Na sklonku roku 2015 byla do češtiny poprvé přeložena kontroverzní biografie ruské novinářky a fanynky Queen Mariam V. Ahundové. První stránky knihy žádnou kontroverzí ještě nezavání – první kapitola životopisu se věnuje málo známé východní víře zoroastrismu, která uctívá boha Ahuru Mazdu a je v mnohém podobná křesťanství. Kapitola prozrazuje, že toto byla víra, v níž byl Freddie Mercury (pravým jménem Farrokh Bulsara) vychován a kterou vyznával po celý život. Slibně znějící začátek ovšem začne postupně nabírat na čím dál divočejším spádu. Autorka nejdříve upozorňuje na hrubé chyby v mnoha životopisech o Mercurym a na konkrétních příkladech upozorňuje na odporující si informace (především data) u různých autorů. Při prezentování správných údajů někdy zařazuje tyto informace do textu tak zmatečně, že je těžké rozlišit, zda se jedná o tu pravdivou verzi nebo je pořád citována chyba z jiné knihy.
Dále kniha rozebírá často spojovaná témata s leaderem skupiny Queen: závislost na kokainu a homosexualitu / bisexualitu. Ahundová se snaží dokázat, že Freddie Mercury nebyl závislý na drogách a v této části se jí ještě jakžtakž daří. Zmiňuje, že ačkoliv podle životopisců Freddie užíval drogy v klubech či ve svém domě všem na očích, nikdy nebyla pořízena žádná fotka – ačkoliv tyto akce byly údajně veřejně přístupné a Freddie Mercury byl jako populární zpěvák věčně pronásledován tiskem.
Ve vyvracení Mercuryho homosexuality už ale značně pokulhává. Na straně jedné upozorňuje na výmysly v jiných biografiích, jež nesprávně líčí Freddieho smyšlené eskapády ve všech gay barech světa, zatímco ve skutečnosti se většinou nacházel ve studiu s kapelou.
„Zdá se, že gay kluby pronásledují Freddieho po celém světě. Ve městě i na vesnici, na zemi i na moři – kamkoliv Freddie vstoupil, tam se podle životopisců nacházelo „mnoho podniků pro homosexuály“. Našli by gay klub i na vrcholu útesu nebo na otevřeném moři, na dně jezera nebo ve vesmíru, kdyby tam byl Freddie. […] Věc se má tak, že nemají žádný důkaz, a když si to uvědomí, přivádí je to k šílenství, nutícímu nahradit fakta domněnkami.“ (str. 32)
Bohužel, sama autorka předkládá většinou také pouhé teorie a Freddieho „novináři vymyšlenou“ homosexualitu dokazuje například tím, že neexistují žádné kompromitující fotografie ani oficiální prohlášení Mercuryho na toto téma. Je sice pravda, že deník The Sun otiskl falešný rozhovor s Freddiem na toto téma a že řada rozhovorů Queen vskutku byla pozměněna, ale neexistence materiálu, jenž by teoreticky mohl naznačovat Mercuryho sexuální orientaci také není úplně pravdivá. Stačí se podívat třeba na následující video: Freddie Mercury and Jim Hutton in bathroom. Záznam sice nic nedokazuje, zároveň ale rozprašuje (jako i jiné materiály) autorčino tvrzení třeba o tom, že pomocník v Mercuryho domu, Jim Hutton, neměl ke svému pánovi nijak blízko – co s ním potom tedy dělá v koupelně?
Navíc autorčině obhajobě nijak nepřidává očividně negativní postoj k homosexuálům, jejichž vztah popisuje jako chladný a neplodný, neschopný přivést do světa další život.
Kniha má ale i své plus, třeba autorčin smysl pro humor:
(vysvětlení původu Mercuryho uměleckého jména)
„Intelekt životopisců jako obvykle září. Říkají, že Merkur se shoduje s astrologickým znamením Panny, v němž se Freddie narodil. Jiní zašli ještě dále a tvrdí, že Mercury znamená „rtuť“ – protože byl velice rychlý a hbitý. Freddie Rtuťovitý – skvělý pseudonym pro hudebníka! A proč ne Freddie Kyselinosírový?“ (str. 276)
Výklad symbolů a textů v souvislosti s náboženskou vírou, což hudba Queen nepochybně obsahuje, je další předností knihy.
Celkově však četba knihy stojí za zvážení – pokud se rádi pobavíte a máte v oblibě konspirační teorie, je to jasná volba. Pokud ovšem toužíte po nezpochybnitelných faktech na toto téma, doporučuji maximálně prolistovat stránky týkající se Freddieho víry a gest ve videoklipech s tím spojených.
K dostání od 218 Kč.
Hodnocení: 40%
