Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti - OD BESTSELLERU K VELKÉMU PLÁTNU

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

SIROTČINEC SLEČNY PEREGRINOVÉ PRO PODIVNÉ DĚTI je zalo­že­ný na prvo­ti­ně Ransoma Riggse, vyda­né v roce 2011. Okamžitě se sta­la celo­svě­to­vým hitem a zůstá­va­la na vrcho­lu žeb­říč­ku best­selle­rů The New York Times po něko­lik let. Prodalo se víc než 3,1 mili­ó­nů výtis­ků.

            Pokračování Prázdné měs­to bylo vyda­né v roce 2014 a násle­do­va­la posled­ní kni­ha tri­lo­gie Knihovna duší.

            Riggsova pouť ke zvlášt­ní­mu sirot­čin­ci sleč­ny Peregrinové zača­la u jeho koníč­ku, sbí­rá­ní sta­rých foto­gra­fií při výmě­nách a na ble­ších trzích. Čím neob­vyk­lej­ší foto­gra­fie, tím lépe. Také psal na vol­né noze pro Quirk Books (vyda­va­tel Pýcha, před­su­dek a zom­bie).  Jednou poslal něko­lik svých foto­gra­fií pra­cov­ní­kům Quirku, pro­to­že si mys­lel, že obráz­ky by se moh­ly hodit do stra­ši­del­né obráz­ko­vé kni­hy. Místo toho dostal Quirk nápad pou­žít foto­gra­fie pro vytvo­ře­ní romá­no­vé­ho pří­bě­hu.

            “Vždycky mě fas­ci­no­va­ly sta­ré foto­gra­fie,” říká Riggs. “Dostal jsem nápad na pří­běh a foto­gra­fie se sta­ly jakým­si vodít­kem pro posta­vy. Měl jsem napří­klad veli­ce zají­ma­vou foto­gra­fii chlap­ce oba­le­né­ho vče­la­mi. Takže jsem pře­mýš­lel, kdo je ten chla­pec? Jaký je jeho pří­běh?

            Práva k Riggsově best­selle­ru Sirotčinec sleč­ny Peregrinové pro podiv­né děti byla skou­pe­na pro­dukč­ní spo­leč­nos­tí Chernin Entertainment, kte­rá je sou­čás­tí Twentieth Century Fox a jejíž fil­mo­vou pro­du­cent­kou je Jenno Toppingová. “Je to veli­ce krás­ná kni­ha, kte­rá k nám pro­mlou­va­la na mno­ha úrov­ních; je stra­ši­del­ná a je to nád­her­ný pří­běh o dospí­vá­ní,” pozna­me­ná­vá.

Jejich sen vyro­bit jako prv­ní film byl pod­le Toppingové zřej­mý. “V oka­mži­ku, kdy jsme vidě­li scé­nář, jsme vědě­li, že Tim Burton by byl doko­na­lý reži­sér. Jako kdy­by to bylo napsa­né pro něj,” vysvět­lu­je.

Týmy z Chernina a Foxe se se svou vol­bou reži­sé­ra tre­fi­ly do čer­né­ho. “Skutečně jsem se s kni­hou spo­jil,” říká Burton. Líbí se mi sku­teč­nost, že Ransom vytvo­řil pří­běh z nale­ze­ných foto­gra­fií. Materiál byl napros­to nepře­ko­na­tel­ný – jako sen, sil­ný a tajem­ný.” Riggs, sám fil­mo­vý tvůr­ce a dlou­ho­le­tý Burtonův obdi­vo­va­tel, nad­še­ně chvá­lí reži­sé­ra, kte­rý dostal za úkol pro­bu­dit jeho román k živo­tu na vel­kém plát­ně. “Není těž­ké se s kni­hou roz­lou­čit, když chi­rur­gem pro­vá­dě­jí­cím ope­ra­ci je Tim Burton,” pro­hla­šu­je.

Burton a pro­du­cen­ti se obrá­ti­li na zná­mou scé­nárist­ku Jane Goldmanovou (Kingsman: Tajná služ­ba, X-Men: První tří­da, Žena v čer­ném), aby adap­to­va­la Riggsův roman pro plát­no. Opět to bylo doko­na­lé spo­je­ní uměl­ce a mate­ri­á­lů. “Janina cit­li­vost je blíz­ká Timově,” říká Toppingová. “Reagují na stej­né typy pro­jek­tů a obý­va­jí stej­ný druh tvo­ři­vé­ho svě­ta.”

Spolupráce s Burtonem byla pod­le Goldmanové “neu­vě­ři­tel­ně napí­na­vá. Fotografie jsou klí­čo­vou sou­čás­tí kni­hy, tak­že krok od pří­bě­hu k fil­mo­vé­mu poje­tí není tak obrov­ský. Pracovat s Timem byla radost a pri­vi­le­gi­um. Miluji jeho nápa­dy, a coko­li dělá je jako když jste v nej­tvo­ři­věj­ším pro­stře­dí.”

Úkolem Goldmanové, říká výrob­ní pro­du­cent Derek Frey, bylo zůstat věr­ná romá­no­vé­mu duchu a při­tom nabíd­nout pub­li­kům vel­ký fil­mo­vý záži­tek. “Byla vel­ká sna­ha zacho­vat zvlášt­nos­ti kni­hy i ve fil­mu,” vysvět­lu­je Frey.

„Projekt má  do jis­té míry osob­ní pova­hu a spo­je­ní mezi posta­va­mi Jakea a jeho dědeč­ka Abea [Terence Stamp] je srd­cem pří­bě­hu. Bylo vel­mi důle­ži­té toto zacho­vat nedo­tče­né. Zároveň chce­te fil­mo­vým divá­kům dopřát urči­té věci.”

„Kniha a film nejsou totéž a chví­li mi trva­lo se s tím vyrov­nat,” při­pouš­tí Riggs. „Ale když jsem navští­vil mís­to, setkal se s Timem a viděl jsem kom­bi­na­ce, kte­ré vytvo­řil, a her­ce, kte­ré obsa­dil, scé­ny pro mě zce­la obživly. Začalo se mi to líbit. Vlastně jsem sle­do­val, jak se točí scé­ny, napsa­né Jane Goldmanovou a reží­ro­va­né Timem, a říkal jsem si: ‘Kéž by mě to bylo napadlo!’”

„Navštěvoval jsem mís­to natá­če­ní, pro­to­že ... kdo by to neu­dě­lal?” pokra­ču­je autor. „Mám rád fil­my a natá­če­ní a vidět Toma, jak dělá film z mé kni­hy v tom­to obrov­ském for­má­tu bylo něco, co jsem musel zažít.”