Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic - speciál - 4. díl - SVĚT JENÍČKA A MAŘENKY: PRODUKCE

Šance vytvo­řit pro Jeníčka a Mařenku kom­plet­ně nový svět před­sta­vo­va­la pro Tommyho Wirkolu jed­nu z nej­vět­ších výzev. Během jeho vytvá­ře­ní sku­teč­ně popus­til uzdu své fan­ta­zii a před­sta­vi­vos­ti. Řídil se jedi­ným nepo­ru­ši­tel­ným pra­vi­dlem: „Všechno musí vypa­dat a půso­bit jako pohád­ka. Potřebovali jsme boha­té, syté bar­vy, kte­ré vás dosta­nou – zeleň lesů, rudou krev a čerň čaro­děj­nic,” říká k tomu Wirkola.

Všechny běž­né prv­ky tra­dič­ní pohád­ky byly pře­pra­co­vá­ny tak, aby se pro­po­ji­ly s moder­ní­mi akce­mi a efek­ty. „Všechno byla jas­ná vol­ba,” pozna­me­ná­vá pro­du­cent Kevin Messick. „Tommy a jeho tým zno­vu vytvo­ři­li kaž­dý prvek Jeníčka a Mařenky.”

Pro umoc­ně­ní adre­na­li­no­vé­ho zážit­ku se Wirkola roz­ho­dl nato­čit film ve 3D. „Když dělá­te film, jako je ten­to, pak chce­te pub­li­kum sku­teč­ně vtáh­nout do děje, a to 3D plně umož­ňu­je,” vysvět­lu­je Wirkola. „3D uka­zu­je všech­no tak jas­ně, že máte pocit, jako když jste sku­teč­ně v té pohád­ko­vé zemi.”

Tým vede­ný tri­ko­vým spe­ci­a­lis­tou Mikem Elizaldem, zakla­da­te­lem pro­slulé tri­ko­vé spo­leč­nos­ti Spectral Motion (Hell Boy, Hell Boy 2), navr­hl posta­vu trol­la Edwarda a pomohl při­vést k živo­tu čaro­děj­ni­ce. Wirkola potom při­ve­dl ber­lín­ské tri­ko­vé stu­dio Twilight Creations (Hanebný pan­char­ti, Harry Potter a Relikvie smr­ti), aby vytvo­ři­lo kamen­ný kruh čaro­děj­nic. Skutečným zážit­kem bylo pozo­ro­vat her­ce, když se jejich posta­vy vrha­ly do akč­ních scén. „Každý z her­ců se najed­nou stal svou posta­vou,” říká Elizalde. „Herci tomu dali ten správ­ný náboj.”

Pro Wirkolu bylo vel­mi důle­ži­té, aby čaro­děj­ni­ce ve scé­nách pro­ná­sle­do­vá­ní doo­prav­dy, vztekle a divo­ce létaly. „Vždy jsem cítil, že čaro­děj­ni­ce muse­jí mít košťa­ta, ale chtěl jsem je pou­žít úpl­ně novým způ­so­bem, tak­že se z nich sta­la rych­lo­košťa­ta,” říká Wirkola, kte­rý na těch­to zábě­rech spo­lu­pra­co­val s tri­ko­vým spe­ci­a­lis­tou Jonem Farhartem a s pomo­cí drá­tů a gre­en scre­en necha­li čaro­děj­ni­ce kři­žo­vat les.

Se zhmot­ně­ním Wirkolových před­stav do rea­li­ty mu pomá­hal výtvar­ník Stephen Scott, kte­rý také pra­co­val na fil­mech Guillerma del Tora Hellboy a Hellboy 2: Zlatá armá­da. Stejně jako Wirkola byl i Scott nad­še­ný mož­nos­tí vytvo­řit tak roz­ma­ni­té scé­ny, jaký­mi jsou cha­loup­ky, jes­ky­ně a pod­zem­ní síně. „Nikdy jsem nepo­tkal niko­ho, kdo by měl tak boha­tou před­sta­vi­vost, jakou má Stephen,” podo­tý­ká pro­du­cent Messick.

Scott byl nad­še­ný mož­nos­tí sta­vět scé­ny v Německu, v kra­ji­ně, kte­rá inspi­ro­va­la vznik Jeníčka a Mařenky. Strašidelná pří­rod­ní sce­né­rie, tem­ný, panen­ský les ... pro­stře­dí plné zkrou­ce­ných vět­ví, kte­ré po vás saha­jí, jako by vás chtě­ly chy­tit. „Našli jsme lesy se stře­do­vě­kou atmo­sfé­rou a také se stro­my půso­bí­cí­mi dost zlo­věst­ně,” vysvět­lu­je Scott.

Scott a jeho tým se bavi­li i nad stav­bou Murielina dou­pě­te (kte­ré září umí­ra­jí­cí­mi uhlí­ky dět­ských duší), slad­ké, ale zlo­vol­né Perníkové cha­loup­ky i scé­ny, kte­rou nazva­li “kamen­ný kruh” – scé­ny, kte­rá se obje­ví v dra­ma­tic­kém závě­ru.

Jednou z Wirkolových nej­ob­lí­be­něj­ších scén se sta­la Perníková cha­loup­ka. „Každý má svou vlast­ní před­sta­vu o tom, jak ta cha­loup­ka vypa­dá,” říká reži­sér. „Důležité ale bylo, že muse­la vypa­dat tak láka­vě, aby děti zahna­ly své oba­vy.”

„Poprvé jsme ji vidě­li ve svi­tu měsí­ce,” pokra­ču­je Scott, „se vší tou lepka­vou, roz­pouš­tě­jí­cí se čoko­lá­dou, per­ní­kem na stě­nách a lesklý­mi cuk­rát­ky. Ale cha­loup­ka má také svou skry­tou tvář, pro­to­že uvnitř je per­ní­ko­vá baba a ta cha­loup­ka a čaro­děj­ni­ce jsou jed­na jako dru­há – ďábel­ská a ohav­ná díla.”

Asi nejam­bi­ci­óz­něj­ší scé­nou je kamen­ný kruh, kde se ode­hrá­vá odváž­ná záchra­na upro­střed krve­žíz­ni­vých čaro­děj­nic. Té scé­ny se účast­ní stov­ky kom­par­zis­tů a čle­nů štá­bu, čet­né kame­ry, jeřá­by a poto­ky krve. „Miluji vel­ké akč­ní finále,” říká Wirkola. „Je to legrač­ní smě­si­ce čaro­děj­nic, kulo­me­tů a osob­ních sou­bo­jů.”

O zába­vu se také posta­ra­ly fil­mo­vé kos­týmy navr­že­né Marlene Stewart (Terminator 2), kte­rá kom­plet­ně od zákla­dů navrh­la a vytvo­ři­la sko­ro 100 kos­tý­mů. Chtěla, aby Jeníček s Mařenkou vypa­da­li, jako když pat­ří do pohád­ko­vé­ho svě­ta, ale aby záro­veň půso­bi­li jako ostří­le­ní drs­ní úspěš­ní lov­ci z jaké­ho­ko­liv obdo­bí. Jejich kos­týmy vypa­da­jí, že jsou vytvo­ře­ny z tra­dič­ních mate­ri­á­lů, kůže a lnu, ale není na nich nic sta­ro­by­lé­ho. „Tradiční pro­střed­ky jsme pou­ži­li, ale tro­chu jsme je pro naše potře­by zdrs­ni­li,” vysvět­lu­je Stewart.

Herci se sho­du­jí, že jim jejich kos­týmy poskyt­ly dal­ší inspi­ra­ci. Gemma Arterton k tomu říká: „Všichni byli do jejích kos­tý­mů úpl­ně zbláz­ně­ní. Můj kos­tým byl tak tro­chu chla­pec­ký a záro­veň vel­mi sexy. Marlene odved­la vel­ký kus prá­ce – upřím­ně, klid­ně bych nosi­la svůj kos­tým v běž­ném živo­tě, byl pros­tě úžas­ný.”

Oblečení Jeníčka a Mařenky je sice nad­ča­so­vé, ale arze­nál zbra­ní, kte­ré pou­ží­va­jí při lovech čaro­děj­nic, je stej­ně smr­tí­cí jako coko­liv pou­ží­va­né dnes. Simon Boucherie, návr­hář zbra­ní z Berlína, s Wirkolou spo­lu­pra­co­val na všech zbra­ních pou­ži­tých ve fil­mu. Co se týká výzbro­je, měl Wirkola jakousi své­ráz­nou před­sta­vu retro futu­ris­tic­kých zbra­ní a luků, kte­ré vychá­ze­jí ze sta­le­tí­mi osvěd­če­ných sty­lů, ale přes­to dis­po­nu­jí moder­ní paleb­ní silou. „Měli jsme zása­du, že všech­ny zbra­ně muse­jí vypa­dat, jako kdy­by si je sami ruč­ně vytvo­ři­li,” vysvět­lu­je. „Se vše­mi těmi bláz­ni­vý­mi nápa­dy na to, jak by zbra­ně moh­ly vypa­dat, jsme si uži­li spous­tu zába­vy.”

Wirkola také udě­lal z vol­by zbra­ní obou sou­ro­zen­ců osob­ní zále­ži­tost: „Jeníček je chla­pík, kte­rý vpad­ne dovnitř a poku­sí se všech­ny postří­let nasle­po, zatím­co Mařenka má blíž k jem­né přes­nos­ti, tak­že má dvo­ji­tou kuši, kte­rá přes­ně odpo­ví­dá cha­rak­te­ru její posta­vy a záro­veň pra­cu­je tak, jak Mařenka potře­bu­je.”

Od výzbro­je k efekt­ním akcím - tato neu­cti­vá smě­si­ce fan­tas­tič­na a hrů­zy se sta­la vůd­čím prin­ci­pem sním­ku Jeníček a Mařenka: Lovci čaro­děj­nic. Vše shr­nu­je Tommy Wirkola: „Ve fil­mu je spous­ta akce, ale pro nás bylo stej­ně důle­ži­té uká­zat dob­ro­druž­ství a legra­ci s tím spo­je­né. Pořád je to pohád­ka, ale jak­si … vel­mi inten­ziv­ní.”

---