Orlando Bloom: Cesta od pádu ze střechy k věčnému elfovi v Pánu prstenů

Orlando Bloom navště­vo­val Guildhall School of Music and Drama v Londýně. Právě tam v roce 1998 spa­dl ze tří pater střeš­ní tera­sy a zlo­mil si páteř. Navzdory oba­vám, že bude trva­le ochr­nu­tý, se rych­le zota­vil a vrá­til se na jeviš­tě.

Osud tomu chtěl, že jed­no­ho veče­ra v roce 1999 seděl v pub­li­ku reži­sér Peter Jackson. Po před­sta­ve­ní se s Orlandem setkal a požá­dal ho, aby se zúčast­nil kon­kur­zu do jeho nových fil­mů. Dva dny před ukon­če­ním stu­dia na Guildhall byl Orlando obsa­zen do tri­lo­gie „Pán prs­te­nů“ a strá­vil 18 měsí­ců na Novém Zélandu, aby oži­vil posta­vu Legolase, což byla role, díky níž se stal zná­mým.

„Legolas moc nemlu­ví - radě­ji za sebe nechá­vá mlu­vit své činy. Legolasovy pohy­by jsou ply­nu­lé a ele­gant­ní jako kočka. Víte, jak koč­ky umí ská­kat a sta­bil­ně dopa­dat na tlap­ky? O to se sna­žím i já. Je v tom síla, ale je to vel­mi balet­ní. A taky je zatra­ce­ně těž­ké to udě­lat, aniž by člo­věk spa­dl!“

Bloom udě­lal z lukostřel­by ve Velké Británii vel­mi popu­lár­ní sport. Mnoho mla­dých lidí ho vidě­lo s lukem v tri­lo­gii „Pán prs­te­nů“ a roz­hod­lo se při­hlá­sit do lukostře­lec­kých škol. Bloom se dva měsí­ce učil stří­let z luku. Legolasovy šípy v závě­reč­né bitvě ve fil­mu „Společenstvo prs­te­nu“ (2001) jsou však vytvo­ře­ny počí­ta­čem. Vystřelit tolik šípů tak rych­le by bylo fyzic­ky nemož­né i pro toho nej­na­da­něj­ší­ho lukostřel­ce.

„(Viggo Mortensen) mi říká­val „elfí kluk“ a já jemu „špi­na­vý člo­věk“. Jako elf jsem se nikdy nepo­škrá­bal, nikdy jsem se neušpi­nil. A Vig cho­dil ven celý od krve a potu. A on mi říkal: „Jdi si udě­lat mani­k­ú­ru neh­tů.“ “

„My jsme si do sebe navzá­jem rýpa­li. Viggo bude mlu­vit o elfech a o tom, jak si pořád upra­vu­jí neh­ty a češou si dlou­hé blond vla­sy a jak jsou upja­tí. A já jen řek­nu: „No, aspoň budu žít věč­ně! Chápeš? ŽÍT VĚČNĚ!“ (IMDb)

Všechno nej­lep­ší k naro­ze­ni­nám, Orlando Bloome!

---

Zdroj článku: Cinema Shorthand Society