Roztomilá Gerda vás provede příběhem moře a nezkrotné odvahy

Opět se může­me těšit na dal­ší nové dob­ro­druž­ství, v řadě již dru­hé, o roz­to­mi­lé malé velry­bě jmé­nem Gerda, kte­rá spo­lu se svým nedáv­no nale­ze­ným bra­t­rem Larsem vyplou­vá na moře, aby našla dáv­no ztra­ce­nou píseň svo­jí mamin­ky.

Sourozenci Lars a Gerda se v minu­lém dílu koneč­ně našli a nyní žijí spo­leč­ně s hou­fem ostat­ních velryb na seve­ru v Rajské záto­ce. Večer co večer si před spa­ním zpí­va­jí uko­lé­bav­ku, nebo jak ji sami nazý­va­jí „uspá­van­ku“, kte­rou je nau­či­la jejich mamin­ka.

Velryby jejich uspá­van­ku, když jí děti zpí­va­jí, pří­mo milu­jí. No, mož­ná až na jed­nu, a to na mra­čí­cí se sta­rou velry­bu Lisbet, ane­bo je všech­no úpl­ně jinak? A jeli­kož Gerda a Lars jsou ješ­tě tako­ví malí velry­bí děti, tak jim není cizí ani dět­ská bez­pro­střed­nost a rov­nou se na tuto sku­teč­nost Lisbet zepta­jí: „Proč nemáš tuhle píseň ráda?“

Odpověď na sebe nene­chá dlou­ho čekat a oni se od ní dozví­da­jí, že je to nao­pak píseň moc krás­ná, mož­ná nej­krás­něj­ší v celé záto­ce, dokon­ce v širém moři, ale bohu­žel není celá.... A je to prá­vě Libset, kte­rá jim radí, že kdy­by se vyda­li tam dale­ko na sever od záto­ky a sle­do­va­li polár­ní zář, že by tam našli.... ale už to radě­ji sama nedo­řek­la a radě­ji odplu­la dál se slo­vy: „.... ale komu by se chtě­lo poslou­chat sta­rou velry­bí bábu. Vůbec, na tako­vou ces­tu už dnes nemá nikdo dost kurá­že....“

Měli by se snad oni dva vydat na nezná­mou ces­tu a zjis­tit, jak jejich píseň doo­prav­dy pokra­ču­je? Tak dlou­ho o tom malí hrdi­no­vé duma­jí, až nako­nec sebe­rou všech­nu svo­jí odva­hu a kuráž, a sku­teč­ně se spo­leč­ně vyda­jí na nebez­peč­nou ces­tu, aby při­šli této záha­dě o ztra­ce­ném kon­ci „uspá­van­ky“ na kloub.

A jak si řek­li, tak i udě­la­li a vyra­zi­li na ote­vře­né moře. Cesta je nau­či­la mno­hé­mu, i tomu, že oce­án má mno­ho podob. Někdy je klid­ný a pří­vě­ti­vý, jin­dy nao­pak dra­vý a roz­bou­ře­ný. Možná by konec pís­ně hle­da­li ješ­tě dnes, nebýt setká­ní s malým esky­mác­kým dítě­tem čeka­jí­cí­ho na ledov­ci na svo­jí barev­nu duhu.

Právě toto dítě v závě­ru kníž­ky vyslech­lo naše malé dob­ro­dru­hy a jejich kou­zel­nou píseň o puto­vá­ní, pře­ko­ná­vá­ní stra­chu a nezlom­né tou­ze a odva­ze, ale i odhod­lá­ní čelit všem pře­káž­kám. Však se také malý esky­mák na velry­by usmál se slo­vy:  „Ale vždyť vy jste své pokra­čo­vá­ní už našli. Vaše zážit­ky a odva­ha vám pomoh­ly slo­žit dal­ší slo­ky velry­bí­ho zpě­vu...“

Sourozencům nezby­lo, než se vrá­tit domů a všem velry­bám v záto­ce vyprá­vět o všem, co všech­no zaži­li, čemu muse­li čelit, čeho se tolik báli a lek­li, a v závě­ru neza­po­mně­li všem zazpí­vat i svo­jí uspá­van­ku včet­ně nové­ho pokra­čo­vá­ní, kte­ré na své ces­tě na širém moři nalez­li.....

A sta­rá Lisbet? Ta na obě malé velry­by moh­la být prá­vem pyš­ná....

Kniha o moři a vel­ké odva­ze nemá vůbec očís­lo­va­né strán­ky, je roz­dě­le­na pou­ze do tři­nác­ti kra­tič­kých kapi­tol, aby moc malé čte­ná­ře vyprá­vě­ním nevy­čer­pa­lo. Naštěstí jsou dob­ro­druž­ství vel­mi zají­ma­vá a napí­na­vá, tak­že nebu­de pro­blém ten­to pří­běh pře­číst na jeden zatáh.

Jednotlivé strán­ky jsou plné vese­lých a roz­to­mi­lých, lás­ky­pl­ných obráz­ků, kde na vás kou­ka­jí velry­by s vel­ký­ma oči­ma, a kte­ré jen čeka­jí na to, aby moh­ly vysko­čit ze strá­nek pří­mo k vám a vtáh­nout vás do jed­not­li­vých dob­ro­druž­ství Gerdy a Larse. Pokud jim to dovo­lí­te, tak se v jed­nom oka­mži­ku obje­ví­te v moři pod hvězd­nou oblo­hou; nebo v nád­her­ném pod­moř­ském lese z cha­luh, korá­lů řas a dal­ších roz­to­div­nos­tí; či v hlu­bo­kém a tma­vém pří­ko­pě, kde vám jako lam­pič­ky posví­tí houf pes­t­ro­ba­rev­ných med­úz... Kromě všech těch­to neza­po­me­nu­tel­ných dob­ro­druž­ství se sezná­mí­te se spous­tou zají­ma­vých pod­moř­ských oby­va­tel, kte­ré mož­ná na prv­ní pohled budí respekt a strach, ale v jádru jsou to doce­la milé bytůst­ky.

Knížka pro nejmen­ší není jen pohád­ko­vým pří­bě­hem, ale i pří­bě­hem s posel­stvím, kte­ré si ti nejmen­ší čte­ná­ři odne­sou i do své­ho živo­ta, a učí je, že mít strach nebo se něče­ho lek­nout není žád­ná ostuda. Naopak strach k živo­tu pat­ří. A kdy­bychom nepo­zna­li strach, nemoh­li bychom jej pře­ko­nat a stát se sta­teč­ný­mi.

A v nepo­sled­ní řadě se to týká nových přá­tel­stvích, že vlast­ně vůbec nezá­le­ží na tom, jak kdo vypa­dá, ale jaký ve sku­teč­nos­ti je uvnitř, a jak se k nám cho­vá.

Gerda, neza­po­me­nu­tel­ný a záro­veň i kou­zel­ný, lás­ky­pl­ný pří­běh nejen o moři a odva­ze, ale hlav­ně i o pře­ko­ná­vá­ní sebe sama, zby­teč­né­ho stra­chu a nale­ze­ní své odva­hy a nebo­jác­nos­ti....

Tuto úžas­nou kníž­ku si může­te pro­hléd­nout, pro­lis­to­vat na Gerda. Příběh moře a odva­hy.

GERDA. PŘÍBĚH MOŘE A ODVAHY

Autor: Adrián Macho

Vydalo nakla­da­tel­ství CPress v Brně roku 2019 ve spo­leč­nos­ti Albatros Media a.s.

Vydání prv­ní

ISBN: 978-80-264-2833-6