(zatím nehodnoceno)
Loading...„A protože byl v onom tvárném věku, kdy se duše – s povrchem ještě příliš hebkým – pokrývá vráskami při sebemenších závanech zvenčí a rozechvěně se utváří pod jejich letmými dotyky, cítil se také on sám již napřed smuten a zahanben.“ (strana 10)
Romain Rolland
96 stran
Pár slov o autorovi: Romain Rolland byl francouzský prozaik, dramatik, esejista, hudební historik, literární kritik a nositel Nobelovy ceny.
V dětství se přestěhoval s rodinou do Paříže, aby mohl mít co nejlepší vzdělání. Po získání Nobelovy ceny věnoval finanční částku na zmírnění útrap lidí zasažené 1. světovou válkou. Ovlivňoval veřejné mínění a velmi rychle se stal jedním z nejsilnějších duchů kulturní Evropy své doby.
Obsah: Petr je znechucen válkou a ztrácí zájem o okolí, jelikož pouze čeká na odvod na frontu. Při bombardování Paříže se schová v metru, kde narazí na krásnou dívku. Bez jediného slova či pohledu se zase rozjedou, ale osud jim přeje a oni se znovu potkají.
První dojmy: Po začátku knihy jsem se absolutně nemohla začíst. Kniha mě nudila a na nervy mi lezly i hlavní postavy. Chvilku jsem dokonce zvažovala, jestli knihu neodložím.
Popis hlavních postav: Petr – Mladý 18-ti letý student z dobré rodiny, který nechápe smysl války a tak zastává protiválečné názory. Má sklon si svět idealizovat. Je také zasažen vlivem jeho náboženské matky.
Lucie – Mladá dívka, která žije jenom s matkou, která pracuje v továrně na výbušniny. Studovala malířství, které však nedokončila. Je něžná, citlivá a má odlišný pohled na svět. Jako malá se musela sama živit. V lásce vidí smysl života.
Cílová skupina: Řekla bych, že kniha je zejména pro lidi 15+. Když se podívám po svých spolužácích, kteří Petra a Lucii četli, většině se moc líbila. Nejde o žádnou náročnou četbu. V knize je také romantický příběh, takže tenhle žánr ocení spíše slečny.
„Znal již dočasné úlevy, jež skrývá umění. Vnikne-li nám do očí božská proporce linií a barev a nebo zazní-li nám v rozkošnicky vnímavé a zvučné ulitě ucha krásné měnivé hry akordů rozvíjejících se a splývajících jeden s druhým podle zákonů harmonie, pociťujeme v nitru mír a jsme zaplaveni radostí. (strana 14)
Proč jsem knihu začala číst? Primárně jsem knihu začala číst, protože jsem ji měla v seznamu knih k maturitě. Druhotně taky proto, že ji spoustu lidí v mém okolí vychvalovalo.
Doporučila bych ji k maturitě? Proč? Na jednu stranu musím říct, že kniha je opravdu velmi krátká a pokud nemáte už moc času, není to špatná volba. Na druhou stranu musím říct, že já jsem si knihu k maturitě nevzala. Děj mi přišel víceméně nudný a nedokážu si představit, že bych o knize měla mluvit u maturity. Bylo to nudné a takové knihy se špatně pamatují.
Je snadné o knize mluvit? To je takové sporné. Věřím, že kdyby se mi kniha líbila, mluvit by se o ní dalo docela snadno. Když však čtete knihu s nechutí a s přáním, abyste už došli na poslední stránku, pochybuji, že si bude rozvleklý děj pamatovat.
Je lehce zapamatovatelná a čtivá? Za mě kniha není absolutně čtivá. Celkové zpracování mi nepřišlo vůbec zajímavé. Zapamatovatelná docela je, i když já jsem radši hned zapomněla, jak mě kniha nebavila.
Co kniha čtenářovi může dát? Myslím, že nic, co by čtenáři nemohla dát jakákoli jiná kniha.
Co překvapilo? Místy se mi líbilo, jak v některých částí byla kniha mile poetická. Občas mi to přišlo příliš, ale v některých úsecích se to hodilo.
Co zklamalo? Zklamala mě kniha celkově. Jak příběhem, zpracováním, čtivostí. Bohužel, tahle kniha u mě neuspěla.
„ ‚Já vím, co všechno ve vás je,‘ řekl Petr.
‚Ach, to je mnohem snadnější. Já to o vás také vím. O druhém to člověk vždycky ví líp.‘“ (strana 41)
Popiš knihu 2 slovy: mládí, láska
Můj názor: Kniha pro mě byla jedno velké zklamání. Do čtení jsem se musela nutit a z přečtení téhle knihy jsem neměla vůbec žádnou radost. Nebylo v ní nic, co by mě nějaký způsobem oslovilo. Hodnocení, které jsem knize dala, jsem dala jenom kvůli tomu, že jsem brala myšlenku toho, že je hlavní hrdina proti válce. Jinak pro mě kniha byla totální propadák a zase bych vám ji nedoporučila.
Procentuální hodnocení: 31%
„Radost snadno zapomíná na minulé hrůzy.“ (strana 65)
Nejnovější komentáře