Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Mark (Matt Damon) je obětí neočekávané písečné bouře na povrchu planety Mars. Jeho mise, Ares 3, je několik dní po příletu na rudou planetu zasažena neočekávaně silným písečným vichrem, kvůli kterému kapitánka mise zavelí k nouzovému odletu. Během hektické evakuace se ovšem na jednom z nosníků se ovšem utrhne konstrukce komunikačního zařízení a smete Marka do dáli s tím, že mu části konstrukce naruší integritu obleku. Po 60 sekundách, kdy se jeho šance na přežití v nepřehledné bouři díky porušenému skafandru dostanou na nulu, je zbytek posádky nucen díky zhoršujícím se povětrnostním podmínkám k odstartování z planety v záchranném modulu. To co ovšem nikdo z posádky neví, je fakt, že srážející krev a kusy sutin v otevřené ráně vyrovnaly tlak v Markově skafandru a on tuto srážku přežil. O několik hodin později jej tak čeká velice nepříjemné probuzení...
Řekněme si to na rovinu, mám obtíže skrývat nadšení. Samozřejmě je to dáno faktem, že na v rámci možností komorní a střídmá sci-fi ukotvená v realitě mám slabost (vzpomeňme třeba skvostné snímky Moon a Sunshine) a také tím, že jsem se v posledních týdnech snažil prokousat knižní předlohou (což se mi úplně nepodařilo díky současnému časovému vytížení). Ale především je to dáno tím, co Ridley Scott pro fanoušky na tento podzim připravil. Nebudu tu tvrdit, že je kariéra zachráněna (od toho tu bude druhý Prometheus, pardon Vetřelec: Ztracený ráj), nicméně fakt tem je, že se mu podařilo natočit asi jeden z nejpřímočařejších a nejzábavnějších sci-fi blockbusterů poslední dekády. Dokonce bych zašel až tak daleko a dovolil si tvrdit, že od vydání Sunshine Dannyho Boylea v kinech kvalitnější podobně stavěný vesmírný film rozhodně nebyl.
Ridley Scott si totiž až překvapivě dobře uvědomuje, na koho snímkem vlastně cílí a již tak nápaditou a zábavnou knižní předlohu převádí do podoby zábavného, místy napínavého, místy oddychového blockbusteru, který si jde svědomitě za svým a ty dvě a čtvrt hodin, které film v kině zabere, utečou jako voda. Doslova. Není to totiž jen one man show, jak by se mohlo dle předlohy a propagace zdát, nicméně i v takovémto množství postav má téměř každá možnost zazářit. Je to dáno především lidským faktorem, který zkrátka funguje, i když se někdy snímek možná až příliš svéhlavě dere kupředu. Někdy navíc některé elementy možná až příliš zjednodušuje některé elementy, či se trochu více odklání od knižní předlohy. Nikdy to však není nijak výrazně, aby to začalo někomu ve větší míře vadit.
Dost velkou zásluhu na tom nese právě zpracování. Pečlivě budovaná atmosféra, jak na povrchu rudé planety, tak u nás doma, je podpořena opět prvotřídním vizuálním zpracováním, ve kterém bych snad až na dva několikavteřinové momenty v oblasti digitálních triků nenašel nic, na co si vůbec stěžovat. Působivý důraz na detail, padnoucí stylizace, příjemná kamera a slušné triky, to vše funguje na jedničku. Podobně je na tom i zvuková stránka, která kromě slušného sound designu staví i na překvapivě rozmanitém a přitom v mnoha ohledech povědomém hudebním doprovodu Harryho Gregson-Williamse. Svoji inspiraci v sci-fi klasikách a výrazných motivech spjatých s tímto žánrem kompozice k tomuto snímku nezapře a je to jen a jen dobře, že se snaží v mnoha momentech v divácích evokovat známé nebo povědomé momenty. Zvládá nicméně také přidávat dostatek vlastní, což činní z orchestrální složky filmu vybroušený klenot řadící se mezi největší pozitiva filmu. Jako bonbónek navrch je pak využití několika kontextově důležitých populárních skladeb v jejich původní verzi, což zkrátka pobaví samo o sobě.
Herecky je pak tahle riskantní výprava za záchranou opuštěného astronauta taky celkem pecka. Matt Damon si roli prvního dlouhodobějšího obyvatele Marsu vyloženě užívá, zbytek jeho posádky a především pak technici a odpovědní lidé na Zemi září také. A to i v případě těch nejmenších rolí, kde i Sean Bean a Donald Glower pro sebe kradou tak trochu snímek. Zmínit si každopádně zaslouží opět Michael Peña, který svoji již tak slušně rozjetou kariéru letos nakopl o úroveň výš krádeží Ant-Mana tak trochu pro sebe, což činní i v těch několika momentech, které dostane jeho postava v tomto filmu.
V konečném pohledu je tak jen máloco, co tomuto filmu vlastně vytknout. Ridley Scott připravil nesmírně zábavné a špičkově natočené sci-fi drama, které v podobě hvězdami napěchovaného blockbusteru plní vše, co by takový film koneckonců měl plnit. Skvělá vizuální stránka, podmanivý soundtrack, zábavná hudební složka, skvělé herecké výkony a výtečně vystavěný scénář z Marťana nedělají jen jedno z nejlepších konvenčně položených sci-fi posledních deseti let, ale také jeden z nejlepších blockbusterů za hodně dlouhou dobu, který není komiksovou adaptací. Zkrátka, hledáte-li pohodovou podívanou na kterou vyrazit do kina, neváhejte ani na moment. Marťan není totiž jen asi nejlepším snímkem situovaným na rudé planetě, ale také prvotřídním startem filmového podzimu. Prostě výtečná žánrovka na jedničku. Možná i ta hvězdička by se našla.
Tak tedy na rovinu, Marťan je pecka. Ridley Scott natočil tak přímočarou a sebevědomou blockbusterovou sci-fi podívanou, že mi z toho na moment spadla čelist. Vizuálně prvotřídní, skvěle zahraná, parádně atmosferická a byť trochu naivní místy, dostatečně zábavná a napínavá, že podobné výtky nemá člověk ani potřebu řešit. Skvělý hudební doprovod a orchestrální soundtrack dodávají celému snímku punc jedinečnosti. Fenomenální práce v mezích popcornové zábavy a bez debat nejlepší konvenční sci-fi blockbuster od premiéry Sunshine.
Koktejl:
25% Mars
25% Moderní Robinson Crusoe
25% Písek
25% Kosmonauti a NASA
(4,91 z 5)