oldřich Lipský podle scénáře dvou bývalých učitelů a redaktorů ČS rozhlasu Zdeňka Svěráka…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
7. července 2024Forrest Gump: Melodram, který dojímá i po 30 letechPřesně před třemi dekádami mohli američtí diváci poprvé v kinech shlédnout snímek, který je všeobecně považován za nejlepší film všech dob. Režisér Robert Zemeckis společně se scénáristou Ericem Rothem si vzali za úkol převést knihu spisovatele…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
24. června 2024Dolarová trilogie Sergia Leoneho, aneb kovbojové po italskuDo slavného žižkovského kina Aero chodím poměrně často a rád. V jejich programu se v poslední době objevili dvojprojekce filmů na pokraji braku a kultovna, čehož jsem samozřejmě nemohl nevyužít. Jejich poslední projekce mi pak vnukla…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
9. června 2024Maraton Indiana Jonese aneb dobrodružství neohroženého archeologaStejně jako Hvězdné války, Star Trek či v poslední době Avengers, najde se asi jen málo fanoušků popkultury, které by minul Indiana Jones. Neohrožený profesor archeologie, jenž místo spořádaného vyučování na univerzitě, honí po světě nacisty,…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
29. května 2024Putování s Frodem, aneb 13 hodin v kině AeroV životě lidském a v životě cinefila obzvlášť se vyskytnou chvíle, kdy zatouží po nějakém nevšedním audiovizuálním zážitku. Ano, IMAX je sice super, ale když tam zrovna nedávají nic zajímavého, je potřeba sáhnout jinam. Tu najednou…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
8. dubna 2024Čtvrtstoletí PelíškůMezi českými porevolučními filmy byla spousta kinohitů, ale jen málokterý z nich se stal novodobou klasikou, ze které by diváci dokázali citovat hlášky i pozpátku a který by zároveň vřele přijala i kritika. Přesně před čtvrtstoletím…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
19. září 2023Amadeus: Genialita, závist a hudba, která změnila dějiny kinaJe to už drahně víc než čtvrtstoletí, kdy jsem napsal svou první opravdu po všech stránkách kladnou "recenzi". Bylo mi tehdy 19 let a v srdci mi plálo mladistvé nadšení, všechno jsem pochopitelně věděl nejlépe a…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
4. prosince 2022Grandhotel Budapest (The Grand Budapest Hotel)Posledním zážitkem mé cesty do Japonska byl let z Ósaky přes Dubaj do Prahy. V letadle 16 hodin čistého času, 2 hodiny na nalodění a 4 hodiny na přestup. Samozřejmě, nedalo mi to, abych si neprohlédl…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
6. září 2022Po strništi bosPředpokládám, že znáte film stejné autorské i rodinné dvojice s názvem Obecná škola. Pokud ano, máte jako diváci na jednu stranu vyhráno, protože už předem tušíte, jakou poetiku autoři v novém filmu zvolili, a navíc děj…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
6. září 2022UchoHerecký koncert Radoslava Brzobohatého a Jiřiny Bohdalové v brilantním filmu Karla Kachyňi a Jana Procházky, jenž byl po dlouhá léta na seznamu zakázaných filmů, jde znovu do kin. Dvojice Procházka – Kachyňa začala realizovat svůj nejlepší…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
1. července 2022Ucho[caption id="" align="alignright" width="202"] Photo © Filmové studio BarrandovPhoto © Filmové studio Barrandov[/caption] K příležitosti výročí zrušení cenzury uvedla Česká televize řadu filmů, které si pobyly skoro 20 let v trezoru daleko od očí neprivilegovaných diváků.…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
Nejnovější komentáře