Kritiky.cz > Speciály > Maratónec

Maratónec

Maratonec
Maratonec
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Film Maratonec je ame­ric­ký napí­na­vý thriller z roku 1976, kte­rý reží­ro­val John Schlesinger. Film byl adap­ta­cí stej­no­jmen­né­ho romá­nu Williama Goldmana z roku 1974 a hra­jí v něm Dustin Hoffman, Laurence Olivier, Roy Scheider, William Devane a Marthe Keller. Ve fil­mu se post­gra­du­ál­ní stu­dent „Babe“ Levy (Hoffman) zaple­te do spik­nu­tí nacis­tic­ké­ho váleč­né­ho zlo­čin­ce Christiana Szella (Olivier), kte­rý chce zís­kat ukra­de­né dia­man­ty z bez­peč­nost­ní schrán­ky Szellova mrt­vé­ho bra­t­ra. Babe se do toho nechtě­ně zaple­te díky obcho­dům své­ho bra­t­ra Doca (Roy Scheider) se Szellem. Film byl úspěš­ný u kri­ti­ky i v poklad­nách kin a Olivier si za roli Szella, pro­tiv­ní­ka fil­mu, vyslou­žil nomi­na­ci na Oscara za nej­lep­ší muž­ský herec­ký výkon ve ved­lej­ší roli.

Obsah filmu

Thomas „Babe“ Levy je dok­to­rand his­to­rie a váš­ni­vý běžec, kte­rý se věnu­je stej­né­mu obo­ru jako jeho otec H. V. Levy, kte­rý spáchal sebe­vraž­du poté, co byl vyšet­řo­ván v době Josepha McCarthyho. Babeův bra­tr Henry „Doc“ Levy se vydá­vá za ředi­te­le rop­né spo­leč­nos­ti, ale ve sku­teč­nos­ti je vlád­ním agen­tem pra­cu­jí­cím pro taj­nou agen­tu­ru vede­nou veli­te­lem Peterem „Janeyem“ Janewayem. Jedním z Docových úko­lů je slou­žit jako dia­man­to­vý kurýr pro nechval­ně pro­slu­lé­ho nacis­tic­ké­ho váleč­né­ho zlo­čin­ce Dr. Christiana Szella výmě­nou za jeho pomoc při pát­rá­ní po dal­ších nacis­tic­kých váleč­ných zlo­čin­cích. Szell je zná­mý jako der weiße Engel (němec­ky Bílý anděl) díky své výraz­né hří­vě bílých vla­sů. Hledaný váleč­ný zlo­či­nec Szell se usíd­lil v Jižní Americe a žije z vel­ké skrý­še dia­man­tů, kte­ré uko­řistil Židům zavraž­dě­ným v Osvětimi. Diamanty jsou ulo­že­ny v bez­peč­nost­ní schrán­ce v ban­ce v New Yorku a pod­le potře­by je vybí­rá jeho bra­tr Klaus Szell. Poté, co je bra­tr dok­to­ra Szella zabit v záchva­tu sil­nič­ní zuři­vos­ti, má Szell pocit, že už nemů­že niko­mu věřit, a poku­sí se nechat zavraž­dit všech­ny pře­kup­ní­ky a kurý­ry s dia­man­ty, včet­ně samot­né­ho dok­to­ra.

Doktor unik­ne něko­li­ka poku­sům o vraž­du a tuší, že Szell při­je­de do New Yorku, aby si vyzve­dl svou cen­nou sbír­ku dia­man­tů. Doc při­jíž­dí do New Yorku pod zámin­kou návštěvy Babe. Mezitím jsou Babe a jeho nová pří­tel­ky­ně Elsa Opelová, kte­rá tvr­dí, že pochá­zí ze Švýcarska, pře­pa­de­ni dvě­ma muži v oble­cích. Když Doc vez­me Babea a Elsu na oběd, lstí Elsu při­mě­je, aby pro­zra­di­la, že Babeovi lha­la o svém půvo­du. Přestože Doc tuší, že by moh­la být spo­je­na se Szellem, řek­ne Babe, že hle­dá ame­ric­ké­ho man­že­la, aby se moh­la stát občan­kou USA. Poté, co Szell dora­zí do Ameriky, ho Doc kon­fron­tu­je a pro­hlá­sí, že neměl Babe do těch­to zále­ži­tos­tí zata­ho­vat a že jemu samot­né­mu se nedá věřit. Szell pak Doca pře­kva­pí a bod­ne ho nožem ukry­tým v ruká­vu. Doc se dosta­ne zpět do Babeova bytu a umí­rá.

Policie Babea vyslý­chá, dokud nepři­je­dou vlád­ní agen­ti v čele s Janewayovou. Janewayová se Babea zeptá, co mu Doc před smr­tí řekl, a Babe se dozví, že jeho bra­tr byl agen­tem ame­ric­ké vlá­dy. Babe trvá na tom, že mu bra­tr nic neřekl, ale Janewayová je pře­svěd­če­na, že Doc by se nepro­bo­jo­val až do Babeova bytu, aniž by mu posky­tl důle­ži­té infor­ma­ce.

Babe je poz­dě­ji une­sen ze své­ho bytu dvě­ma muži, kte­ří ho pře­pad­li v par­ku, a je mučen Szellem za pou­ži­tí zuba­ře. Během muče­ní je Babe bom­bar­do­ván otáz­ka­mi, ale stá­le popí­rá jaké­ko­li poznatky. Babe je poté zachrá­něn Janewayovou, kte­rá mu vysvět­lí, že Szell je v USA, aby pro­dal svou vel­kou skrýš dia­man­tů. Janeway nalé­há na Babea ohled­ně Docových slov na smr­tel­né poste­li, ale Babe stá­le trvá na tom, že nic neví. Zklamaná Janeway se odha­lí jako dvo­ji­tý agent a vrá­tí Babea Szellovi. Szell stá­le není scho­pen z Babea nic dostat, a tak mu vyvr­tá jeden ze zdra­vých zubů. Babe nako­nec unik­ne, k čemuž mu pomo­hou jeho schop­nos­ti mara­ton­ské­ho běž­ce.

Babe zavo­lá Else, kte­rá sou­hla­sí, že se s ním setká autem. Po pří­jez­du do její­ho ven­kov­ské­ho domu se Babe dovtí­pí, že to na něj Elsa uši­la, a donu­tí ji při­znat, že dům pat­řil Szellovu zesnu­lé­mu bra­t­ro­vi. Janeway a Szellovi muži dora­zí, ale Babe vez­me Elsu jako rukojmí. Babe zabi­je Szellovy muže, když se ho poku­sí zastře­lit. Janeway nabíd­ne Babeovi, že nechá Szella zabít jako pomstu za Docovu smrt, pokud Janeway dosta­ne dia­man­ty. Babe sou­hla­sí, ale když odchá­zí, Elsa ho upo­zor­ní na Janewayin pokus o zra­du a je smr­tel­ně postře­le­na. Babe pak stře­lí Janewaye oknem a zabi­je ho.

Ve sna­ze zjis­tit hod­no­tu svých dia­man­tů navští­ví Szell odhad­ce v Diamantové čtvr­ti v cen­t­ru Manhattanu. Prodavač, kte­rý pře­žil holo­caust, se domní­vá, že v Szellovi pozná­vá váleč­né­ho zlo­čin­ce. Poté, co Szell spěš­ně opus­tí obchod, ho pozná i star­ší židov­ská žena. Když se žena sna­ží pře­jít uli­ci, aby se dosta­la blíž k Szellovi, sra­zí ji taxík, což způ­so­bí, že se shro­máž­dí dav, kte­rý jí pomů­že. Uprostřed zmat­ku se zno­vu obje­ví pro­da­vač, kte­rý se posta­ví pří­mo Szellovi a pod­říz­ne mu hrdlo.

Szell zís­ká zpět své dia­man­ty, ale když se poku­sí ode­jít, Babe ho pod pohrůž­kou střel­né zbra­ně donu­tí jít do dva kilo­me­t­ry vzdá­le­né úprav­ny vody v South Gate House v Central Parku. Babe řek­ne Szellovi, že si může nechat tolik dia­man­tů, kolik jich spolk­ne. Szell zpo­čát­ku odmí­tá a Babe začne dia­man­ty házet do vody. Szell ustou­pí a jeden dia­mant spolk­ne, ale pak odmí­tá dále spo­lu­pra­co­vat. Szell uvol­ní záklop­ku na čepe­li ruká­vu a řek­ne Babeovi, že Babeův bra­tr i otec byli sla­bí, což nazna­ču­je, že Babeův otec byl něja­ký špi­ón jako Doc a že Szell byl zaple­ten do smr­ti Babeova otce. Babe hodí zby­tek dia­man­tů po scho­dech dolů k vodě; Szell se pro ně pono­ří, ale zakop­ne a spad­ne na ostří vlast­ní­ho nože, při­čemž jeho mrt­vo­la pře­pad­ne přes zábrad­lí a spad­ne do vody. Babe se vydá do Central Parku a zasta­ví se, aby hodil pis­to­li do nádr­že.

Výroba

Goldman dostal údaj­ně 500 000 dola­rů za fil­mo­vá prá­va na svůj román a za scé­nář, a to ješ­tě před vydá­ním romá­nu. (Jiný zdroj uvá­dí 450 000 dola­rů.)

„Kniha se čte jako film-film všech dob“, řekl pro­du­cent Robert Evans. „Považuji ji za lev­nou inves­ti­ci, pro­to­že se čas­to nena­jdou kni­hy, kte­ré by se pře­ved­ly do fil­mo­vé podo­by. Je to to nej­lep­ší, co jsem četl od dob Kmotra. Mohlo by to jít až do kon­ce - pokud to při natá­če­ní nezka­zí­me.“

Goldman odha­du­je, že napsal čty­ři ver­ze scé­ná­ře, a říká, že nako­nec byl při­zván Robert Towne.

Goldman říká, že John Schlesinger sou­hla­sil s natá­če­ním fil­mu jen pro­to, že prá­vě dokon­čil Den koby­lek a „děsil se, že je v Hollywoodu mrt­vý“.

Laurence Olivier byl obsa­zen již na začát­ku. Měl však zdra­vot­ní pro­blémy a v jed­né fázi neby­lo jis­té, zda bude scho­pen film nato­čit. Do kon­kur­zu na roli se při­hlá­sil Richard Widmark, ale Olivier se nako­nec uzdra­vil a mohl se natá­če­ní zúčast­nit. Laurence Olivier a Dustin Hoffman si údaj­ně během natá­če­ní pří­liš nero­zu­mě­li. Olivier nesou­hla­sil s Hoffmanovým sty­lem meto­dic­ké­ho herec­tví, kte­rý spo­čí­val v tom, že při slav­ných scé­nách muče­ní ve fil­mu zůstá­val něko­lik dní vzhů­ru, aby vypa­dal sku­teč­ně jako smys­lů zba­ve­ný a trpěl fyzic­ký­mi bolest­mi. „Můj dra­hý chlap­če,“ vzpo­mí­ná Olivier, „proč pros­tě nezku­síš hrát?“.

Maratónec byl po fil­mu Bound for Glory dru­hým celo­ve­čer­ním fil­mem, v němž vyná­lez­ce a ope­rá­tor Garrett Brown pou­žil svůj teh­dy nový Steadicam. Byl to však prv­ní celo­ve­čer­ní film vyu­ží­va­jí­cí Steadicam, kte­rý se dočkal uve­de­ní v kinech, a to o dva měsí­ce dří­ve než fil­my Bound for Glory a Rocky. Tento nový sys­tém sta­bi­li­za­ce kame­ry byl hoj­ně vyu­ží­ván ve scé­nách běhu a honi­ček v uli­cích New Yorku ve fil­mu Maratónec.

Film se natá­čel od říj­na 1975 do úno­ra 1976.

Námět

Film se zabý­vá téma­tem vytr­va­los­ti a pro­ná­sle­do­vá­ním nacis­tic­kých váleč­ných zlo­čin­ců. Někteří kri­ti­ci se domní­va­li, že zob­ra­ze­né nási­lí je pro film a posta­vu Babe nezbyt­né. Jiní kri­ti­ci pova­žo­va­li nási­lí za uráž­li­vé. Kritička Pauline Kaelová pova­žo­va­la film za „židov­skou fan­ta­zii o pomstě“. Přezdívka posta­vy Laurence Oliviera „der weiße Engel“ (Bílý anděl) byla inspi­ro­vá­na nacis­tic­kým léka­řem Josefem Mengelem, zná­mým jako „Anděl smr­ti“ nebo také „der weiße Engel“, pro­to­že když stál na nástu­piš­ti pří­cho­zích do kon­cen­t­rač­ních tábo­rů, vypa­dal jako „bílý anděl“, kte­rý řídí obě­ti na smrt.
Babe má původ­ně dět­ské rysy. V prů­bě­hu fil­mu jsou tyto dět­ské rysy nahra­zo­vá­ny rysy dospě­lej­ší­mi. Michelle Citronová z Jump Cut při­rov­na­la Babea ke Carrie Whiteové ve fil­mu Carrie z roku 1976.
Janeway se zají­má pou­ze o svůj vlast­ní pro­spěch namís­to ide­á­lu pro­sa­zo­vá­ní zájmů USA. Paul Cobley uve­dl v kni­ze The American Thriller: Cobbey v kni­ze Thriller: Generic Innovation and Social Change in the 1970s uve­dl, že Janewaye „lze číst jako neo­sob­nost pozd­ní­ho kapi­ta­lis­mu[...] nebo jako post-foucaldovské ztě­les­ně­ní mění­cích se míst moci“ či „před­sta­vi­te­le pro­měn­li­vos­ti trhu“. Cobley ozna­ču­je Melendeze a jeho sku­pi­nu za Janewayovu „neme­sis“.

Hudba

John Schlesinger požá­dal skla­da­te­le Michaela Smalla, aby vytvo­řil hud­bu, kte­rá by odpo­ví­da­la téma­tu „boles­ti a její­ho sná­še­ní“.

V ope­ře Hérodiade od Julese Masseneta zazní scé­na, kte­rá se ode­hrá­vá v paříž­ské ope­ře (III. děj­ství, 8. scé­na, Dors, ô cité per­ver­se !.... Astres étin­ce­lants, zpí­vá Joseph Rouleau s orchestrem Královské ope­ry pod vede­ním Johna Mathesona, vydá­no u Decca Records).

Recepce a kulturní dopad

Film byl finanč­ně i kri­tic­ky úspěš­ný. Olivierův výkon byl obzvláš­tě oce­ňo­ván: byl nomi­no­ván na Oscara za nej­lep­ší muž­ský herec­ký výkon ve ved­lej­ší roli a ve stej­né kate­go­rii zís­kal Zlatý gló­bus. Na ser­ve­ru Rotten Tomatoes zís­kal film na zákla­dě 42 recen­zí hod­no­ce­ní 81 % s prů­měr­nou znám­kou 7,35/10. Souhlasné hod­no­ce­ní zní: „Maratónec se pohy­bu­je na šká­le od trpě­li­vé­ho tajem­ství po pul­zu­jí­cí thriller, k čemuž při­spí­vá chlad­ně děsi­vý výkon Laurence Oliviera a chyt­rý scé­nář Williama Goldmana.“ Roger Ebert udě­lil fil­mu Maratonec 3 hvěz­dič­ky ze 4 mož­ných. Napsal: „Pokud vám vadí díry v záplet­kách, „Maratonec“ vás bude vytá­čet. Ale jako dob­ře zpra­co­va­ná eska­pis­tic­ká zába­va, jako ďábel­ský thriller, film fun­gu­je s neú­pros­nou zruč­nos­tí.“

Doktor Szell byl zařa­zen jako padouch č. 34 na žeb­říč­ku Amerického fil­mo­vé­ho insti­tu­tu „100 let... 100 hrdi­nů a padou­chů“. Samotný film se umís­til na 50. mís­tě v sezna­mu „100 Years...100 Thrills“. V časo­pi­se Time byl také zařa­zen mezi 25 nej­vět­ších fil­mo­vých padou­chů. Román i film obsa­hu­jí gra­fic­ké vyob­ra­ze­ní, v němž Szell mučí Babea tak, že nej­pr­ve kyre­tou zkou­má duti­nu v jed­nom z jeho zubů a poz­dě­ji bez aneste­tik vrtá do jiné­ho zubu, při­čemž se opa­ko­va­ně ptá: „Je to bez­peč­né?“. Citát „Je to bez­peč­né?“ se umís­til na 70. mís­tě v žeb­říč­ku „100 Years...100 Movie Quotes“. Scéna muče­ní zubů byla zařa­ze­na na 66. mís­to v žeb­říč­ku 100 nejdě­si­věj­ších fil­mo­vých momen­tů časo­pi­su Bravo. Scéna muče­ní byla ozna­če­na za jed­nu z nejdě­si­věj­ších fil­mo­vých sek­ven­cí. Kritici si povšimli vyso­ké úrov­ně talen­tu a tří­dy.

Režisér Schlesinger uve­dl, že Maratonec byl úspěš­ný nejen pro­to, že měl prv­ky eska­pis­mu, ale také pro­to, že se divá­ci snad­no zto­tož­ni­li s Babe Levym. Schlesinger řekl, že „je to roz­hod­ně někdo, komu může­te fan­dit. Film je o jeho pře­ži­tí v ponurém a nepřá­tel­ském svě­tě. V dneš­ní době plné úzkos­ti se všich­ni může­me zto­tož­nit s posta­va­mi, kte­ré se nesna­ží pro­sa­dit, ale jed­no­du­še pře­žít.“

Vymazané násilné scény

Přestože prv­ní před­pre­mi­é­ra fil­mu byla úspěš­ná, dru­há v San Franciscu nedo­padla dob­ře. Diváci si stě­žo­va­li na všech­ny násil­né scé­ny, a tak se reži­sér John Schlesinger a stři­hač Jim Clark roz­hod­li vyma­zat násle­du­jí­cí scé­ny a zábě­ry: scé­nu na začát­ku fil­mu, v níž Doc boju­je se dvě­ma zabi­já­ky, kte­ří zabi­li jeho pří­te­le; gra­fic­ké a krva­vé detail­ní zábě­ry na Szella, kte­rý Doca vyku­chá­vá zápěst­ní čepe­lí; a obě scé­ny muče­ní, kte­ré byly sil­ně vystři­že­ny. Grafické vlo­že­né zábě­ry ze scén muče­ní, kte­ré nato­čil Clark, byly odstra­ně­ny. Na někte­rých foto­gra­fi­ích, jako jsou původ­ní lob­bis­tic­ké kar­ty a zábě­ry, je vidět, jak Szell v prv­ní scé­ně muče­ní déle mučí Babea zub­ní­mi nástro­ji a ve dru­hé scé­ně muče­ní sku­teč­ně na obra­zov­ce vrtá Babeovi zub.

Zatímco někte­ří lidé pova­žo­va­li nási­lí ve fil­mu Maratonec za pře­hna­né, Stanley Kauffmann z The New Republic napsal - „Zatímco lidé říka­li, že nási­lí v Maratonci bylo pře­hna­né, já jsem byl pře­kva­pen: V roce, kdy jsem viděl dva uříz­nu­té peni­sy a dal­ší penis při­bi­tý na prk­ně - ve fil­mech z Francie a Japonska -, mi to nepři­pa­da­lo jako vrchol.

Film se zabý­vá téma­ty vytr­va­los­ti a pro­ná­sle­do­vá­ní nacis­tic­kých váleč­ných zlo­čin­ců. Někteří kri­ti­ci se domní­va­li, že před­vá­dě­né nási­lí je pro film a posta­vu Babea nezbyt­né. Jiní kri­ti­ci pova­žo­va­li nási­lí za uráž­li­vé. Kritička Pauline Kaelová pova­žo­va­la film za „židov­skou fan­ta­zii o pomstě“. Přezdívka posta­vy Laurence Oliviera „der weiße Engel“ (Bílý anděl) byla inspi­ro­vá­na nacis­tic­kým léka­řem Josefem Mengelem, zná­mým jako „Anděl smr­ti“ nebo také „der weiße Engel“, pro­to­že když stál na nástu­piš­ti pří­cho­zích do kon­cen­t­rač­ních tábo­rů, vypa­dal jako „bílý anděl“, kte­rý řídí obě­ti na smrt.

Babe má původ­ně dět­ské rysy. V prů­bě­hu fil­mu jsou tyto dět­ské rysy nahra­zo­vá­ny rysy dospě­lej­ší­mi. Michelle Citronová z Jump Cut při­rov­na­la Babea ke Carrie Whiteové ve fil­mu Carrie z roku 1976.

Janeway se zají­má pou­ze o svůj vlast­ní pro­spěch namís­to ide­á­lu pro­sa­zo­vá­ní zájmů USA. Paul Cobley uve­dl v kni­ze The American Thriller: Cobbey v kni­ze Thriller: Generic Innovation and Social Change in the 1970s uve­dl, že Janewaye „lze číst jako neo­sob­nost pozd­ní­ho kapi­ta­lis­mu[...] nebo jako post-foucaldovské ztě­les­ně­ní mění­cích se míst moci“ či „před­sta­vi­te­le pro­měn­li­vos­ti trhu“. Cobley ozna­ču­je Melendeze a jeho sku­pi­nu za Janewayovu „neme­sis“.

Odlišnosti od románu

Byla nato­če­na 8,5minutová sek­ven­ce, v níž se Doc pere s něko­li­ka muži, kte­ří zabi­jí jeho kole­gu špi­o­na. William Goldman spe­ku­lo­val, že scé­na byla vystři­že­na kvů­li její­mu nási­lí, a ozna­čil ten­to střih za „bolest­ný“ a ke ško­dě fil­mu. S chy­bě­jí­cí sek­ven­cí se Doktorova posta­va zdá být méně chy­bu­jí­cí, než ve sku­teč­nos­ti je.

V romá­nu jsou Janewayová a Doc homose­xu­ál­ní milen­ci. Ve fil­mu je to řeše­no nená­pad­ně (když Doc dora­zí do Paříže, zavo­lá Janeway tele­fo­nem a řek­ne: „Janie, chy­bíš mi. Přijeď sem (do hote­lo­vé­ho poko­je).“ „Janie,“ řek­ne. V kni­ze jejich sexu­ál­ní vztah není vůbec nená­pad­ný a Docovi se po Janewayové na něko­li­ka mís­tech kni­hy stýská.

Konec pře­psal Robert Towne, pro­to­že, jak se spe­ku­lu­je, Hoffman s ním nebyl spo­ko­jen. Goldman v jed­nom roz­ho­vo­ru řekl, že nový, slav­něj­ší konec pova­žu­je za „srač­ku“, pro­to­že vyne­chal dvě důle­ži­tá objas­ně­ní záplet­ky. Změněna byla zejmé­na závě­reč­ná kon­fron­ta­ce mezi Babeem a Szellem: ve fil­mu Babe „ušet­ří“ Szella v pum­po­v­ně, poku­sí se ho donu­tit spolk­nout dia­man­ty a Szell poté spad­ne na vlast­ní výsuv­né ostří a umí­rá. V romá­nu Babe odhod­la­ně odve­de Szella do Central Parku, něko­li­krát ho zastře­lí a násled­ně ho pou­ču­je. Poté odho­dí dia­man­ty a je v tichos­ti odve­den poli­cis­tou.

  • Zdroj: Anglická Wikipedie
  • Photo © Paramount Pictures
Licence Creative Commons - Článek na Kritiky.cz, jehož auto­rem je Jiří Borový, pod­lé­há licen­ci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licen­ci 4.0 Mezinárodní .

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
  • Tenkrát v Americe poslední film Sergia Leoneho3. ledna 2023 Tenkrát v Americe poslední film Sergia Leoneho Píšu recenzi filmu, který není v kinech, ani to není novinka, která nešla do kin. Je to film, který byl natočen už před dlouhými skoro 40 lety. I takto staré filmy stojí za to vidět. […] Posted in Retro filmové recenze
  • Kung Fu Panda 3 - Skvěná animace a zábava s logickými skulinkami30. října 2023 Kung Fu Panda 3 - Skvěná animace a zábava s logickými skulinkami Asi to bude znít hloupě po vší té kritice, kterou ode mě schytal druhý díl, ale trojka se mi vážně líbila. Částečně za to asi můžou osobní důvody, prostě ten film zrovna padl na úrodnou […] Posted in Retro filmové recenze
  • Kung Fu Panda 2 - Druhý díl, který neobstál30. října 2023 Kung Fu Panda 2 - Druhý díl, který neobstál Mrzí mě, že to musím říct, ale druhá Kung Fu Panda je typickým druhým dílem: tuctovka žijící z popularity jedničky, jež nepřináší pod slunce nic nového a celé to vlastně vyznívá do […] Posted in Retro filmové recenze
  • Bez slitování – revenge suchý jako Martini18. října 2023 Bez slitování – revenge suchý jako Martini Filmfanatic má rád filmy o pomstě. Ať už áčkové, nebo béčkové. Tenhle motor zkrátka dokáže hnát film kupředu a umí divákovi nabídnout silné závěry. Proto jsem bez odkladu skočil po jednom, […] Posted in Retro filmové recenze
  • Kmotr III13. prosince 2022 Kmotr III Kmotr - část III je americký kriminální film z roku 1990, který natočil Francis Ford Coppola podle scénáře napsaného společně s Mariem Puzem. Ve filmu hrají Al Pacino, Diane Keaton, Talia […] Posted in Speciály
  • Kmotr II (The Godfather: Part II)1. prosince 2022 Kmotr II (The Godfather: Part II) Kmotr II. část je americký kriminální film z roku 1974, který natočil a režíroval Francis Ford Coppola. Film je částečně založen na románu Kmotr z roku 1969 od Maria Puza, který společně s […] Posted in Speciály
  • Kmotr (The Godfather)25. listopadu 2022 Kmotr (The Godfather) Kmotr je americký kriminální film z roku 1972, který natočil režisér Francis Ford Coppola společně s Mariem Puzem podle stejnojmenného Puzova bestselleru z roku 1969. Ve filmu hrají Marlon […] Posted in Speciály
  • Parfém: Příběh vraha29. září 2022 Parfém: Příběh vraha Příběh parfumérského učně snažícího se zachytit nejkrásnější vůni ze všech – vůni ženského těla – je esteticky lákavou a zároveň naturalisticky odpuzující podívanou. Kniha Patricka […] Posted in Retro filmové recenze
  • Asfaltová džungle – noir a mladá Marilyn22. dubna 2022 Asfaltová džungle – noir a mladá Marilyn Čas od času se Filmfanatic s chutí vydá proti proudu času, aby si doplnil filmové vzdělání některým klasickým kouskem. Nevím, jak pro vás, ale pro mě černobílý film rozhodně není […] Posted in Retro filmové recenze
  • Kmotr III7. dubna 2022 Kmotr III Nyní šedesátiletý Michael Corleone (Al Pacino) dál ovládá pevnou rukou své obchodní zájmy. Velmi usilovně se však snaží odpoutat od vlastní kriminální minulosti a své obchody legalizovat. […] Posted in Retro filmové recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,30060 s | počet dotazů: 271 | paměť: 72104 KB. | 08.12.2023 - 13:19:20