Jedna noc

(zatím nehodnoceno)

Loading...

DAVID LAŇKA (scé­nář, režie, pro­du­cent)

Jak bys­te před­sta­vil Jednu noc?

Nejspíš jako film, ve kte­rém pozná­te sami sebe nebo něko­ho ze své­ho blíz­ké­ho oko­lí. Příběh fil­mu se sice nebo­jí jít do urči­tých extré­mů, kte­rých jsme v běž­ném živo­tě ušet­ře­ni, ale vyprá­ví hlav­ně o jed­né nesku­teč­ně sil­né lás­ce, kte­rá toho už hod­ně vydr­že­la, a ješ­tě jí pár pře­ká­žek čeká.

To zní jako roman­tic­ká kome­die…

No, vždyť on taky sex, péče o malé dítě, občas něja­ká ta hád­ka a po ní násle­du­jí­cí usmi­řo­vá­ní, pat­ří ke kaž­dé­mu nor­mál­ní­mu roman­tic­ké­mu vzta­hu (smích).

Myslíte tzv. sex na pro­dej, kte­rým se film zao­bí­rá?

No, tak ten by zrov­na do zdra­vé­ho vzta­hu pat­řit neměl. Ale mě na Jedné noci zají­ma­lo prá­vě to, jakým způ­so­bem může to, čemu říkám roz­pro­dá­vá­ní part­ner­ské inti­mi­ty na plat­for­mách live­cha­tů nebo OnlyFans, ovliv­nit nejen aktu­ál­ní, ale i budou­cí vzta­hy. Za posled­ních tři­cet let jsme si zvyk­li na naho­tu kolem nás, na to, že se sta­lo „nor­mál­ním“ obcho­do­vat s vlast­ním tělem. Pár mra­vo­kár­ců sice řek­ne, že to není zdra­vé, ale už je nikdo nepo­slou­chá. Zvykli jsme si to odbýt tím, ať si kaž­dý dělá, co chce, ale je tře­ba si říct, že prá­vě ta naše libe­rál­nost bude jed­nou pří­či­nou toho, že ze vzta­hů zmi­zí prá­vě ono kouz­lo inti­mi­ty. To, co dřív pat­ři­lo jen těm dvě­ma, je najed­nou běž­ně dostup­né pro kaž­dé­ho. A já netvr­dím, že je nut­né nechat si panictví/panenství na sva­teb­ní noc, ale taky si nemys­lím, že je v pořád­ku tvr­dit, že hle­dám part­ne­ra na celý život, a při­tom kaž­dý dru­hý den spát s někým jiným, což není u mla­dé gene­ra­ce nic neob­vyk­lé­ho.

Musel jste si na těch live­cha­tech dělat něja­ký prů­zkum?

Tak samo­zřej­mě, když o něčem chce­te točit film, musí­te vědět, jak to tam fun­gu­je, jak se tam kdo cho­vá, co po tom dru­hém chce. Jsou cha­ty, kte­ré nijak nevy­bo­ču­jí z toho, co si asi umí­te před­sta­vit, ale pak jsou taky cha­ty, kde se nesta­čí­te divit, co všech­no se tam nabí­zí, a co všech­no se po dív­kách nebo párech chce. Je to něco jako sle­do­vat Teletubbies – po pár minu­tách zjis­tí­te, že na to kou­ká­te s ote­vře­nou pusou a nevě­ří­te vlast­ním očím. Jediné, co bylo oprav­du těž­ké, tak roz­mlu­vit ty, kte­ří na podob­ných plat­for­mách uka­zu­jí nej­in­tim­něj­ší zákou­tí své­ho těla. Moc se jim do toho nechtě­lo, taky pro­to, že je to pro­vo­zo­va­te­li těch domén zaká­za­né, a když těm dív­kám řek­ne­te, že jste fil­mo­vý reži­sér, mají vás para­dox­ně za vět­ší­ho úchy­la, než kdy­bys­te po nich chtěl něja­ké zvrh­lé prak­ti­ky.

A co jste se nako­nec dozvě­děl?

Pár detai­lů jsem nako­nec pou­žil i do fil­mu. Nikoliv těch intim­ních, ale těch vzta­ho­vých. Jedna oprav­du vyhro­ce­ná part­ner­ská situ­a­ce se zaklá­dá na osob­ních zku­še­nos­tech jed­né dív­ky, kte­rá mi mimo­cho­dem řek­la, že kdy­si bylo jejím snem, že se vdá a bude mít spo­ko­je­ný vztah, ale už si nemys­lí, že by někdy doká­za­la něja­ké­mu muži věřit, když od svých part­ne­rek za ní den­ně utí­ka­jí stov­ky chla­pů. A ona je všech­ny na tom onli­nu odba­ví a vypo­slech­ne si ty stov­ky neu­stá­le doko­la stej­ných pololží, jak jim žena nero­zu­mí, nedá­vá, co by chtě­li a tak si jsou ule­vit na live­chat.

Což je mož­ná lep­ší, než kdy­by šli do noč­ní­ho klu­bu, ne?

Jak se to vez­me. Návštěvníci tako­vých cha­tů si den­ně nakli­ka­jí něko­lik žen. Pozdraví, vysy­pou na ně, co chtě­jí uká­zat, jaké prak­ti­ky chtě­jí vidět, a když dokon­čí svůj „han­d­j­ob“, ani se neroz­lou­čí a odklik­nou se. Je to tako­vý sexu­ál­ní fast­fo­od. Ukojení pudu, žád­né emo­ce, žád­ný vztah, žád­né pou­to. A já neří­kám, že s dív­kou v nevěs­tin­ci máte pou­to, ale pře­ce jen je tam něja­ký základ­ní osob­ní mezi­lid­ský kon­takt, je před vámi živý člo­věk a když dokon­čí­te, proč jste tam při­šli, nezmi­zí­te na lusk­nu­tí prs­tu. Musíte se oblék­nout, roz­lou­čit, a pak tepr­ve ode­jít. Chci tím říct, že tam je stá­le něco osob­ní­ho. Ano, pořád je to čis­tě obchod­ní vztah, byť intim­ní­ho cha­rak­te­ru, ale není to jak sexu­ál­ní páso­vá výro­ba. A prá­vě ta je pro vní­má­ní vzta­hů nebez­peč­ná. Posouvá sex do něče­ho, co je běž­ně dostup­né, co není výji­meč­né, a když si nevá­ží­te intim­na, kte­ré mezi vámi a tím dru­hým je, nevá­ží­te si ani jeho…

Proč jste si vybral prá­vě tohle téma?

Protože je roz­ší­ře­něj­ší, než by se moh­lo zdát a moc se o něm nemlu­ví. No a mě zají­ma­lo se ho dotknout pro­střed­nic­tvím vzta­hu Adama a Elišky. Nesoudit je. Ale aby si divák skr­ze ně na někte­ré otáz­ky odpo­vě­děl sám. Nebo aby na ně odpo­vě­di ale­spoň chví­li hle­dal.

Bylo těž­ké vybrat před­sta­vi­te­le hlav­ních rolí?

O Adamovi Ernestovi jsem měl jas­no, pro­to­že už jsem s ním točil seri­á­ly Hvězdy nad hla­vou a Bodyguardi, ale na Elišku jsem musel udě­lat kame­rov­ky. A musím říct, že hned jak se obje­vi­la Vanda Chaloupková, věděl jsem, že ona je Eliška. A když jsem je pak dal dohro­ma­dy s Adamem, vznik­la mezi nimi tako­vá herec­ká che­mie, že neby­lo co řešit. Těma dvě­ma to spo­lu hra­je fan­tas­tic­ky.

Nenarazil jste s tím, že ve fil­mu je doce­la dost odváž­ných scén?

Narazil. Nevěřili bys­te, kolik oslo­ve­ných here­ček se roz­hod­lo ani nepři­jít na kame­rov­ky, pro­to­že se nechtě­ly v té roli odha­lit. A to mi roz­hod­ně nešlo o to voye­u­ris­tic­ky sní­mat jejich nahé tělo, ale pros­tě jen nebo­jo­vat o kaž­dý odha­le­ný cen­ti­me­tr, zvlášť když vyprá­ví­me o tom, o čem film je. Ale záro­veň to nekri­ti­zu­ji. Ve fil­mu je jed­na scé­na, při kte­ré na pla­ce byla por­no dublér­ka, a je mi jas­né, že divá­ci si budou mys­let, že to je detail na hereč­či­no lůno a že by se prá­vě tenhle záběr mohl na inter­ne­tu obje­vo­vat pod jejich jmé­nem.

Jaké to bylo mít na pla­ce por­no­pro­fe­si­o­ná­ly? Protože vy jste tam měli i muže, je to tak?

Ano, je to tak. A kdo by si mys­lel, že na tyhle zábě­ry se najed­nou na pla­ce obje­vil i posled­ní člen štá­bu, ple­tl by se. Všem bylo tak nějak žinant­ní to natá­čet. A ta žinant­nost došla tak dale­ko, že dva zábě­ry s por­no­her­ci jsem natá­čel já na svůj mobil. Jen ve dvou. Nahazoval jsem por­no­her­ci to, co ve fil­mu říká Vanda, samé sexu­ál­ně ladě­né věci, a při­tom jsem kle­čel na úrov­ni jeho roz­kro­ku a točil jeho penis. To fakt není něco, kvů­li čemu se roz­hod­ne­te natá­čet fil­my (smích).

Váš nový film se ode­hrá­vá v prů­bě­hu jed­né noci. Vy máte tyhle pří­běhy sevře­né krát­kým časem rád, co?

Mám. Baví mě sáh­nout do cizí­ho živo­ta, vytáh­nout odtam­tud něja­ký úsek a sle­do­vat ho. A já sku­teč­ně rád sle­du­ji. Nechci moc mani­pu­lo­vat divá­kem. Chci, aby ty posta­vy poznal, našel pro ně pocho­pe­ní a pak se sám sebe zeptal, jak by se zacho­val v jejich situ­a­ci on. Takže film Poslouchej se ode­hrá­val v prů­bě­hu dvou dnů, film Spolu v prů­bě­hu pár týd­nů, Jedna noc během jed­né noci a chys­ta­ný film Útěk se taky ode­hrá­vá během tří dnů.

Proč se posta­vy ve vašich fil­mech čas­to jme­nu­jí jako her­ci, kte­ří je hra­jí?

Protože když už si na někte­ré­ho her­ce mys­lím při psa­ní scé­ná­ře, jsem líný vymýš­let mu jiné jmé­no. Opravdu v tom není nic jiné­ho než lenost, a to jsem při­tom na jmé­na „úchyl“. Baví mě pozo­ro­vat, jak se nosi­te­lé jed­not­li­vých jmen cho­va­jí, jak rea­gu­jí. Takže někdy jsem pak při pojme­no­vá­vá­ní postav tvr­do­hla­vej, zvlášť když tře­ba pro­du­cen­ti chtě­jí, abych něja­kou posta­vu pře­jme­no­val (smích).

V čem je Jedna noc opro­ti vašim před­cho­zím fil­mům jiná?

Je ote­vře­něj­ší. Syrovější. Ale při­tom je to oprav­du love sto­ry jako řemen. Taky pro­to má film podti­tul A co bys­te pro lás­ku udě­la­li vy?

Na co bys­te divá­ky na Jednu noc nalá­kal do kina?

Kdybych cito­val Vesničku mou stře­dis­ko­vou, tak ten film je tro­chu ces­to­pis­ný a taky tro­chu (dost) ero­tic­ký. Diváky čeka­jí skvě­lé herec­ké výko­ny, doko­na­lá kame­ra Vaška Tlapáka, skvě­lý son­gy Dana Šubrta a Adama Ernesta, kte­rý je zpí­vá a napsal k nim tex­ty, no ale hlav­ně jde o tu lás­ku, po kte­ré všich­ni tak straš­ně tou­ží­me, a kte­rá je ve své při­ro­ze­nos­ti a nezá­lud­né čis­to­tě čím dál tím víc nedo­stat­ko­vým zbo­žím.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře