Transylmania (2009)

Skupina ame­ric­kých stu­den­tů se vydá­vá do Rumunska na výměn­ný pobyt. Očekávají zde jen samé pár­ty, sex a spous­tu zába­vy, ale míst­ní upí­ři a hrad­ní stra­ši­dlo s nimi mají jiné plá­ny…

Tak a máme je tu již potře­tí. Bratrské reži­sér­ské duo David Hillenbrand a Scott Hillenbrand se ten­to­krát roz­hod­li troš­ku upus­tit od dal­ší čis­tě kla­sic­ké teen kome­die a troš­ku zača­li koke­to­vat i s horo­ro­vým žánrem. Tím se však nezmě­ni­la hlav­ní pod­sta­ta jejich výtvo­ru a i zde se divá­ci dočka­jí celé šká­ly humor­ných situ­a­cí (někdy až dost trap­ných), ale ti co už vidě­li pře­de­šlé dva díly Blázinec na kole­ji a Blázinec na kole­ji 2, vědí co od nich oče­ká­vat. Hlavně když se tu obje­ví sta­ré zná­mé posta­vy, kte­ré se opět cho­va­jí „šíle­ně“. Musím ovšem uznat, že jsem už viděl mno­hem lep­ší horo­ro­vé kome­die. To my však neza­brá­ni­lo v tom, abych se cel­kem sluš­ně nena­smál i zde. Především prv­ní polo­vi­na se mi líbi­la hod­ně a změ­na pro­stře­dí (ze stu­dent­ských kole­jí – do sta­ro­dáv­né­ho hra­du) byla dob­rá.

O zába­vu se tu sta­ra­li hlav­ně „huli­či“ Pete a Wang, kte­ří v sobě obje­vi­li skry­té vlo­hy (jak co se kšef­to­vá­ní týče, tak i chi­rur­gic­ké pra­xe). To samé se dá říci i o Rustym a jeho rumun­ské lás­ce přes inter­net. Kdo mi tu nese­děl, byla blon­ďa­tá dvoj­ča­ta, ale tak prd­lá Jennifer Lyons a její „rych­lík“ Newmar potře­bo­va­li kon­ku­ren­ci. Jen mě troš­ku mrze­lo to, že upí­ři zde neby­li vyu­ži­tí dle mých před­stav. Naštěstí tu máme záhad­né stra­ši­dlo, kte­ré uná­ší mla­dé dív­ky a lov­ky­ni upí­rů, záplet­ka se tím ješ­tě více oko­ře­ni­la, tak­že dru­há půl­ka taky neby­la zas až tak špat­ná. Leč oče­ká­val jsem více, hlav­ně jako fan­da horo­ro­vé­ho žán­ru.

Docela však chá­pu níz­ká hod­no­ce­ní a zápor­né ohla­sy k fil­mu, pro­to­že lidé už jsou pře­sy­ce­ni těmi laci­ný­mi teen kome­di­e­mi, kte­ré se na nás valí ze všech stran a vět­ši­na z nich je pořád o tom samém. Sám nevím, zda bych hod­no­til stej­ně, kdy­bych se na to někdy podí­val ješ­tě jed­nou, ale dneska jsem byl v dob­rém roz­po­lo­že­ní a u sle­do­vá­ní jsem si pří­jem­ně odpo­či­nul. Od dob Prciček či Road Tripu se však jejich kopie pou­ze sna­ží dosáh­nout stej­ných úspě­chů, leč mar­ně. Každopádně až příš­tě poje­du do Rumunska na dovo­le­nou, tak si sebou beru plný kufr hader a půjdu taky kšef­to­vat. 

Hodnocení:
50%

---