Bobr | The Beaver [65%]

http://www.csfd.cz/film/264784-beaver-the/

Kariéra Mela Gibsona je v tros­kách. Co si bude­me poví­dat. Herec před pár lety pře­sed­lal napl­no na režii a před­ve­dl, že své názo­ry umí cel­kem tref­ně pro­sa­dit do svých fil­mů. Po Apocalyptu však zmi­zel z dohle­du na čty­ři roky. Za tu dobu se něko­li­krát v medi­ích roze­bí­ral jeho poně­kud nevy­bí­ra­vý postoj k ženám a podob­né sran­dy. Tohle poně­kud pošra­mo­ti­lo pověst sym­paťá­ka kte­rou ty dlou­hé roky budo­val. Jeho prv­ní návra­to­vý sní­mek jako her­ce, byl  po šes­ti letech v ústra­ní loň­ský thriller Na hra­ně tem­no­ty. Úspěch to moc nebyl ale Gibson to nevzdává.Nyní při­chá­zí v poně­kud jiné roli, kte­rá by mu ale vzhle­dem k jeho nedáv­ným zku­še­nos­tem moh­la cel­kem sed­nout. Nebo to bude jeho pomy­sl­ný posled­ní hře­bí­ček do rakve?

Seznamte se s Walterem. Je to otec rodi­ny a vlast­ní fir­mu na výro­bu hra­ček. Problém je, že už dlou­ho není sám sebou a jeho syn­drom vyho­ře­ní se pro­je­vu­je kli­nic­ký­mi depre­se­mi. Jeho fir­ma jde ke dnu a rodi­na už jej nemů­že vystát. Walter dohna­ný depre­se­mi až na samé dno se pokou­ší o sebe­vraž­du. Neúspěšně. Místo toho obje­vu­je v obno­še­né lout­ce bob­ra své dru­hé já. Doktoři mu naor­di­nu­jí lout­ku vyu­ží­vat jako dru­hou část jeho osob­nos­ti. Tu kte­rá mu už je za ta léta cizí. Má ješ­tě šan­ci napra­vit chy­by co udě­lal ve svém živo­tě a zís­kat zpět svo­ji rodi­nu a hlav­ně sám sebe?

Jodie Foster se k režii vrá­ti­la po cel­kem dlou­hé odml­ce, nicmé­ně na výsled­ku to není až tak znát. Předně, nesmí­te od Bobra čekat jakou­ko­liv for­mu výraz­ně autor­ské­ho sním­ku. Prim zde hra­je sty­li­za­ce ne nepo­dob­ná autor­ským sním­kům a civil­ní atmo­sfé­ra sta­ví­cí na herec­kých výko­nech. Vzhledem k téma­tu fil­mu to je cel­kem rozum­né, i když bylo by zají­ma­vé vidět jak by se s tro­chu absurd­ní lát­kou vypo­řá­dal někdo for­mál­ně více vyhra­ně­něj­ší.

Když už jsme u té absurd­nos­ti, je tře­ba zmí­nit, že ačko­liv herec­ké výko­ny jsou skvě­lé a sní­mek zají­ma­vě obsa­zen, celou dobu se děj pohy­bu­je na hra­ně psy­cho­lo­gic­ké­ho dra­ma­tu a absurd­ní debi­li­ty. Naštěstí tuto hra­ni­ci za celou dobu nepře­kro­čí. Ono v pod­sta­tě i když ved­lej­ší dějo­vá linie zamě­ře­ná na vztah syna a jeho nové lás­ky zabí­rá poměr­ně vel­kou část pří­bě­hu, celé to sto­jí a padá na hlav­ním herec­kém výko­nu pro­pí­ra­né­ho Mela Gibsona. Je tak až cel­kem ško­da, že sní­mek díky jeho osob­ní­mu živo­tu utr­pí pro­blémy v dis­tri­buci.  Jeho výkon je tu totiž jeden z nej­lep­ších co kdy podal dle mého názo­ru. Možná to má co doči­ně­ní s tím, že to sám nemá v hla­vě úpl­ně v pořád­ku, čert ví.

Každopádně Bobr je pře­kva­pi­vě dob­rým, atmos­fe­ric­kým dra­ma­tem o psy­cho­lo­gic­kém pro­blé­mu člo­vě­ka a jeho poně­kud radi­kál­ním řeše­ním. Skvělé herec­ké výko­ny a sluš­ná atmo­sfé­ra jsou samo­zřej­mos­tí. Místy je sice až pří­liš­ný tah na bran­ku za pomo­ci obvyk­lých kli­ček, zavá­ně­jí­cích klišé, avšak v cel­ku to pří­liš neva­dí. Jediným pro­blé­mem sním­ku se tak stá­vá jen a pou­ze osob­ní život před­sta­vi­te­le hlav­ní role, pro­to­že spous­ta lidí sním­ku prá­vě kvů­li tomu nedá šan­ci. A to je cel­kem ško­da.

Mel Gibson to nemá v hla­vě v pořád­ku. A tak si poří­dil ply­šo­vé­ho maňás­ka bob­ra, kte­rým pro­mlou­vá jeho dru­há část osob­nos­ti. Ta kte­rou již něko­lik let postrá­dá. Bobr je s ohle­dem k absurd­nos­ti záplet­ky pře­kva­pi­vě sluš­ným dra­ma­tem, kte­ré sto­jí hlav­ně na sluš­ných herec­kých výko­nech a dob­ré atmo­sfé­ře. Škoda jen mís­ty až moc vidi­tel­né sna­hy o zalí­be­ní se divá­ko­vi. Pokud nemá­te pro­blém s psy­chic­ky naru­še­ným Melem Gibsonem, urči­tě dej­te bob­ro­vi šan­ci.