Sedm statečných

Sedm sta­teč­ných je ame­ric­ký wes­tern z roku 1960, kte­rý nato­čil reži­sér John Sturges pod­le scé­ná­ře Williama Robertse. Jedná se o rema­ke japon­ské­ho fil­mu Sedm samu­ra­jů Akiry Kurosawy z roku 1954 ve sty­lu staré­ho wes­ter­nu, v němž se obje­vu­je herec­ký ansám­bl v čele s Yulem Brynnerem, Eli Wallachem, Stevem McQueenem, Charlesem Bronsonem, Robertem Vaughnem, Bradem Dexterem, Jamesem Coburnem a Horstem Buchholzem. Brynner, McQueen, Bronson, Vaughn, Dexter, Coburn a Buchholz ztvár­ni­li titul­ní posta­vy, sku­pi­nu sed­mi pis­tol­ní­ků naja­tých k ochra­ně malé ves­ni­ce v Mexiku před sku­pi­nou lou­pe­ži­vých ban­di­tů.

Film byl uve­den do kin spo­leč­nos­tí United Artists 12. říj­na 1960. Měl kri­tic­ký i komerč­ní úspěch a byl hod­no­cen jako jeden z nej­lep­ších fil­mů wes­ter­no­vé­ho žán­ru. Vznikla tři pokra­čo­vá­ní, tele­viz­ní seri­ál, kte­rý se vysí­lal v letech 1998-2000, a fil­mo­vý rema­ke z roku 2016. Filmová hud­ba Elmera Bernsteina byla nomi­no­vá­na na Oscara za nej­lep­ší původ­ní hud­bu a je uve­de­na na sezna­mu 25 nej­lep­ších ame­ric­kých fil­mo­vých hudeb Amerického fil­mo­vé­ho insti­tu­tu. V roce 2013 byl film Knihovnou Kongresu USA vybrán do Národního fil­mo­vé­ho regis­t­ru Spojených stá­tů jako „kul­tur­ně, his­to­ric­ky nebo este­tic­ky význam­ný“.

Děj

Banda ban­di­tů vede­ná Calverou pra­vi­del­ně pře­pa­dá­vá chu­dou mexic­kou ves­ni­ci kvů­li jídlu a záso­bám. Po posled­ním nájez­du, při němž Calvera zabi­je jed­no­ho ves­ni­ča­na, se před­sta­vi­te­lé ves­ni­ce roz­hod­nou, že už toho mají dost. Na radu ves­nic­ké­ho sta­ře­ši­ny se roz­hod­nou brá­nit. S něko­li­ka cen­ný­mi před­mě­ty odjíž­dě­jí tři ves­ni­ča­né do měs­ta těs­ně u hra­nic se Spojenými stá­ty a dou­fa­jí, že je vymě­ní za zbra­ně. Zapůsobí na ně Chris Adams, cajun­ský pis­tol­nic­ký vete­rán, a oslo­ví ho s prosbou o radu. Chris jim navrh­ne, aby si na obra­nu ves­ni­ce radě­ji naja­li pis­tol­ní­ky, pro­to­že „muži jsou lev­něj­ší než zbra­ně“. Chris nej­pr­ve sou­hla­sí pou­ze s tím, že jim pomů­že s nábo­rem mužů, ale nako­nec se roz­hod­ne sku­pi­nu vést. Navzdory nabí­ze­né­mu mizer­né­mu pla­tu najde pět ochot­ných pis­tol­ní­ků.

Jsou jimi pis­tol­ník Vin Tanner, kte­rý po hazard­ní hře při­šel na mizi­nu a odo­lá­vá sna­hám míst­ních naver­bo­vat ho jako pro­da­va­če; Chrisův pří­tel Harry Luck, kte­rý před­po­klá­dá, že Chris za prá­ci skrý­vá mno­hem vět­ší odmě­nu; irský Mexičan Bernardo O’Reilly, kte­rý se oci­tl v těž­kých časech; Britt, odbor­ník na nože i zbra­ně, kte­rý se při­dá­vá čis­tě kvů­li výzvě, kte­rá s tím sou­vi­sí; a švi­hák, pis­tol­ník na útě­ku Lee, kte­ré­ho trá­pí noč­ní můry o pad­lých nepřá­te­lích a stra­ší ho, že ztra­til odva­hu k boji. Cestou do ves­ni­ce je sle­du­je hor­ko­krev­ný Chico, ambi­ci­óz­ní pis­tol­ník, jehož před­cho­zí poku­sy při­po­jit se ke Chrisovi byly odmít­nu­ty. Pod dojmem jeho vytr­va­los­ti ho Chris pozve do sku­pi­ny.

Po pří­jez­du do ves­ni­ce spo­lu­pra­cu­jí s ves­ni­ča­ny na stav­bě opev­ně­ní a tré­nu­jí je v obra­ně. Všímají si nedo­stat­ku žen ve ves­ni­ci, dokud Chico nena­ra­zí na Petru a nezjis­tí, že ženy byly scho­va­né ve stra­chu, že je ozbro­jen­ci zná­sil­ní. Ozbrojenci se začnou s ves­ni­ča­ny sbli­žo­vat a Petra pro­ná­sle­du­je Chica. Když Bernardo upo­zor­ní, že ozbro­jen­ci dostá­va­jí vybra­né jíd­lo, ozbro­jen­ci se o něj roz­dě­lí s dět­mi z ves­ni­ce.

Tři Calverovi muži jsou vyslá­ni na prů­zkum ves­ni­ce; kvů­li Chicově chy­bě je sed­mič­ka nuce­na všech­ny tři zabít, mís­to aby zaja­la ale­spoň jed­no­ho. O něko­lik dní poz­dě­ji dora­zí Calvera a jeho ban­di­té v plné síle. Sedm a ves­ni­ča­né zabi­jí v pře­střel­ce dal­ších osm jejich kum­pá­nů a vyže­nou je z měs­ta. Vesničané osla­vu­jí, pro­to­že věří, že Calvera se už nevrá­tí. Chico však pro­nik­ne do Calverova tábo­ra a dozví se, že Calvera se musí vrá­tit, pro­to­že jeho muži mají nedo­sta­tek jíd­la.

Někteří vystra­še­ní ves­ni­ča­né pro­to vyzvou pis­tol­ní­ky, aby ode­šli. I někte­ří ze sed­mi váha­jí, ale Chris trvá na tom, aby zůsta­li, a dokon­ce vyhro­žu­je, že zabi­je kaž­dé­ho, kdo navrh­ne vzdát se boje. Sedmička vyjíž­dí, aby pod­nik­la pře­kva­pi­vý nájezd na Calverův tábor, ale najde ho opuš­tě­ný. Když se vra­ce­jí do ves­ni­ce, jsou chy­ce­ni Calverou a jeho muži, kte­ří se domlu­vi­li s někte­rý­mi ves­ni­ča­ny, aby se vplí­ži­li dovnitř a pře­vza­li kon­t­ro­lu. Calvera ušet­ří živo­ty sed­mi lidí, pro­to­že se domní­vá, že se nau­či­li, že pros­tí far­má­ři nesto­jí za to, aby za ně bojo­va­li, a obá­vá se odve­ty ze stra­ny „přá­tel“ ozbro­jen­ců za hra­ni­ce­mi. Chris a Vin se při­pra­vu­jí na odjezd a při­zná­va­jí, že k ves­ni­ci cito­vě přilnu­li. Stejně tak Bernarda roz­čí­lí, když chlap­ci, s nimiž se spřá­te­lil, nazvou jejich rodi­če zba­běl­ci. Chico pro­hlá­sí, že ves­ni­ča­ny nená­vi­dí; když Chris podotkne, že také vyros­tl jako far­mář, Chico rozzlo­be­ně odpo­ví, že prá­vě lidé jako Calvera a Chris udě­la­li z ves­ni­ča­nů to, čím jsou.

Sedm pis­tol­ní­ků je odve­de­no o kus dál od ves­ni­ce, kde jsou jim vrá­ce­ny zbra­ně. Diskutují o svém dal­ším postu­pu a všich­ni kro­mě Harryho, kte­rý se domní­vá, že tato sna­ha bude mar­ná a sebe­vra­žed­ná, sou­hla­sí s tím, že se vrá­tí a budou bojo­vat.

Pistolníci pro­nik­nou do ves­ni­ce a strh­ne se pře­střel­ka. Harry, kte­rý změ­nil názor, se vrá­tí včas, aby zachrá­nil Chrisův život, ale sám je smr­tel­ně postře­len. Harry pro­sí, aby věděl, za co bojo­va­li, a Chris lže o skry­tém zla­tém dole, aby Harry uvě­řil, že zemřel pro bohat­ství; Harry se před smr­tí usmě­je. Lee najde odva­hu vtrh­nout do domu, kde je drže­no něko­lik ves­ni­ča­nů, zastře­lí jejich věz­ni­te­le a osvo­bo­dí zajat­ce, aby se při­po­ji­li k boji, ale když opouš­tí dům, je zastře­len. Bernardo, zastře­le­ný při ochra­ně chlap­ců, s nimiž se spřá­te­lil, jim při své smr­ti říká, aby vidě­li, jak sta­teč­ně bojo­va­li jejich otco­vé. Britt umí­rá poté, co postří­lel mno­ho ban­di­tů, ale sám se z úkry­tu odha­lil. Chris zastře­lí Calvera, kte­rý se ho zeptá: „Ty ses vrá­til... na tako­vé mís­to? Proč? K muži, jako jsi ty? Proč?“ Umírá, aniž by se mu dosta­lo odpo­vě­di. Zbývající ban­di­té se dají na útěk.

Tři pře­ži­vší ozbro­jen­ci odjíž­dě­jí z měs­ta. Když zasta­ví na vrcho­lu kop­ce s výhle­dem na ves­ni­ci, Chico se s nimi roz­lou­čí a uvě­do­mí si, že chce zůstat s Petrou. Chris a Vin se roz­lou­čí se sta­ře­ši­nou ves­ni­ce, kte­rý jim řek­ne, že jen ves­ni­ča­né sku­teč­ně zví­tě­zi­li, zatím­co pis­tol­ní­ci jsou „jako vítr, kte­rý se pře­že­ne nad zemí a ode­jde dál“. Když míje­jí hro­by svých pad­lých dru­hů, Chris při­zná­vá: „Stařec měl prav­du. Vyhráli jen far­má­ři. My jsme pro­hrá­li. Vždycky pro­hra­je­me.“

Produkce

Vývoj

Lou Morheim zís­kal prá­va na rema­ke fil­mu v USA za 2500 dola­rů. Později pode­psal smlou­vu s pro­dukč­ní spo­leč­nos­tí Yula Brynnera, kte­rá prá­va od Morheima kou­pi­la za 10 000 dola­rů pře­dem plus 1 000 dola­rů týd­ně jako pro­du­cent a 5 % z čis­té­ho zis­ku. Do hlav­ní role byl nalin­ko­va­ný Anthony Quinn s Brynnerem jako reži­sé­rem, ale poz­dě­ji byl reži­sé­rem jme­no­ván Martin Ritt s Brynnerem v hlav­ní roli.

Brynner oslo­vil pro­du­cen­ta Waltera Mirische s nápa­dem nato­čit rema­ke slav­né­ho Kurosawova samu­raj­ské­ho fil­mu. Jakmile však Mirisch zís­kal prá­va a uza­vřel smlou­vu se spo­leč­nos­tí United Artists, zaža­lo­val Brynnera za poru­še­ní smlou­vy Quinn, kte­rý tvr­dil, že s Brynnerem spo­leč­ně vytvo­ři­li kon­cept a vypra­co­va­li mno­ho detai­lů fil­mu, než se oba pohá­da­li. Quinn nako­nec svůj nárok pro­hrál, pro­to­že nee­xis­to­va­lo nic písem­né­ho.

Scénář

Předmětem spo­rů byl i podíl na scé­ná­ři. Spoluproducent Morheim pově­řil Waltera Bernsteina, sce­náris­tu zařa­ze­né­ho na čer­nou lis­ti­nu, aby vytvo­řil prv­ní ver­zi „věr­ně“ adap­to­va­nou pod­le původ­ní­ho scé­ná­ře, kte­rý napsa­li Šinobu Hašimoto, Hideo Oguni a Akira Kurosawa; když Mirisch a Brynner pře­vza­li pro­duk­ci, při­bra­li Waltera Newmana, jehož ver­ze „je z vel­ké čás­ti to, co je na plát­ně“. Když Newman nemohl být pří­to­men na mís­tě během hlav­ní­ho natá­če­ní fil­mu v Mexiku, byl najat William Roberts, aby čás­teč­ně pro­ve­dl změ­ny poža­do­va­né mexic­ký­mi cen­zo­ry. Když Roberts požá­dal Sdružení ame­ric­kých sce­náris­tů o spo­lu­au­tor­ství, Newman požá­dal, aby jeho jmé­no bylo z titul­ků vyškrt­nu­to.

Herci

Sturges tou­žil obsa­dit do fil­mu Steva McQueena, s nímž prá­vě pra­co­val na fil­mu Nikdy není tak málo z roku 1959, ale McQueen nemohl zís­kat sou­hlas her­ce a pro­du­cen­ta Dicka Powella, kte­rý ovlá­dal McQueenův tele­viz­ní hit Wanted Dead or Alive. Na radu své­ho agen­ta McQueen, zku­še­ný auto­mo­bi­lo­vý závod­ník, zin­sce­no­val auto­ne­ho­du a tvr­dil, že nemů­že pra­co­vat na svém seri­á­lu, pro­to­že utr­pěl zra­ně­ní biče a musí nosit krč­ní orté­zu. Během pře­stáv­ky nut­né k „zota­ve­ní“ se mohl obje­vit ve fil­mu Sedm sta­teč­ných.

James Coburn byl vel­kým fanouš­kem japon­ské­ho fil­mu Sedm samu­ra­jů, viděl ho pat­náct­krát a byl najat díky pomo­ci spo­lu­hrá­če a býva­lé­ho spo­lu­žá­ka Roberta Vaughna poté, co roli exper­ta na vrhá­ní nožů odmít­li her­ci Sterling Hayden a John Ireland.

Robert Vaughn, kte­rý zemřel 11. lis­to­pa­du 2016, byl posled­ním žijí­cím čle­nem sed­mič­ky; a Rosenda Monteros byla posled­ní žijí­cí člen­kou herec­ké­ho sou­bo­ru až do své smr­ti 29. pro­sin­ce 2018.

Filmování

Film byl nato­čen kame­ra­ma­nem Charlesem Langem na 35mm ana­morf­ní for­mát s pou­ži­tím objek­ti­vů Panavision. Lokační natá­če­ní zača­lo 1. břez­na 1960 v Mexiku, kde byla pro film posta­ve­na jak ves­ni­ce, tak pohra­nič­ní měs­to USA. Natáčelo se v Cuernavace, Durangu a Tepoztlánu a ve stu­di­ích Churubusco. První scé­ny byly prv­ní čás­tí ces­ty šes­ti pis­tol­ní­ků do mexic­ké ves­ni­ce, než byl do sku­pi­ny při­ve­den Chico.

Během natá­če­ní pano­va­lo znač­né napě­tí mezi Brynnerem a McQueenem, kte­rý byl nespo­ko­jen s tím, že jeho posta­va má v původ­ním scé­ná­ři natá­če­ní pou­ze sedm řád­ků dia­lo­gu (Sturges McQueenovi řekl, že mu „dá kame­ru“). Aby to McQueen vykom­pen­zo­val, vyu­žil mno­ha pří­le­ži­tos­tí, jak Brynnera upo­za­dit a upo­zor­nit na sebe, včet­ně toho, že si stí­nil oči klo­bou­kem, hodil si min­cí během jed­no­ho z Brynnerových pro­slo­vů a chřes­til náboji do bro­kov­ni­ce. Brynner, kte­rý byl jen o půl cen­ti­me­t­ru vyš­ší než McQueen, si čas­to posta­vil malý kope­ček hlí­ny, na kte­rý se posta­vil, když byli oba her­ci spo­leč­ně před kame­rou, jen aby McQueen před opa­ko­va­ný­mi zábě­ry hlí­nu taj­ně odko­pl z mís­ta. Když novi­ny zača­ly infor­mo­vat o hád­kách mezi nimi na pla­ce, Brynner vydal tis­ko­vé pro­hlá­še­ní, v němž pro­hlá­sil: „Nikdy jsem se s her­ci nepřel. Já mám spo­ry se studii.“

---

• Photo © 1990 Metro-Goldwyn-Mayer Studios Inc.
• Zdroj: Anglická wiki­pe­die

---