Policejní akademie 4: Občanská patrola

Policejní aka­de­mie 4: Občanská pat­ro­la je ame­ric­ký celo­ve­čer­ní film z roku 1987. Jedná se o čtvr­tý film ze série Policejní aka­de­mie. Ve sku­teč­nos­ti měl být nato­čen hned po svém před­chůd­ci. Ten však musel být odlo­žen, pro­to­že reži­sér Jerry Paris zemřel.

Obsah filmu

Na aka­de­mii se koná schůz­ka, na níž veli­tel Lassard před­sta­vu­je zná­mým hlav­ním posta­vám svůj nový pro­gram Citizens on Patrol (C.O.P., zkrat­ka ang­lic­ké­ho slan­go­vé­ho výra­zu pro „poli­cis­tu“; srov. poli­cajt), kte­rý má zlep­šit vzta­hy mezi poli­cií a oby­va­tel­stvem a nau­čit obča­ny aktiv­ně bojo­vat pro­ti zlo­či­nu. Starosta a guver­nér pro­gram pod­po­ru­jí. Lassard ji dokon­ce před­sta­ví na mezi­ná­rod­ním poli­cej­ním semi­ná­ři v Anglii.

Na schůz­ce s poli­cej­ním šéfem, komi­sa­řem Hurstem, vyslo­ví veli­tel okrsku, kapi­tán Harris, své námit­ky pro­ti pro­gra­mu s tím, že by to ohro­zi­lo i prá­ci poli­cis­tů. Hurst zdů­raz­ňu­je, že guver­nér pova­žu­je pro­gram za vyni­ka­jí­cí nápad, a pokud je tomu tak, on i Harris by s ním sou­hla­si­li.

Mezitím začí­ná rekla­ma na pro­gram. Navzdory někdy oka­tým reklam­ním meto­dám se při­hlá­sí řada účast­ní­ků. Mezi nimi je i těž­ká váha Tommy „House“ Conklin, kte­rý se uká­že být Hightowerovým sta­rým zná­mým.

Nedobrovolně se jí účast­ní dva ska­te­bo­ar­dis­té Arnie a Kyle. Při jízdě na ska­te­bo­ar­du v nákup­ním cen­t­ru způ­so­bi­li výtrž­nost, načež je zasta­vil a zatkl ser­žant Copeland a dal­ší poli­cis­té z Harrisova okrsku. Soudní pře­lí­če­ní dopad­ne pro Arnieho a Kyla špat­ně, pro­to­že v obchoďá­ku byl sám soud­ce. Při vyne­se­ní roz­sud­ku dojde k potyč­ce mezi obža­lo­va­ný­mi a jejich práv­ní­kem Butterworthem. Mahoneymu se poda­ří pře­svěd­čit soud­ce, aby Arnieho a Kylea poslal do B.G.P.. Novinářka Claire Mattsonová, kte­rá sedí v pub­li­ku, pak dopro­vá­zí B.G.P. jako repor­tér­ka. Butterworth se stá­vá účast­ní­kem pro­gra­mu.

Dalším účast­ní­kem je odhod­la­ná sta­rá paní Feldmanová, kte­rá žije v domo­vě důchod­ců a má sla­bost pro vše vojen­ské, což Tackleberryho vzru­šu­je.

Vstoupí kade­ti pro­gra­mu a veli­tel Lassard je vře­le při­ví­tá. Vzhledem k tomu, že se musí zúčast­nit mezi­ná­rod­ní poli­cej­ní kon­fe­ren­ce, jme­no­val komi­sař Hurst dočas­né­ho vedou­cí­ho pro­gra­mu. To je Harris, kte­rý oka­mži­tě dává naje­vo, že si o Lassardových lidech ani o pro­gra­mu nic nemys­lí. Harris se pro­to setká­vá jen s malým pocho­pe­ním a násled­ně se stá­vá obě­tí čet­ných žer­tů. Mahoney začne flir­to­vat s Mattsonem a mezi účast­ni­cí Laurou a Zedem se také roz­vi­ne romá­nek.

Součástí výcvi­ku je nácvik střel­by a záchra­na na vodě. Brzy však Arnie, Kyle a Tommy pře­stá­va­jí mít moti­va­ci, pro­to­že se cítí při­pra­ve­ni. Policisté je pak v noci vydě­sí, aby je pře­svěd­či­li o opa­ku.

Komisař Hurst se obje­vu­je na mezi­ná­rod­ní poli­cej­ní kon­fe­ren­ci v Anglii, aby jmé­nem sta­ros­ty pozval zástup­ce ostat­ních zemí k posou­ze­ní B.G.P. na mís­tě. Následující den začnou účast­ní­ci pro­gra­mu pra­co­vat v uli­cích. Paní Feldmanová oka­mži­tě zpo­zo­ru­je gang obcho­du­jí­cí s kra­de­ným zbo­žím. Její pokus něko­ho zatknout skon­čí pou­ze zatče­ním taj­né­ho poli­cis­ty a tře­mi měsí­ci mar­né poli­cej­ní prá­ce. V důsled­ku toho je pro­gram dočas­ně pře­ru­šen.

Současně při­jíž­dě­jí zástup­ci cizi­nec­ké poli­cie. Harris jim uká­že typic­kou poli­cej­ní sta­ni­ci, ale když Procter při­stou­pí na hru věz­ňů „Simon říká“, nechá se okla­mat a pomů­že tak všem věz­ňům k útě­ku. Vězni zavřou všech­ny poli­cis­ty do cel. Paní Feldmanová však zpo­zo­ru­je hro­mad­ný útěk a oka­mži­tě zalar­mu­je aka­de­mii. Lassardovi muži jed­no­ho po dru­hém zajmou a osvo­bo­dí cizí poli­cis­ty.

Závěrečný úsek honič­ky zahr­nu­je hor­ko­vzduš­né balo­ny a dvou­ploš­ní­ky. Cizinecká poli­cie je nad­še­ná. Chtějí Mahoneymu podě­ko­vat, ale ten odlé­tá s Claire Mattsonovou v balo­nu s potis­kem Policejní aka­de­mie a oba při­pí­je­jí na Akademii.

O filmu

Thaddeus Harris se vra­cí v roli poli­cej­ní­ho pro­tiv­ní­ka a obje­vu­je se popr­vé od prv­ní­ho fil­mu. Jeho posta­va je jed­nou z mála, kte­rou může­me vidět nepře­tr­ži­tě až do sed­mé­ho fil­mu.
Poprvé se část fil­mu (byť krát­ká) ode­hrá­vá mimo měs­to.

V ostat­ních fil­mech není kro­mě zná­mé melo­die z Policejní aka­de­mie téměř žád­ná hud­ba. Zde tomu tak není - růz­né hudeb­ní sklad­by jsou pre­zen­to­vá­ny v poměr­ně vel­kém měřít­ku.

Neobvyklé je, že na kon­ci není žád­ný prů­vod. Jinak je tomu pou­ze ve dru­hém fil­mu.

Nesrovnalosti

• V pří­bě­hu fil­mu jsou urči­té nesrov­na­los­ti, pře­de­vším pro­to, že film byl pro kino­ver­zi znač­ně zkrá­cen. Pro ame­ric­kou tele­vi­zi však vznik­la mír­ně roz­ší­ře­ná ver­ze. Zkracování fil­mů je běž­né, ale v pří­pa­dě Policejní aka­de­mie 4 ved­lo také k úpl­né ztrá­tě důle­ži­tých mezi­her v ději.
• Záměr Tackleberryho tchá­na Maxe Kirklanda podí­let se také na B.G.P. vede v jed­né scé­ně ke spo­ru, jehož výsle­dek zůstá­vá ote­vře­ný. Tato dějo­vá linie není dále roz­ví­je­na.
• Právník Butterworth, kte­rý na začát­ku zastu­pu­je ska­te­bo­ar­dis­ty Arnieho a Kylea, se poz­dě­ji obje­ví jako účast­ník B.G.P. Ve fil­mu to není vysvět­le­no, pro­to­že scé­na, v níž je najat Mahoneym a Jonesem, byla vystři­že­na.
• Účastníci B.G.P. se v posled­ní tře­ti­ně fil­mu téměř neob­je­vu­jí. V této čás­ti se obje­vu­jí téměř jen sta­ré zná­mé hlav­ní posta­vy.
• Nikde není vysvět­le­no, jakou prá­ci mají obča­né v rám­ci pro­gra­mu vyko­ná­vat.
• Není vysvět­le­no, proč by měl poli­tic­ky žádou­cí pro­gram vést kapi­tán, kte­rý je jeho odpůr­cem.
• Skutečnost, že se Mahoney zaple­tl s novi­ná­řem Mattsonem, je sle­do­vá­na pou­ze selek­tiv­ně. K tomu při­spě­la i sku­teč­nost, že něko­li­ka­mi­nu­to­vá scé­na, kdy se oba sbli­žu­jí v Mattsonově domě, se sta­la obě­tí stří­hu.

Zajímavosti

• Ke kon­ci fil­mu, když Sweetchuck a Zed vypad­nou z leta­dla, vidí­me letiš­tě z jejich pohle­du. Tam jsou již mod­ro­žlu­té leta­dlo Mahoneyho a Mattsona a čer­ve­né leta­dlo uprch­lých zlo­čin­ců zpět na zemi na levém okra­ji obra­zu, ačko­li obě leta­dla ve fil­mu při­stá­va­jí krát­ce poté.
• G. W. Bailey a Lance Kinsey, her­ci hra­jí­cí Harrise a Proctora, se setka­li jen něko­lik minut před prv­ní spo­leč­nou scé­nou. Šlo o pád balo­nu nad roz­bou­ře­nou řekou. Během krát­ké doby se z obou her­ců sta­li přá­te­lé.
• G. W. Bailey byl pro film najat až na posled­ní chví­li, scé­nář byl původ­ně určen pro Mausera. Důvodem výmě­ny bylo, že Mauserův herec Art Metrano utr­pěl při pádu ze žeb­ří­ku zra­ně­ní zad, a nemohl pro­to natá­čet.
• Scéna, v níž Proctor při­sta­ne na sta­di­o­nu ame­ric­ké­ho fot­ba­lu, byla nato­če­na na sta­di­o­nu Orange Bowl. Aby byl sta­di­on plný, dosta­li pro­du­cen­ti fil­mu k dis­po­zi­ci něko­lik minut před začát­kem zápa­su. Diváci už neby­li tak nad­še­ní a kři­če­li na něj, aby opus­til hřiš­tě. To vel­mi ura­zi­lo Lance Kinseyho, her­ce hra­jí­cí­ho Proktora, pro­to­že se na tuto scé­nu těšil.
• Loď, na kte­ré Larvell Jones a Nogata boju­jí s nin­dži, je repli­kou bitev­ní lodi z roku 1789, kte­rá se jme­nu­je Rattlesnake. Loď byla pře­sta­vě­naa rodi­nou v prů­bě­hu tří let.

---

Photo © Warner Bros. Pictures

---