Andělé všedního dne [55%]

Ať už si mys­lí­te o Michalu Vieweghovi coko­liv, fak­tem zůstá­vá, že je v sou­čas­nos­ti komerč­ně nej­ú­spěš­něj­ší spi­so­va­tel, což se mu v posled­ní době doce­la dob­ře sna­ží pro­dat i do fil­mo­vé bran­že. Je to tak již posled­ních pár let co se čas od času obje­ví fil­mo­vá adap­ta­ce jed­né z jeho knih, a ten­to pre­mi­é­ro­vý týden do kin vstu­pu­je dal­ší. V režii Alice Nellis se na fil­mo­vá plát­na dostá­vá adap­ta­ce popu­lár­ní kni­hy Andělé všed­ní­ho dne, kte­rá se dočka­la už i své diva­del­ní adap­ta­ce. Jak tedy dopa­dl film?  

Někdy se život začne ubí­rat smě­ry, kte­ré už pro něko­ho nejsou sne­si­tel­né a člo­věk se mnoh­dy roz­ho­du­je pro radi­kál­ní řeše­ní. Taková je i situ­a­ce něko­li­ka lidí, do jejich živo­ta vstu­pu­je čtve­ři­ce andě­lů, kte­rá se sna­ží odvrá­tit tragé­dii, ke kte­ré se neod­vrat­ně smě­řu­je. Učitel auto­ško­ly Karel (Bolek Polívka) se dlou­há léta trá­pí v man­žel­ství s Marií (Zuzana Bydžovská), zatím­co fan­ta­zí­ru­je o jed­né ze svých žákyň, osa­mě­lé vdo­vě Ester (Klára Melíšková). Marie samot­ná ovšem už něja­kou dobu nemlu­ví se svo­jí dlou­ho­le­tou pří­tel­ky­ní (Zuzana Kronerová), kte­rá těž­ce nese fakt, že Mariin a Karlův syn Filip (Ondřej Sokol), pře­bral její­mu syno­vi Zdeňkovi (Václav Neužil) ženu i s dět­mi. Nejhůře vše však nese prá­vě Zdeněk, kte­rý se dnes večer poku­sí o sebe­vraž­du. A tak i přes­to, že někte­rým už z jejich situ­a­ce nelze pomo­ci, čtve­ři­ce andě­lů se poku­sí situ­a­ci ale­spoň tro­chu zmír­nit. Mají na to ale jen vel­mi málo času...   

Musím se při­znat k tomu, že jsem se na sní­mek dostal vlast­ně úpl­nou náho­dou, neboť Viewegha načte­né­ho nemám, obzvláš­tě vel­ký fanou­šek Alice Nellis také nejsem a pro­pa­ga­ce sním­ku mě roz­hod­ně nedo­ká­za­la pře­svěd­čit o tom, abych mu šan­ci dal. Nicméně sta­lo se a já musím kon­sta­to­vat jed­nu věc, co jsem neče­kal. Ať už je totiž sní­mek kva­li­ta­mi jaký­ko­liv, jed­ná se o pře­kva­pi­vě sne­si­tel­nou hodin­ku a půl ve spo­leč­nos­ti solid­ně nato­če­né­ho pří­bě­hu, se solid­ní­mi her­ci a s doce­la fun­gu­jí­cí atmo­sfé­rou. 

Samotná lát­ka má sice hned něko­lik při­nejmen­ším podiv­ných momen­tů (andě­lé pro­hlí­že­jí­cí si živo­ty lidí na iPadu atp.), nicmé­ně pokud se pře­ne­se­me přes onu mož­ná až pří­liš­nou ukot­ve­nost v reál­ném svě­tě, celý kon­trast něko­li­ka roz­díl­ných nad­po­zem­ských bytos­tí ve svě­tě zby­teč­ných lidí a jejich všed­no­den­ních stras­tí je doce­la pří­jem­ný a spo­lu se sluš­nou (až tedy na něko­lik repe­ti­tiv­ních ele­men­tů kte­ré při­šly tro­chu ruši­vé) audi­o­vi­zu­ál­ní strán­kou, není fil­mu moc co vyčí­tat. Dokážu si nao­pak před­sta­vit, že čte­ná­ři lite­rár­ní před­lo­hy budou ze sním­ku při­nejmen­ším u vytr­že­ní. 

Tak jako tak ovšem Andělé všed­ní­ho dne jsou cel­kem pře­kva­pi­vým arti­k­lem v nabíd­ce kin takhle na začá­tek pod­zi­mu. Vcelku pří­jem­ná jed­no­hub­ka s lehce načrt­nu­tou hlub­ší myš­len­kou, kte­rá je mís­ty zábav­ná, mís­ty hoř­ko­slad­ká a mís­ty dojem­ná. Spousta věcí by se dala roz­hod­ně zlep­šit, avšak i takhle to není pro­hra. A to je roz­hod­ně lep­ší výsle­dek, než jen doko­la pořád ty samé kome­die pro celou rodi­nu kte­ré jsou jak přes kopí­rák. Pokud tedy hle­dá­te na jaký čes­ký film vyra­zit do kina, Andělé všed­ní­ho dne mohou být prá­vě vaše vol­ba.  

http://www.csfd.cz/film/350119-andele-vsedniho-dne/