RECENZE – Hotýlek na Islandu

Po příjezdu se nemůže zbavit dojmu, že udělala chybu. Jako šéfová se navíc uvede naprostým trapasem, takže pochybuje, jestli ji podřízení přijmou. Jenže pak jako by jí osud dal znamení, že má zůstat. V noci se na nebi roztančí polární záře a Lucy se při sledování toho fascinující podívané rozhodne vytěžit z téhle životní příležitosti co nejvíc. Využije všech svých znalostí a zkušeností a postará se, aby se z Polární záře stal nejúžasnější romantický hotel na celém Islandu!

Hotel má špatné hodnocení a je poloprázdný, takže ji čeká pořádně tvrdá práce. Lucy dělá, co může, ale má pocit, že se jí někdo snaží škodit. Jsou k ní všichni kolegové upřímní? Může jim důvěřovat? Navíc ji začíná zneklidňovat barman Alex… Mezi ním a Lucy to sice jiskří, ale záhy se ukáže, že Alex skrývá nějaké tajemství…

Lucy přišla o lukrativní místo zástupkyně ředitele jednoho proslulého hotelového řetězce a také o přítele. Co se Chrise týče, zjevně nebylo o co stát. Ovšem zůstat na dlažbě bez referencí ... To se špatně hledá nové zaměstnání.

Lucy nakonec přijme místo ředitelky hotelu Polární záře kdesi skoro v pustině na Islandu. Hotel je poloprázdný, což se díky nevalným recenzím nemůže nikdo divit. Vedení se v hotelu v posledních měsících střídalo jak na běžícím pásu. Lucy není sice z odjezdu na Island právě nadšená, ale uklidňuje ji představa, že někam do této dálavy se nemusely dostat zvěsti o důvodu jejího vyhazovu.

Lucyin příjezd nevypadal právě tak, jak by si představovala. Ovšem zatvrdila se a umínila si, že dá hotel do pořádku, aby si své místo udržela i po zkušební době. Zamiluje si zdejší okolí, divokou přírodu i své zaměstnance a také pohledného Alexe, který je však na obyčejného barmana až moc chytrý a pohotový. Lucy pojme podezření, že k ní není zcela upřímný.

Další kousek ze série Romantické útěky a opět moc příjemné, oddechové počtení. Autorka nás tentokrát zavedla do divoké a drsné přírody na Islandu. Myslím, že každá čtenářka dostala chuť spatřit na vlastní oči vodopády, ledovce či pověstnou polární záři. Julie Caplin nám také dala nahlédnout trochu více do naturelu Islanďanů. Samozřejmě nemohla chybět romantika. I když trochu klišoidní a předvídatelná, ale nepřeslazená a rozumně nadávkovaná. Užila jsem si i trochu dobrodružství na ledovci, což se mi líbilo, protože se zde krásně ukázala nepředvídatelnost divoké přírody. Konec mě vcelku překvapil, to musím uznat, čekala jsem ho tak trošku přesně nalinkovaný.

Doporučuji celou sérii od této autorky, je to milé čtení, příběhy nás pokaždé zavedou do jiného koutu světa a Juliiny popisy míst jsou úžasné. Sice jsou možná knihy psané tak trochu šablonovitě, ale v jejím případě mi to vůbec nevadí.