Kill Bill - Volume 1

Po šes­ti letech půstu se na fil­mo­vé plát­no vrá­til reži­sér Quentin Tarantino, ten­to­krát s fil­mem v asij­ském sty­lu.Je tomu šest let, kdy při­šel do kin posled­ní film Quentina Tarantina Jackie Brownová, a teď nám chlá­pek z video­půj­čov­ny při­pra­vil nový film. Filmoví pro­du­cen­ti z fil­my Miramax mu umož­ni­li úpl­nou tvůr­čí svo­bo­du a umož­ni­li mu i o něko­lik měsí­ců oddá­lit pre­mi­é­ru. A hlav­ně, k neli­bě nás, jako fil­mo­vých kon­zu­men­tů, mu umož­ni­li svůj film, pro pří­liš­nou dél­ku, roz­dě­lit na díly 2 – Kill Bill - Volume 1 a Kill Bill - Volume 2

A prá­vě na den 10.října roku 2003 je posu­nu­tá celo­svě­to­vá pre­mi­é­ra dílu Volume 1 a Česká Republika se sta­la jed­nou ze zemí, ve kte­ré tato pre­mi­é­ra pro­běh­la. Sice jsme zvyklí, že v ČR jsou pre­mi­é­ry sto­pro­cent­ně ve čtvr­tek, ale bohu­žel ten­to film měl pre­mi­é­ru svě­to­vou, a co naplat, my se svě­tu musí­me podří­dit, a tak dát pre­mi­é­ru ve stej­ný den, ne o den dřív, jak tře­ba bylo s jiný­mi ame­ric­ký­mi fil­my (Matrix II, či X-Men 2)

Šel jsem do kina s dobrou zvu­ko­vou apa­ra­tu­rou, s dob­rým obra­zem, a tak to stá­lo za to. Znovu jsem se s poci­ty vrá­til zpět k fil­mu Pulp Fiction, kte­rý byl plný mafi­á­nů, plný krve a roz­stří­le­ných hlav a osob. A byl taky plný hlá­šek. Ale Kill Bill, na roz­díl od Pulp Fiction není o mafii, o střel­ných zbra­ních, ale je o kung-fu a o Hongkongu a o všem, co pro­sla­vi­lo vel­ký asij­ský svět. Co hlav­ně fil­my Kill Bill a Pulp Fiction spo­ju­je jsou lit­ry, až hek­to­li­t­ry umě­lé krve.

A teď něco o pří­bě­hu. Hlavní posta­vou je „Nevěsta“, její sku­teč­ně jmé­no nezná­me, kte­rá se pro­bu­dí po 4 letém kóma­tu, kte­rý zapři­či­ni­lo asij­ské bojo­vé komando,nevíme proč, s hlav­ním šéfem Billem. Když se pro­bu­dí, zjis­tí, že nemá už dítě,asi umře­lo, když ji těhot­nou zastře­li­li, a že je roz­hod­nu­ta zabít kaž­dé­ho, kdo její kóma, ale i vraž­du mno­ha nevin­ných lidí, zapři­či­nil. Takže hlav­ně Bill, ale ješ­tě dal­ších, nece­lých deset osob, aby moh­la v koneč­ném zúčto­vá­ní poza­bí­jet celé vraž­dí­cí koman­do.¨

Pro potě­chu pro­du­cen­tů a jejich peně­že­nek je celý film roz­dě­len na dvě čás­ti. Druhý díl při­jde do ČR bohu­žel až na začát­ku roku 2004, a tak se dozví­me pou­ze část pří­bě­hu. Rozhodně to je hod­ně zamo­ta­ný pří­běh, pro­to­že se Tarantino vrá­til zno­va k ne chro­no­lo­gic­ké­mu vyprá­vě­ní, a tak se celý zapekli­tý pří­běh dozví­dá­me postup­ně, na přeskáč­ku, v pěti kapi­to­lách, s popis­ka­mi 4 roky před, nebo pár měsí­ců potom. Dozvídáme se, koho a jak vlast­ně už zabi­la, mis­try­ni s nožem – čer­noš­ku, a šéf­ku tokyj­ské Jakuzy. Dozvídáme se, jak vlast­ně příšla k samo­raj­ské­mu měči, jak se z jed­né malé hol­ky sta­la nej­o­ba­vá­něj­ší tokyj­ská šéf­ka a taky jak vlast­ně, z jaký­mi potí­že­mi po svém pro­bu­ze­ní utek­la z nemoc­ni­ce.

Tarantino se urči­tě nechal inspi­ro­vat asij­ský­mi bojo­vý­mi fil­my, a dokon­ce i japon­skou Anime, pro­to­že jed­na část, dosti důle­ži­tá pro pro­hlou­be­ní postat v pří­bě­hu je ani­mo­va­ná. Ale i v té ani­mo­va­né čás­ti si neod­pus­til lit­ry umě­lé krve.

A co řící na závěr? Tarantino se nám zno­va vrá­til na výslu­ní, ten­to­krát s fil­mem, kte­rý má dost inspi­ra­ce z asij­ských bojo­vých fil­mů.

---

---