Grimsby - Obsah/O filmu

            OBSAH

 

            Na Oscara nomi­no­va­ný drži­tel Zlatého gló­bu Sacha Baron Cohen – tvůr­ce postav Borata, Bruna a Aliho G – se vra­cí se zce­la novou posta­vou: při­chá­zí Nobby Butcher, chro­nic­ky neza­měst­na­ný, ale požit­kář­ský fanou­šek fot­ba­lu, kte­rý je nucen zachrá­nit svět.

            Nobby má vše, co by si pořád­ný chlap z Grimsby mohl kdy přát – devět dětí a pří­tel­ky­ni, kte­rou milu­je nade vše na svě­tě (Rebel Wilson). Jen jed­nu věc ve svém živo­tě postrá­dá: své­ho mlad­ší­ho bra­t­ra Sebastiana (Mark Strong), od kte­ré­ho byl jako malý odlou­čen. Po osm­a­dva­ce­ti letech pát­rá­ní Nobby své­ho bra­t­ra koneč­ně obje­vil v Londýně – aniž by tušil, že se jed­ná o zabi­já­ka ve služ­bách MI6. Po kata­stro­fic­kém zno­vushle­dá­ní, během kte­ré­ho Nobby nedo­pat­ře­ním zni­čí Sebastianovi celý život a spo­leč­ně jsou nuce­ni uprch­nout, odha­lí dvo­ji­ce plán na zni­če­ní svě­ta. Aby zachrá­nil lid­stvo a své­ho bra­t­ra, musí se Nobby vydat na nebez­peč­nou celo­svě­to­vou misi a z roz­to­mi­lé­ho idi­o­ta se pro­mě­nit ve špič­ko­vé­ho taj­né­ho agen­ta.

           

            O FILMU

            Sacha Baron Cohen se pro­sla­vil svý­mi výji­meč­ně ori­gi­nál­ní­mi a neu­vě­ři­tel­ně komic­ký­mi posta­va­mi, kte­ré se oci­ta­ly v těch nej­po­zo­ru­hod­něj­ších situ­a­cích – ať už je řeč o rádo­by světác­kém a pře­chyt­ra­lém hiphop­pe­ro­vi a mode­rá­to­ro­vi, kazaš­ském novi­ná­ři při jeho prv­ní návštěvě Ameriky či rakous­ké mód­ní iko­ně, tou­ží­cí po slá­vě, jeho posta­vy jsou pros­tě neza­po­me­nu­tel­né. Ve svém novém fil­mu Grimsby Baron Cohen zno­vu při­chá­zí se zce­la novým a ori­gi­nál­ním nápa­dem – s pří­bě­hem idi­o­ta (Baron Cohen) a jeho bra­t­ra špi­ó­na (Mark Strong), kte­ří se po 28 letech zno­vu setká­va­jí.

            Stejně jako v pří­pa­dě svých před­cho­zích fil­mů kla­de i ten­to­krát Baron Cohen důraz na to, aby jeho posta­va půso­bi­la co nej­re­ál­ně­ji. „Když jsem psal scé­ná­ře pro Aliho G a Borata a Bruna, všech­no muse­lo půso­bit uvě­ři­tel­ně. Ali G nebo Borat nesmě­li nikdy udě­lat nic, co by neu­dě­la­li ve sku­teč­nos­ti,“ říká. „Takže co se týče scé­ná­řů pro naše fil­my, při­stu­pu­je­me k tomu vždy veli­ce podob­ně, vždyc­ky se ptá­me sami sebe, co by asi naše posta­va v tako­vé situ­a­ci udě­la­la. Někdy nás napad­nou veli­ce dob­ré vti­py, ale daná posta­va by je nikdy neřek­la. Vše musí být rea­lis­tic­ké a uvě­ři­tel­né, tak­že vytvá­ří­me kolem našich postav svět, ve kte­rém jejich humor může exis­to­vat.“

            V pří­pa­dě sním­ku Grimsby to zna­me­na­lo vytvo­řit svět špi­o­nů, kte­rý bude co nej­re­a­lis­tič­těj­ší, nej­u­vě­ři­tel­něj­ší a bude se brát tak váž­ně, jako by se jed­na­lo o svět, vytvo­ře­ný pro potře­by zce­la stan­dard­ní­ho špi­on­ské­ho akč­ní­ho sním­ku. Jinými slo­vy se nemoh­lo jed­nat o paro­dii na špi­ó­ny. „Chtěli jsme vytvo­řit sku­teč­ný akč­ní film, ve kte­rém půjde o všech­no, v němž budou k vidě­ní skvě­lé kaska­dér­ské výko­ny a záplet­ka bude půso­bit přes­ně jako ze sku­teč­né­ho akč­ní­ho fil­mu – a pak do toho vše­ho zasa­dí­me posta­vu idi­o­ta a bude­me sle­do­vat, jak tako­vá posta­va celý tenhle film vyko­le­jí,“ vysvět­lu­je Baron Cohen.

            S tím­to zámě­rem se tvůr­ci fil­mu obrá­ti­li na Louise Leterriera – jed­no­ho z nej­žá­da­něj­ších reži­sé­rů akč­ních fil­mů (Podfukáři, Kurýr), aby se ujal režie jejich sním­ku. Leterrier říká, že když mu byla režie sním­ku Grimsby nabíd­nu­ta, byl potě­šen mož­nos­tí spo­lu­pra­co­vat s hvězdou, kte­rou už dlou­ho obdi­vu­je. „Vzpomínám si, jak v dobách, kdy se začí­na­la obje­vo­vat DVD, si lidé mezi sebou půj­čo­va­li DVDčka se seri­á­lem Da Ali G Show a bavi­li se o něm,“ vzpo­mí­ná Leterrier. „Pamatuji si, že na Borata jsem šel v den pre­mi­é­ry – na prv­ní pro­jek­ci v 11 dopo­led­ne, a bre­čel jsem u toho smí­chy, a pak jsem si na ten film zašel zno­vu o víken­du s přá­te­li. To se mi na Sachových fil­mech líbí – chce­te být mezi prv­ní­mi, kdo je uvi­dí, a pak na ně chce­te vzít své zná­mé a sle­do­vat jejich reak­ce. Když jsem se se Sachou setkal, měl jsem doce­la tré­mu, pro­to­že byl jed­ním z lidí, kte­ré jsem už dáv­no sku­teč­ně obdi­vo­val.“

            „Když Sacha natá­čí film, nejde tu o to, jak moc bude daný film kon­tro­verz­ní, ale roz­hod­ně jde vždyc­ky pře­de­vším o to, jak zábav­ný bude,“ popi­su­je Todd Schulman, Baron Cohenův pro­dukč­ní part­ner. „To vypo­ví­dá o Sachových ambi­cích a na všech­ny zúčast­ně­né to kla­de vel­ké náro­ky, pro­to­že on se za kaž­dých okol­nos­tí sna­ží zajis­tit, aby byla daná scé­na co nej­vtip­něj­ší, sna­ží se ji posu­nout někam dál a co nej­ví­ce ji vypi­lo­vat.“

            Ve fil­mu Grimsby je Baron Cohenovou původ­ní novou posta­vou Nobby. Nejprve se zdá, že je Nobby budižkni­če­mu, ale exis­tu­je mož­nost, že to má všech­no doko­na­le pro­myš­le­né. „Je to pova­leč na pod­po­ře – má devět dětí a sna­ží se obelstít stát, aby zís­kal co nej­víc výhod,“ říká Baron Cohen. „Ale přes­to milu­je své děti i svou pří­tel­ky­ni. Je to krás­ka s buja­rý­mi křiv­ka­mi Rebel Wilson, do kte­ré je zami­lo­va­ný až po uši. Je to skvě­lý táta. Pro svou rodi­nu udě­lá coko­liv. Rodina je jedi­ným smys­lem jeho živo­ta, a k úpl­nos­ti jí chy­bí jen jeho bra­tr.“

            Po 28 letech odlou­če­ní, kdy byl Sebastian poslán do dět­ské­ho domo­va, by se moh­lo zdát, že Sebastian – ze kte­ré­ho se stal špi­ón – podob­ným nedo­stat­kem netr­pí. Ale když se spo­lu brat­ři set­ka­jí, zjiš­ťu­je Sebastian, že i jemu v živo­tě cosi chy­bě­lo.

            V roli Sebastiana se obje­vu­je Mark Strong, kte­rý má na svém kon­tě nedáv­né úspě­chy v roli Merlina ve sním­ku Kingsman: Tajná služ­ba. „Obsadili jsme něko­ho, kdo by pod­le nás mohl být sku­teč­ně obsa­zen do oprav­do­vé­ho akč­ní­ho fil­mu, a tím někým byl Mark Strong,“ popi­su­je Baron Cohen. „Je neu­vě­ři­tel­ně drs­ný. Všechny kaska­dér­ské scé­ny natá­čí sám. Je to skvě­lý bojov­ník. A je napros­to uvě­ři­tel­ný – ani na vte­ři­nu o něm neza­po­chy­bu­je­te.“

            „Znal jsem Sachovy před­cho­zí fil­my, ale upřím­ně řeče­no jsem netu­šil, do čeho se pouš­tím,“ pro­hla­šu­je Strong na téma role v kome­dii Sachy Barona Cohena. „Natáčení pro­bí­há poměr­ně pozo­ru­hod­ně. Sacha se sna­ží dělat si legra­ci ze vše­ho, z čeho se dá, a pokou­ší se za všech okol­nos­tí páchat roz­ruch. Ale pod slup­kou téhle anar­chie se ukrý­vá poměr­ně sofis­ti­ko­va­ný pro­ces hle­dá­ní vti­pů. Máte k dis­po­zi­ci veli­ce struk­tu­ro­va­ný pří­běh a sce­náris­té veli­ce spe­ci­fic­ky dohlí­že­jí na dia­lo­gy, kte­ré napsa­li a kte­ré vy pro­ná­ší­te. Pokud mi někde vypadlo něja­ké slův­ko, bylo to důle­ži­té, pro­to­že to slo­vo tam bylo pro­to, aby humor správ­ně fun­go­val.“

            „Mark je per­fekt­ním před­sta­vi­te­lem seri­oz­ní role,“ míní Leterrier. „Je chyt­rý, vtip­ný a inte­li­gent­ní. Pochopí vtip, ale nepře­há­ní to s reak­cí na něj. Velice čas­to pro­to na daný vtip rea­gu­je tak, jak na něj budou rea­go­vat i divá­ci – tak­že Markovy reak­ce na Sachu jsou vel­kým zdro­jem humo­ru. Nemohli jsme si přát lep­ší­ho her­ce, než je Mark, a se Sachou se sku­teč­ně cho­va­li jako dva brat­ři.“

            Leterrier je zná­mý pře­de­vším coby reži­sér fil­mo­vých hitů Kurýr a Podfukáři, a Todd Schulman pro­hla­šu­je, že reži­sé­ro­vy zku­še­nos­ti ve spo­je­ní s jeho při­ro­ze­nou pova­hou z něj čini­ly ide­ál­ní­ho adep­ta pro reži­sér­ské křes­lo sním­ku Grimsby. „Aby tenhle film fun­go­val, musí­te akč­ním scé­nám uvě­řit,“ vysvět­lu­je Schulman. „Celý film musí půso­bit tak, jako bys­te vza­li kla­sic­ký akč­ní film a zasa­di­li do něj posta­vu idi­o­ta. Věděli jsme, že je Louis ohrom­ně talen­to­va­ný, co se natá­če­ní akč­ních scén v náklad­ných fil­mech týče, ale na všech­ny udě­lal vel­ký dojem i jeho smy­sl pro humor. Dávkuje ho veli­ce decent­ně, což bylo pro náš film ide­ál­ní.“

            Leterrier přes­to říká, že natá­če­ní kome­die se nepo­do­ba­lo niče­mu, co zatím během své režij­ní kari­é­ry zažil. „Natáčeli jsme v kuse tře­ba 45 minut. Během scén jsem pra­co­val s více kame­ra­mi a vytvá­řel mezi nimi růz­né stři­hy. Šlo pro mě o zce­la nový styl natá­če­ní,“ popi­su­je Leterrier. Ale tak to zkrát­ka cho­dí, když natá­čí­te se Sachou Baronem Cohenem. „V tomhle fil­mu ze sebe chr­lí jed­nu věc za dru­hou – nikdy se neza­sta­vu­je. Jeho mysl pra­cu­je veli­ce surre­ál­ně.“

            Právě tato mysl, kte­rá se cho­pi­la také úlo­hy spo­lu­au­to­ra scé­ná­ře, pro her­ce vymys­le­la celou řadu útrap. „Jednoho památ­né­ho dne na mě Sacha opa­ko­va­ně sko­čil a násled­ně mi roz­bil o hla­vu láhev,“ vzpo­mí­ná Strong. „Pak jsem se topil v autě. Byl jsem uvěz­ně­ný v těs­ném kos­tý­mu o roz­mě­rech spa­cí­ho pyt­le. Strávil jsem den na afric­kých plá­ních v ledo­vém vichru. A pro­žil jsem tři dny v malém domě s celou Nobbyho rodi­nou. Všechny ty útra­py nepod­stu­po­val jen Sebastian – já je musel pod­stou­pit také.“

            „Cokoliv, co si Sacha na her­ce vymys­lí, je on sám scho­pen dese­ti­ná­sob­ně trumf­nout. Sacha udě­lá kvů­li vti­pu coko­liv,“ říká Leterrier. Kromě toho Leterrier vysvět­lu­je, že se mu nechtě­lo pře­ne­chat veš­ke­rou zába­vu pou­ze her­cům – domní­val se, že by bylo jedi­ně fér, aby sám pro­žil všech­no to, co žádal po Baronovi Cohenovi a Strongovi. „Když se muse­li namo­čit, byl jsem mok­rý také. Když mrz­li, mrz­nul jsem i já. Když byli nazí oni, byl jsem i já nahý. Sacha byl jed­ním ze sce­náris­tů fil­mu, tak­že byl na všech­no při­pra­ve­ný, ale já nechtěl, aby se Mark cítil zne­u­ží­va­ný. Takže jsem s ním držel basu.“

            Vzhledem k tomu, že hlav­ní roli fil­mu měl ztvár­nit Baron Cohen a role jeho bra­t­ra se ujal Mark Strong, poda­ři­lo se tvůr­cům fil­mu zís­kat pro zby­lé role veli­ce roz­ma­ni­tý a zají­ma­vý herec­ký tým výteč­ných komi­ků.

            „Sledovat Sachu při tvor­bě humor­ných scén je jako sle­do­vat Michaela Jordana, jak hází na koš,“ říká Isla Fisher, kte­rá ve fil­mu před­sta­vu­je Jodie, Sebastianovu vyvo­le­nou. „Je to jako vyso­ká ško­la humo­ru a nau­či­la jsem se toho od něj hroz­ně moc. My ostat­ní se ale ve svých rolích musí­me cho­vat napros­to váž­ně – Sachova posta­va je tak pře­hna­ná, že potře­bu­je­me, aby zby­tek fil­mu půso­bil veli­ce rea­lis­tic­ky.“

            Fisher stu­do­va­la gro­tes­ku, tak­že šan­ce pra­co­vat na sním­ku Grimsby pro ni byla jako vrá­tit se domů. „Jakmile mám ztvár­nit humor­nou posta­vu, mám obrov­skou spous­tu mož­nos­tí, jak dát prů­chod své vnitř­ní potrh­los­ti. Je to ta nej­zá­bav­něj­ší čin­nost, jakou znám,“ říká.

            Fisher s reži­sé­rem Louisem Leterrierem v minu­los­ti spo­lu­pra­co­va­la na sním­ku Podfukáři. „Je skvě­lé sle­do­vat, jak si roz­ši­řu­je obzo­ry a zkou­ší také kome­dii, pro­to­že Louis k natá­če­ní fil­mů při­stu­pu­je svě­žím a zají­ma­vým způ­so­bem,“ míní. „Neustále hýbe s kame­rou – půso­bí to fre­ne­tic­ky a živo­čiš­ně. Dokáže stvo­řit svět špi­o­nů, ale má také skvě­lý smy­sl pro humor.“

            Fisher je samo­zřej­mě ve sku­teč­nos­ti Baronovou Cohenovou man­žel­kou, a říká, že Nobby je jed­nou z jejích nej­ob­lí­be­něj­ších postav, kte­ré její man­žel vytvo­řil – ze zce­la spe­ci­fic­kých důvo­dů. „Co se týče téhle posta­vy, mám obrov­ské štěs­tí, pro­to­že Sacha nosil paru­ku,“ vysvět­lu­je. „Musela jsem spát s někým, kdo jako Borat nosil obří­ho kní­ra. Když byl Bruno, měla jsem ved­le sebe v poste­li vychrt­lé­ho blonďá­ka s čírem. Nobbyho jsem doma z nich všech vidě­la nej­ra­dě­ji – sice stá­le mlu­vil tím sever­ským pří­zvu­kem, ale ale­spoň vypa­dal úpl­ně nor­mál­ně.“

            Ačkoliv je Fisher sku­teč­nou ženou Barona Cohena, ve fil­mu Nobbyho pří­tel­ky­ni Dawn před­sta­vu­je Rebel Wilson. „Na Sachových kome­di­ích mají všich­ni rádi to, že v maxi­mál­ní míře posou­vá hra­ni­ce,“ míní Wilson. „Mám ráda trou­fa­lé věci – jsem zná­má tím, že se ve svých stan­du­pech a ske­čích také nedr­žím pří­liš při zemi – ale tenhle film to vše posou­vá na doce­la jinou úro­veň.“

            Wilson, kte­rá se do natá­če­ní sním­ku Grimsby pus­ti­la jen dva týd­ny poté, co dokon­či­la natá­če­ní fil­mu Ladíme 2, říká, že se ihned pus­ti­la do „pří­prav na roli“. „Sacha chtěl, aby Dawn byla uvě­ři­tel­ná dív­ka ze seve­ru, tak­že jsem se vyda­la na nároč­ný šes­ti­den­ní výlet po seve­ru Anglie,“ říká. „Prošla jsem si kadeř­nic­ké saló­ny i neh­to­vá stu­dia – dokon­ce jsem jed­no odpo­led­ne pra­co­va­la i v restau­ra­ci v Blackpoolu. Bylo to nároč­né – a teď vím napros­to všech­no o pří­pra­vě ryby s hranolky...no, více­mé­ně všech­no!“ Když vstře­ba­la míst­ní atmo­sfé­ru, zača­la Wilson spo­lu­pra­co­vat s dia­lek­to­vým instruk­to­rem na svém sever­ském pří­zvu­ku. „Sacha mi pořád opa­ko­val, že jemu trva­lo měsíc, než se nau­čil mlu­vit se správ­ným pří­zvu­kem, a že pokud ho mám mít taky, tak musím začít tvr­dě dřít. A že chce, aby ten pří­zvuk byl doko­na­lý. Snažila jsem se ze všech sil a upřím­ně dou­fám, že bude můj pří­zvuk ve fil­mu půso­bit věro­hod­ně.“

            Příběh toho, jak byla obsa­ze­na Gabourey Sidibe, je pří­bě­hem, kte­rý by klid­ně mohl pochá­zet z pera holly­wo­od­ské­ho pub­li­cis­ty ze sta­ré ško­ly. Na exklu­ziv­ním osca­ro­vém večír­ku, kte­rý pořá­da­la Madonna se svým mana­že­rem Guyem Osearym si spo­lu Sidibe a Baron Cohen, oba v minu­los­ti nomi­no­va­ní na Oscara (Sidibe za svůj výkon ve fil­mu Precious, Baron Cohen za scé­nář k Boratovi) poví­da­li o roli v chys­ta­ném fil­mu. „Říkal mi, jak skvě­lá kome­di­ál­ní hereč­ka pod­le něj jsem, a já mu to nevě­ři­la,“ popi­su­je Sidibe. „Ale zeptal se mě, jest­li bych doká­za­la mlu­vit s afric­kým pří­zvu­kem, a já zalha­la a řek­la, že ano, a on se mě pak zeptal, kdo mě zastu­pu­je, a můj mana­žer­ka byla zrov­na pří­tom­na, tak­že jsem na ni uká­za­la a oni spo­lu cosi pro­bí­ra­li. A o dva týd­ny poz­dě­ji se mi mana­žer­ka ozva­la mai­lem, jest­li si vzpo­mí­nám na ten film, o kte­rém jsem se se Sachou Baronem Cohenem bavi­la na tom večír­ku… No, pros­tě to asi mys­lel váž­ně a sku­teč­ně se domní­val, že umím být vtip­ná.“

            Penélope Cruz uza­ví­rá hlav­ní herec­ký tým coby Rhonda George, šéf­ka mezi­ná­rod­ní zdra­vot­ní orga­ni­za­ce. „Byla jsem nad­še­ná z mož­nos­ti se na tomhle fil­mu podí­let, pro­to­že Sacha pros­tě nemá kon­ku­ren­ci,“ říká Cruz. „Oprostit se od svých zábran je ohrom­ná zába­va.“

            Další člen­kou herec­ké­ho týmu fil­mu je také Annabelle Wallis. „Představuji Linu Smithovou – je to doce­la divo­š­ka,“ říká. „Je to zápor­ná posta­va, kte­rá má za úkol svést Sebastiana a dostat z něj jis­té infor­ma­ce – a nako­nec to pro ni všech­no dopad­ne napros­to otřes­ně. Ale je to veli­ce oká­za­lá a ele­gant­ní role.“

            Film začí­ná vel­ko­le­pou akč­ní sek­ven­cí, kte­rou sle­du­je­me oči­ma Sebastiana, nej­lep­ší­ho taj­né­ho agen­ta v Británii. Pro vedou­cí­ho kaska­dé­rů Adama Kirleyho před­sta­vo­va­ly úvod­ní strán­ky scé­ná­ře pozo­ru­hod­nou výzvu – a už se od něj při čte­ní nedo­ká­zal odtrh­nout. „Těch prv­ních 30 nebo 40 strá­nek půso­bi­lo jako kla­sic­ký akč­ní film,“ při­zná­vá.

            Kameramanem fil­mu byl Oliver Wood, kte­rý ve své oso­bě spo­ju­je svět akč­ní­ho fil­mu (včet­ně fil­mů jako Bournův mýtus či Bourneovo ulti­má­tum) a kome­die (čas­to spo­lu­pra­co­val s Adamem McKayem a Willem Ferrellem na fil­mech jako Ricky Bobby či Zprávař 2). „Chtěl jsem, aby nato­čil šíle­né auto­mo­bi­lo­vé havá­rie, kte­ré zná­me z fil­mů o Bourneovi, ale se Sachou Baronem Cohenem,“ popi­su­je Leterrier.

            Pro explo­ziv­ní úvod­ní sek­ven­ci fil­mu spo­ji­li Leterrier a Wood své síly s Chadem Stahelskim, o kte­rém Leterrier říká, že je to „geni­ál­ní pomoc­ný reži­sér a také zdat­ný cho­re­o­graf kaska­dér­ských scén. Nikdy jsme se v minu­los­ti nese­tka­li, ale do prá­ce na našem fil­mu se pus­til s obrov­skou dáv­kou nápa­dů, plný ener­gie, a vypra­co­val pro úvod­ní sek­ven­ci sto­ry­bo­ar­dy, všech­no z pohle­du samot­né­ho agen­ta, kte­ré­ho pro­ná­sle­du­jí dro­ny, leta­dla, vla­ky, auto­mo­bi­ly i vrtu­l­ní­ky, obsa­hu­je honič­ku na motor­kách i v autech či scé­nu, ve kte­ré se pro­plé­tá­me mezi rotu­jí­cí­mi osa­mi náklad­ní­ho auto­mo­bi­lu, kte­ré máme pří­mo před oči­ma.“

            To tedy bylo prv­ních 30 nebo 40 strá­nek… „A pak jsme se dosta­li ke scé­ně se slo­nem,“ popi­su­je Kirley. „Stále se jed­ná o veli­ce reál­nou akč­ní scé­nu – tako­vou, jakou bys­te poten­ci­ál­ně pou­ži­li ve sku­teč­ném, váž­ně míně­ném akč­ním fil­mu – ale v kome­di­ál­ním pro­stře­dí. Natáčeli jsme scé­ny ve stís­ně­ných pod­mín­kách a scé­ny, ve kte­rých se naši hrdi­no­vé topí a více­mé­ně jsou nuce­ni bojo­vat o své živo­ty. Jen se zkrát­ka jed­ná o odliš­né pro­stře­dí, než je tomu v pří­pa­dě jiných akč­ních fil­mů.“

            Kirley říká, že se Leterrierovy zku­še­nos­ti s natá­če­ním akč­ních fil­mů s Baronovým Cohenovým citem pro kome­dii doko­na­le pro­po­jo­va­ly. „Louis nato­čil v prů­bě­hu let spous­ty akč­ních fil­mů, tak­že doká­zal skvě­le vystih­nout tu rea­lis­tic­kou slož­ku naše­ho sním­ku, zatím­co Sacha se sce­náris­ty při­spě­li slož­kou kome­di­ál­ní. Největším uspo­ko­je­ním pro mě bylo to, že jsme doká­za­li nato­čit zdán­li­vě rea­lis­tic­ké akč­ní scé­ny, kte­ré ale fun­go­va­ly v rám­ci kome­di­ál­ních prv­ků, po nichž tou­žil Sacha.“

            Kirley podo­tý­ká, že se jed­na­lo o namá­ha­vou prá­ci – nejen pro­to, že někte­ré z kaska­dér­ských scén byly veli­ce nároč­né, pokud měly být pro­ve­de­ny bez­peč­ně, a byly srov­na­tel­né s jaký­mi­ko­liv jiný­mi, na kte­rých se kdy podí­lel, ale také pro­to, že pokud by k nim při­stu­po­va­li pří­liš váž­ně, moh­lo by dojít k tomu, že by pří­liš váž­ně vyzněl i film samot­ný. „Louis se s tím ale doká­zal skvě­le vypo­řá­dat,“ pokra­ču­je Kirley. „Odvedl skvě­lou prá­ci a doká­zal akč­ní scé­ny doko­na­le pro­po­jit s kome­di­ál­ní­mi prv­ky.“

            Pro Kirleyho se jed­na­lo o zce­la spe­ci­fic­ké natá­če­ní, kte­ré se nepo­do­ba­lo žád­né­mu, jakých se kdy zúčast­nil. S ohle­dem na bez­peč­nost všech zúčast­ně­ných muse­ly být kaska­dér­ské scé­ny napros­to doko­na­le vymyš­le­né, nača­so­va­né a pro­ve­de­né, tak­že i natá­če­ní akč­ních fil­mů bývá obvykle poměr­ně jas­ně naplá­no­va­né a kaž­dý ze zúčast­ně­ných vždy napros­to přes­ně ví, kdy a za jakých okol­nos­tí se daná kaska­dér­ská scé­na ode­hra­je. K natá­če­ní vět­ši­ny kome­dií se ale při­stu­pu­je poně­kud uvol­ně­ně­ji. Režisér napří­klad může jed­nu scé­nu natá­čet bez pře­stáv­ky dlou­hé minu­ty, aby her­cům dal pro­stor pro hle­dá­ní vhod­né kome­di­ál­ní polo­hy. „Všechno se vyví­jí ze dne na den, dokon­ce i záběr od zábě­ru, jak vzni­ka­jí alter­na­tiv­ní ver­ze stej­né scé­ny,“ popi­su­je. „Takže jsme se coby kaska­dé­ři muse­li také při­způ­so­bo­vat, pro­to­že mno­ho­krát došlo k tomu, že změ­ny z jejich stra­ny ovliv­ni­ly i naši prá­ci – jak dochá­zí ke změ­nám scén, musí­te být schop­ni na ně rea­go­vat.“

            Při svém pří­stu­pu k režii sním­ku Grimsby se Louis Leterrier zamě­řo­val pře­de­vším na to, aby vše dová­děl až na hra­ni­ce mož­nos­tí – humor, exte­ri­é­ry, výtvar­nou strán­ku fil­mu, kame­ru – aby se tak divá­ci dočka­li té nej­ú­žas­něj­ší podí­va­né, jakou si dove­dou před­sta­vit. „Ve Francii mi pře­zdí­va­jí Pan Plus, pro­to­že se sna­žím neu­stá­le vše stup­ňo­vat, dokud nemá­me v rukou tu nej­lep­ší, nej­ex­trém­něj­ší a nejdy­na­mič­těj­ší ver­zi dané scé­ny,“ vysvět­lu­je Leterrier. „Lituji obslu­hu našich kamer – celý film se natá­čel v ruce nebo pomo­cí Steadicamu, s jeřá­by nebo s kame­ra­mi zavě­še­ný­mi na lanech. To je po strán­ce obslu­hy kamer veli­ce nároč­né. Přidejte si k tomu Sachův humor, kdy je scho­pen se ve kte­rý­ko­liv oka­mžik vydat jakým­ko­liv smě­rem a udě­lat napros­to coko­liv, co se mu zachce, a máte prá­ce až nad hla­vu. Neexistují tu žád­né záchran­né sítě. Ale mys­lím, že prá­vě pro­to se nám se Sachou spo­lu­pra­co­va­lo tak dob­ře – já k reží­ro­vá­ní při­stu­pu­ji napros­to stej­ně, jako on při­stu­pu­je k humo­ru.“

            Výtvarnice Kave Quinn pro­hla­šu­je, že vizu­ál­ní podo­ba fil­mu vychá­ze­la z vel­ké čás­ti z kon­tras­tů mezi Nobbyho svě­tem v děl­nic­ké čtvr­ti v Grimsby, a Sebastianovým svě­tem pře­hna­ně ele­gant­ních a ste­ril­ně vyhlí­že­jí­cích agen­tů, aby se tyto dva svě­ty v závě­ru fil­mu pro­po­ji­ly. „Když se pohy­bu­je­te mezi lid­mi v Grimsby, je všech­no barev­ně poměr­ně pes­t­ré, zatím­co Sebastianův zbo­hat­lic­ký svět je krás­ný, ale chlad­ný. Mým úko­lem bylo zajis­tit, aby to všech­no půso­bi­lo věro­hod­ně, ale také abychom docí­li­li mezi těmi­to dvě­ma svě­ty rov­no­váhy.“

            Quinn také úzce spo­lu­pra­co­va­la s kosty­mé­rem Paco Delgadem, aby zajis­ti­li, že posta­vy budou v kon­tex­tu své­ho pro­stře­dí půso­bit veli­ce výraz­ně. Například „Sebastian má na sobě v hote­lo­vém poko­ji ve tře­tím svě­tě výhrad­ně čer­né tak­tic­ké oble­če­ní. Takže jsem chtě­la, aby ten pokoj byl barev­ný. Stejně tak jsem vědě­la, že Nobby bude vět­ši­nu fil­mu v bílém trič­ku, tak­že jsem se sna­ži­la o to, aby deko­ra­ce pří­liš bílé neob­sa­ho­va­ly – pokud budou barev­né, bude s nimi kon­tras­to­vat.“

            Snímek Grimsby se natá­čel na dvou hlav­ních loka­cích – v Anglii a v Jižní Africe. „Původně jsme měli v plá­nu natá­čet v Africe mož­ná tak 10 nebo 15 dní – scé­nu se slo­nem, nic víc,“ popi­su­je reži­sér Louis Leterrier. „Ale naše vedou­cí výro­by Louise Rosner Meyer byla veli­ce moud­rá – vědě­la, že konec fil­mu se ode­hrá­vá v Chile, a zača­la hle­dat exte­ri­é­ry, kte­ré by se pro natá­če­ní těch­to scén daly pou­žít. Když jsem se za ní vydal – nikdy jsem v Jihoafrické repub­li­ce nebyl – a pro­ces­to­val s ní nej­růz­něj­ší loka­ce, jsme na kon­ci dru­hé­ho dne měli odškrt­nu­té všech­ny potřeb­né exte­ri­é­ry na poměr­ně dlou­hém sezna­mu. Kapské měs­to není vel­ké, ale může­te někam jet 10 nebo 20 minut autem a najed­nou všech­no vypa­dá napros­to jinak. Máte tu dva růz­né oce­á­ny, v létě sem vane hor­ký vzduch z afric­kých plá­ní, a v zimě zase chlad­ný z Antarktidy. Je to pros­tě úžas­né mís­to – do té míry, že jsme tam nako­nec nato­či­li zhru­ba polo­vi­nu celé­ho fil­mu. Chovali se k nám veli­ce vstříc­ně a vlá­da nám poskyt­la někte­ré výho­dy – nemluvě o tom, že míst­ní štá­by a uměl­ci jsou napros­to neu­vě­ři­tel­ní.“

            V Jihoafrické repub­li­ce na pozem­ku vinař­ství Lourensford tvůr­ci fil­mu vybu­do­va­li luxus­ní safa­ri rezi­den­ci, ve kte­ré by se měla ode­hrá­vat význam­ná schůz­ka, kte­ré se Nobby zúčast­ní. „Jednalo se o skvě­lou loka­ci,“ míní Leterrier. „A slun­ce celý den sví­ti­lo přes­ně tak, jak jsme potře­bo­va­li. Postavili jsme tu úžas­né deko­ra­ce – ráno jsem sem moc rád cho­dil na pro­cház­ku a díval se na ně. Jak slun­ce zvol­na vychá­ze­lo nad hora­mi, vypa­da­lo to úchvat­ně.“

            „Nejprve jsme plá­no­va­li, že bychom pro potře­by téhle scé­ny posta­vi­li kuli­sy v ate­li­é­ru v Británii,“ říká Quinn. „Ale jde o to, že pokud se podí­vá­te na podob­né luxus­ní uby­to­vá­ní na safa­ri, je na nich luxus­ní prá­vě to pro­stře­dí, ve kte­rém sto­jí. Uvědomili jsme si, že něče­ho tako­vé­ho bychom v ate­li­é­ru v Británii nikdy nemoh­li dosáh­nout. Takže když došlo k tomu, že se naše plá­no­va­né natá­če­ní v Jihoafrické repub­li­ce pro­táh­lo, roz­hod­li jsme se, že by bylo dob­ré zku­sit najít něja­kou úžas­nou loka­ci, kde bychom vše moh­li vybu­do­vat, a to se nám poda­ři­lo.“

            I když byly nicmé­ně deko­ra­ce sebe­krás­něj­ší, reži­sé­ro­vi akč­ní­ho fil­mu se během natá­če­ní honí hla­vou vždy pou­ze jedi­ná věc: „Říkal jsem si, že když už jsme to všech­no posta­vi­li, tak bychom to moh­li také zni­čit!“ smě­je se. „A pak, když jsme to zni­či­li, mě napadlo, že bychom moh­li posta­vit ješ­tě model a ten zni­čit ješ­tě dra­ma­tič­tě­ji, čis­tě pro zába­vu.“

            Vedoucí týmu spe­ci­ál­ních efek­tů Cordell McQueen byl zod­po­věd­ný za natá­če­ní vel­ké čás­ti explo­zí, kte­ré se ve fil­mu obje­vu­jí. Natáčení na pozem­cích Lourensford zna­me­na­lo, že všech­ny explo­ze muse­ly mít co nejmen­ší sku­teč­né násled­ky. Z McQueenova pohle­du to zna­me­na­lo jedi­né: pou­žít pro­pan. „Ve fil­mu je tahle luxus­ní rezi­den­ce zasa­že­na stře­lou z rake­to­me­tu,“ popi­su­je McQueen. „Použili jsme pro­pan a množ­ství mecha­nis­mů, kte­ré po oko­lí roz­há­ze­jí nej­růz­něj­ší trosky, a během výbuchu se v zábě­ru také obje­vu­jí dva kaska­dé­ři.“

            Další loka­ce v Jižní Africe zastu­po­va­ly ve fil­mu Chile, kde se během vyvr­cho­le­ní celé­ho fil­mu koná fot­ba­lo­vé mis­trov­ství svě­ta. Například v Kapském měs­tě se nachá­zí sta­di­on, kte­rý by tako­vým potře­bám vyho­vo­val. S pomo­cí digi­tál­ních tech­no­lo­gií se poda­ři­lo z něko­li­ka sto­vek sku­teč­ných sta­tis­tů vytvo­řit osm­de­sát tisíc jása­jí­cích fot­ba­lo­vých fanouš­ků.

            Pokud jde o kos­týmy, jakož­to syn Catherine Leterrier, zná­mé a na Oscara nomi­no­va­né fil­mo­vé kosty­mér­ky, se Louis Leterrier veli­ce inten­ziv­ně zají­mal o styl jed­not­li­vých postav, a Baron Cohen s ním ten­to zájem sdí­lel. „Sacha vypa­dá vždy veli­ce výmluv­ně – jeho posta­vy se dají snad­no nakres­lit,“ podo­tý­ká Leterrier. „Borat má knír a roz­cu­cha­né vla­sy. Ali G má brad­ku a brý­le. Bruno zase číro. Takže jsme chtě­li, aby i Nobby vypa­dal veli­ce spe­ci­fic­ky, a s pomo­cí Paco Delgada, naše­ho kosty­mé­ra, a Katy Fray, kte­rá měla na sta­ros­ti úče­sy a mas­ky, jsme tako­vou podo­bu nalez­li.“

            Delgado s Baronem Cohenem v minu­los­ti spo­lu­pra­co­val na sním­ku Bídníci, ve kte­rém si Baron Cohen zahrál Thénardiera. V pří­pa­dě sním­ku Grimsby Baron Cohen s Delgadem záhy došli ke dvě­ma závě­rům. „V prv­ní řadě šlo o to, že jeho styl by měl být v rám­ci celé­ho fil­mu kon­zis­tent­ní, a ve dru­hé o to, že by se mělo jed­nat o oble­če­ní ve fot­ba­lo­vém sty­lu,“ říká. „Spousta lidí na seve­ru Anglie se tak oblé­ká – naku­pu­jí oble­če­ní ve spor­tov­ních potře­bách. Usoudili jsme, že by Nobby měl mít tak tro­chu piv­ní pupek – jeho silu­e­ta by měla půso­bit poně­kud zka­ri­ko­va­ně a měl by ji dopl­ňo­vat jeho účes a kot­le­ty.“

            Stejné úsi­lí bylo věno­vá­no i tvor­bě kos­tý­mu pro Marka Stronga. „Jedná se o pros­tý oblek s trič­kem, kte­ré jsme pro něj navrh­li a kte­ré sle­du­jí linie jeho těla. Jedná se o veli­ce nená­pad­né­ho člo­vě­ka z vyš­ší střed­ní tří­dy, kte­rý na sebe nechce z mno­ha růz­ných důvo­dů pou­tat pří­liš pozor­nos­ti.“

            Rebel Wilson si v rám­ci své role tak­též vyslou­ži­la oje­di­ně­lý styl. „Trochu jsme její kos­tým nad­sa­di­li, pro­to­že se jed­ná o kome­di­ál­ní posta­vy,“ říká, „ale přes­to se stá­le musí­te držet při zemi a pří­liš to nepře­há­nět. Mám na sobě obvykle spíš dost při­lé­ha­vé oble­če­ní, kte­ré mi tak doce­la neli­cho­tí. A co se týče úče­su a líče­ní, apli­ko­va­li jsme na ni pár nená­pad­něj­ších i nápad­něj­ších nápa­dů – pří­čes­ky mám záměr­ně tro­chu del­ší a v tro­chu jiné bar­vě, než jakou mají moje sku­teč­né vla­sy, a líče­ní se tak úpl­ně neda­ří zvý­raz­nit mou sku­teč­nou krá­su.“

---