Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Mladý Viking zjistí, že klíčem k ukončení staletého konfliktu s draky je spřátelit se s nimi – ve filmu Jak vycvičit draka, novém hraném remaku animovaného snímku z roku 2010, který má premiéru tento víkend v Praze i kinech po celém světě.
Ve srovnání s posledními hranými verzemi animovaných klasik od Disneyho se tento film blíží originálu jak příběhem, tak výpravou – a dokonale zachycuje jeho kouzlo. Výsledkem je tak lepší aktualizace, než cokoli, co myší dům přinesl od Knihy džunglí z roku 2016.
Není to žádné překvapení, protože režisér a spoluscenárista Dean DeBlois, který natočil původní film i jeho dvě pokračování, se k tomuto příběhu vrátil. Jeho nový Jak vycvičit draka tolik připomíná předchozí snímky, že se může zdát zbytečný, ale díky nádherným širokoúhlým záběrům z Islandu, Faerských ostrovů a lesů Severního Irska, vynikajícím hereckým výkonům a sugestivní hudbě skladatele Johna Powella, jenž navazuje na své předchozí dílo, film svou existenci živě obhajuje.
Jeden důležitý rozdíl však spočívá v tónu – převedení příběhu z animovaného světa do hraného znamená temnější pojetí. Kreslené přehnané kostýmy a výprava pomáhají udržet lehkost animáku, ale scény s ohnivými draky útočícími na živé herce připomínají spíše Hru o trůny než animovaný film. Vyvrcholení se navíc mění v monster film ve stylu Godzilly, což může být pro nejmenší diváky děsivé.
Toto pojetí je temné i po vizuální stránce – často je obtížné sledovat, co se na plátně děje. Interiérové scény připomínají styl filmu Barry Lyndon, kdy kameraman Bill Pope svítil jen svíčkami; exteriéry, zejména akční scény, se odehrávají uprostřed dračího dechu, mlhy, kouře nebo v noci. Temný vzhled sice pomáhá spojit hrané záběry s CGI draky, ale výsledkem je někdy nevábný a i trochu tísnivý vizuál.
To platí hlavně o úvodní scéně – nočním útoku draků na vikingskou vesnici na ostrově Berk. Mladý Škyťák (Mason Thames) vypráví, jak jsou Vikingové a draci od nepaměti nepřáteli, a během posledního střetu málem zajme obávaného draka Nočního běsa – i když mu musíme věřit jen na slovo, protože na plátně je vidět málo.
Po tomto úvodu, inspirovaném Hrou o trůny, vizuál naštěstí oživne. Škyťák je synem drsného vikingského vůdce Kliďase (Gerard Butler), který je z jeho nešikovnosti zaskočen, ale přesto ho přihlásí na výcvik boje s draky pod vedením Tlamouna (Nick Frost). Tlamoun se vydává na svou poslední výpravu, aby našel dračí hnízdo a zbavil vesnici jejich neustálé hrozby.
Škyťák však skutečně málem chytil Nočního běsa a brzy zjistí, že drak uvízl v síti hluboko v lese. Osvobodí ho a tajně si s ním vytvoří pouto – s tvorem, kterému dá jméno Bezzubka. Cestou se naučí spoustu věcí o dracích, které pak využívá během výcviku v mírumilovném zkrocení bestií, k nelibosti svých spolužáků Astrid (Nico Parker), Smrkáče (Gabriel Howell), Rybí nohy (Julian Dennison), Ruffnuta (Bronwyn James) a Tuffnuta (Harry Trevaldwyn).
Film Jak vycvičit draka předává nádherné poselství, převzaté z knih Cressidy Cowellové, o tom, že místo síly a agrese je třeba v bitvách používat znalosti a empatii – a přitom porazit skutečného nepřítele uvnitř sebe samého. To připomíná Sun Tzua („Poznej svého nepřítele i sebe sama“) i Nelsona Mandelu („Tvůj nepřítel není náš nepřítel“) a dnes rezonuje stejně silně jako dřív.
Rok 2025 s hraným Jak vycvičit draka toto poselství tlumočí stejně dobře jako originál. Film si zaslouží pochvalu, že jádro příběhu nepokazil. Kromě toho nabízí spoustu dalších kvalit, zejména pak skvělý charakterový růst Škyťáka – jeho cesta od ubohého outsidera k milovanému vůdci působí opravdově a zaslouženě. Mason Thames (známý z Černého telefonu) v roli, která by pro něj mohla být průlomová, zazáří skutečným filmovým šarmem.
Skvělou podporu mu poskytuje dobře obsazený Gerard Butler jako stoický vikingský náčelník, který si postupně začíná vážit svého syna. I Peter Serafinowicz jako otec Snotlouta pár větami hezky shrnuje tuto proměnu. Škyťákovi vrstevníci, včetně Parkerové v roli Astrid, jsou také půvabně ztvárněni, ač Fishlegs (Dennison) nedostane úplné vykoupení, jaké by si zasloužil.
Navzdory temnějšímu tónu a vizuálu se film Jak vycvičit draka 2025 drží díky procítěnému vyprávění, silným hereckým výkonům a pevnému emocionálnímu jádru, které ctí to, co udělalo originál tak oblíbeným. Je to vzácný hraný remake, který nejen respektuje zdrojový materiál, ale také ho stylově a upřímně rozvíjí. Výsledek je stejně okouzlující jako animovaný film – důkaz, že i starého draka lze naučit novým kouskům.
(4,91 z 5)