Jak kouzlo do houslí vklouzlo - poetický příběh o Františkovi

František jako malý chla­pec milo­val hud­bu, fas­ci­no­va­ly ho hudeb­ní nástro­je. Jeho pan uči­tel ho začal učit hrát na hous­le. Rodiče měly hos­po­dář­ství a moc s tím nesou­hla­si­li. Říkali, že si hud­bou nic nevy­dě­lá a nebu­de se umět sta­rat o jejich hos­po­dář­ství. Nakonec ale svo­li­li a František se učil hrát na hous­le ve měs­tě. Vyrostl a v dospě­los­ti byl velice úspěš­ným hudeb­ní­kem. Vše by bylo nád­her­né, kdy­by neza­sá­hl zlý čer­nok­něž­ník. A jak to vše nako­nec dopadlo? Tak to už se nech­te pře­kva­pit a pusť­te se do čte­ní toho­to nád­her­né­ho pří­bě­hu. 

Krásný, hře­ji­vý pří­běh Františka vás pohla­dí po duši a zahře­je u srdíč­ka. Pohádka s pona­u­če­ním, že odpouš­tět v živo­tě je nesmír­ně důle­ži­té, vztek a závist do mezi­lid­ských vzta­hů roz­hod­ně nepat­ří a je s nimi tře­ba umět bojo­vat, ale pře­de­vším lás­ka k hud­bě a hudeb­ním nástro­jů je oprav­du nád­her­ná.

Knihu bych dopo­ru­či­la všem, co mají rádi pří­běhy o hud­bě a hudeb­ních nástro­jích, všem dětem i dospě­lým. Knihu zajis­té oce­ní i začí­na­jí­cí čte­ná­ři, jeli­kož má méně tex­tu a k tomu pou­ta­vé ilu­stra­ce.

Kniha je nád­her­ná. Autorka i ilu­strá­tor­ka si daly zále­žet, aby se líbi­la dět­ské­mu oku, ale i dospě­lé­mu. Námět pohád­ky je velice zají­ma­vý. Hudební nástro­je pro mě před­sta­vu­jí něco fas­ci­nu­jí­cí­ho. Mám moc ráda, když hra­ji na kla­vír a sly­ším ty líbez­né tóny a děti k tomu zpí­va­jí. Hudba mě nesmír­ně uklid­ňu­je, dodá­vá mě pocit jis­to­ty, bez­pe­čí. Způsob vyprá­vě­ní autor­ky mám moc ráda. Její pří­běhy jsou líbi­vé, pří­jem­né, lás­ky­pl­né.

Několik slov o autor­ce:

Daniela Krolupperová je čes­ká spi­so­va­tel­ka dět­ských knih a pře­kla­da­tel­ka ze sever­ských jazy­ků. Narodila se 31. říj­na 1969 v Praze.

Vystudovala norš­ti­nu s fin­šti­nou na filo­so­fic­ké fakul­tě Univerzity Karlovy v Praze. Poté stu­do­va­la na lido­vé vyso­ké ško­le v Norsku žur­na­lis­ti­ku a jazy­ky na uni­ver­zi­tách. V Helsinkách a Oslu. Při stu­diu pra­co­va­la jako redak­tor­ka zahra­nič­ní redak­ce v tis­ko­vé agen­tu­ře ČTA. Od ukon­če­ní stu­dia pra­cu­je jako pře­kla­da­tel­ka a tlu­moč­ni­ce ve svo­bod­ném povo­lá­ní.

Žije v Praze a má tři dce­ry. Velkou záli­bu vždyc­ky nalé­za­la ve spor­tu. V dět­ství řadu let závod­ně pla­va­la, nyní ráda cvi­čí aero­bik, v zimě jez­dí na běž­kách a v létě téměř neslé­zá z kola. Mezi její kni­hy pat­ří Draka je lep­ší pozdra­vit aneb O eti­ke­tě, Zločin na Starém Městě praž­ském, Zákeřné keře, Bubáček, Past na koru­nu, Rybí sli­by, Mizející hmy­zí­ci a mno­ho dal­ších kní­žek.

Kniha je urče­na pro děti od 5 let.

Ukázka z kni­hy:

Mistr hous­lař nežil mezi lid­mi, ale hod­ný kus ces­ty od lidí. Pro svou prá­ci potře­bo­val ticho. Úplné ticho. Jinak by nedo­ká­zal vyrá­bět nástro­je, kte­ré dáva­jí vznik­nout hud­bě. Lidé býva­jí hluč­ní. Proto si hous­lař posta­vil dům za lou­kou, lesem a pas­t­vi­na­mi na úpa­tí vyso­kých hor.

Housle vyrá­běl z javo­ro­vé­ho a smr­ko­vé­ho dře­va. Dřevo bylo zna­me­ni­té, dob­ře vysu­še­né a velmi sta­ré. Pokaždé, když hous­lař dokon­čil nový nástroj, vzal do ruky ten­ký kolí­ček ze smr­ko­vé­ho dře­va. Velmi opa­tr­ně vlo­žil do vnitř­ku hous­lí. Tím vtis­kl nástro­ji duši. Teprve s duší byly hous­le hoto­vé. Mohly hrát, vydá­vat tóny. Bez duše to bylo pou­hé němé dře­vo. Lidé věři­li, že smr­ko­vé dře­vo, kte­ré mis­tr hous­lař na výro­bu pou­ží­vá, má kou­zel­nou moc, a pro­to vydá­va­jí jeho hous­le neo­by­čej­ně líbez­ný a slad­ký tón. Tak tomu ale neby­lo.

• Autor: Daniela Krolupperová
• Ilustrace: Michaela Bergmannová
• Žánr: dob­ro­druž­ství pro děti, pohád­ky
• Vydáno: 2021, Vydalo nakla­da­tel­ství Mladá fron­ta ve spo­leč­nos­ti Albatros media, Praha
• Počet stran: 64
• Vazba kni­hy: váza­ná s lami­no­va­ným pota­hem
• ISBN: 978-80-204-5918-3

---

• Foto kni­hy: Nakladatelství Mladá fron­ta ve spo­leč­nos­ti Albatros media, Praha
• Fotka od Ri Butov z Pixabay

---